Indický stát Uttarpradéš nepatří k nejpříjemnějším místům k životu. Obzvlášť pokud jste žena. Naštěstí jeho ulice stráží velice netradiční „garda“. Říká si Gulabi gang a přezdívá se mu také Růžový gang. Jeho členkami jsou pouze ženy. Ženy s holemi.
Uttarpradéš má největší míru domácího, sexuálního a vězeňského násilí na ženách z celé Indie. Je tedy považován za nejnebezpečnější provincii pro ženy a dívky. Téměř polovina místních obyvatel žije v chudobě. V roce 2015 tu došlo téměř k 8 tisícům únosů a více než 3 000 znásilnění. Při více než polovině z nich, konkrétně v 1 833 případech, byly oběťmi ženy mezi 18 a 30 lety. Co s tím?
Sampat Pal Devi byla provdána ve 12 letech. První dítě měla v patnácti. O rok později viděla souseda, jak nemilosrdně bije svoji manželku. Vydala se jí na pomoc. Ale muž se nezastavil, naopak, zbil je obě. Pal Devi se vrátila druhý den v doprovodu pěti žen s holemi a společně se muži pomstily. Tak nějak začala historie jedné pouliční gardy.
Vznik Růžového gangu
Brzy k Pal Devi začaly přicházet další ženy s podobnými žádostmi o pomstu a další a další ženy se přidávaly do Pal Devina „gangu“. Hnutí se šířilo jako požár. V roce 2006 se Pal Devi rozhodla, že její tým potřebuje uniformu a jméno. Jejich dresem se stalo růžové sárí (tradiční indický oděv). Gang dohlíží na komunitu a zuřivě protestuje, jakmile spatří jakékoliv bezpráví. „Ano, bojujeme s násilníky holemi. Pokud dopadneme viníka, zbijeme ho do modra, takže se už nikdy znovu neodváží dotknout se dívky nebo ženy,“ vysvětluje Pal Devi.
Jejich boj za práva žen se neobešel bez problémů. Jednou se Pal Devi vydala na policejní stanici, aby vznesla stížnost. Policista na ni zaútočil. Pal Devi se bránila svojí lathi – bojovou holí. Jindy vyvlekla strážníka z jeho auta, aby mu ukázala zničenou cestu, která nutně potřebovala opravu.
„Proč musím vzít právo do svých rukou? Řeknu vám proč. Vláda se neřídí vlastními zákony. Policie a vláda bere úplatky. Dnes lidé nejdou za policií, vyhledají mě. Můžu udělat to, co policie nemůže. Proto mě lidé respektují,“ říká Pal Devi. „Klaním se Ghándímu, je to otec našeho národa. Ale můj styl je odlišný,“ dodává.
Široké přijetí
Gulabi gang dnes čítá na 400 tisíc žen napříč 11 okrsky. Jejich aktivity se dotýkají boje proti násilí na ženách, brání dětským svatbám, naopak organizují svatby zamilovaných párů bez ohledu na místní odpor a dohlíží na dodržování základních lidských práv i pro ty nejchudší z nejchudších. „Gulabi gang vytvořil takovou sílu bojující za ženská práva, že v ženách probudil novou touhu bojovat proti zneužívání,“ uznává Arvind Sen, velitel policejního okrsku ve městě Banda.
„Pokud se žena chce stát členkou Gulabi gangu, znamená to, že zažila bezpráví, byla utlačována a nevidí žádnou jinou možnost,“ říká Suman Singh, zástupkyně velitelky skupiny z okresu Mahoba. „Všechny naše ženy se mohou postavit mužům, a pokud je to potřeba, dosáhnout nápravy s pomocí hole.“
Násilí jako poslední východisko
Vize Gulabi gangu je chránit bezmocné před zneužíváním a bojovat s korupcí. K násilí se uchyluje jenom tehdy, pokud je to nezbytné. „Nejdřív vzneseme náš požadavek. ‚Prosím, udělejte, o co vás žádám. Pokud je to špatné, nedělejte to. Pokud je to správné, udělejte to.‘ Ale lidé beze cti, co berou úplatky, nám nejsou ochotni pomoci. Takže pokud vím, že má žádost nebyla zvážena, jdu za nimi podruhé, a pokud stále neposlouchají, udeřím je lathi,“ vysvětluje Pal Devi svoji taktiku.
Boj Pal Devi pokračuje. Ve své vesnici se snaží poskytnout dětem vzdělání. Nakoupila stroje, na nichž se mohou dívky učit šít. Snaží se tak i zabránit tomu, aby byly stejně jako ona provdány už v dětském věku. A i když Pal Devi čelí několika soudním žalobám, nevzdává se. „Muži, kteří páchají tato zvěrstva, by měli být zbiti ženami. Měli by být chyceni a na čelo by jim mělo být vytetováno ‚Jsem násilník‘,“ uzavírá aktivistka.
foto: GulabiGang, zdroj: GulabiGang