Ta nenápadná knížečka mi změnila život. Když jsem ji před dvanácti lety publikoval, neměl jsem žádná velká očekávání. Prostě jsem se chtěl podělit o to, co jsem nosil ve svém srdci.
Zájem čtenářů o krátké inspirující myšlenky doplněné barevnými ilustracemi Ireny Daňkové mě mile překvapil. Brzy bylo třeba připravit dotisk, aby se na všechny dostalo. Moje máma málem dostala infarkt, když se dozvěděla, že jsem zrušil své stavební spoření a peníze jsem neinvestoval do útulného bydlení, ale vydal za ně knihu. A ne jenom jednu, rovnou tři. Dvě sbírky básní, dotisk Odvahy milovat a k tomu CD mých písní. Ale já jsem nemohl jinak. Tvoření je můj život.
Každý z nás má to své, čím bije jeho srdce. Pro mě je to psaní, pro jiného práce s dětmi nebo pěstování zeleniny. Někdy potřebujeme velkou dávku odvahy se do toho pustit, vždy je však třeba velké lásky a citlivosti. Hlavně vůči sobě samému.
Co děláš s láskou, to se podaří
Co se v mém životě změnilo za těch dvanáct let od vydání knihy? Na jednu stranu velmi mnoho. To podstatné ale zůstává beze změny. Tak jako před dvanácti lety se i nyní snažím nezapomínat, že i můj anděl strážný má svého anděla strážného, tedy mne samého. A že cokoliv dělám s láskou, vždy se podaří dotáhnout, ať už je výsledek jakýkoliv.
Nově také vím, že nemůže být šťastný ten, kdo neděkuje. Vím, že láska je odvaha milovat a že nekonečně svítá v srdci, které uvěřilo ve Slunce. Co je příčinou Lásky? Kdo, nebo co zapříčinilo, že jsme? Nač si s tím lámat hlavu, ať vymyslíme cokoliv, pravdu stejně nezměníme. Navíc přece každá z cest je ta správná, záleží pouze na tom, kam se chceme dostat.
Tak schválně, kam? Co vám dává odvahu milovat, žít a tvořit podle své vlastní přirozenosti?
