Každý den zemře na světě kvůli stáří 110 tisíc lidí. Podle některých odborníků samotný proces umírání na stáří přináší více utrpení než cokoliv jiného. Do roku 2050 se přitom podle statistiků počet lidí, kterým bude 60 let a více, zvýší z 962 milionů na 2,6 miliardy. Vědci dnes už umí některé symptomy stárnutí potlačit, zároveň ale bijí na poplach kvůli přelidnění planety.
Pro biologické organismy je stárnutí přirozené a provází je od jejich vzniku. Stárnutí má svůj jasný účel, totiž korigovat počty jednotlivých druhů a zamezit přemnožování. Vědci však nejsou lidmi, kteří by hráli podle karet rozdaných přírodou. Proto svoje chápání světa a vědomosti využívají k nalezení léku proti stárnutí.
Vědci už umí léčit stárnutí pomocí kmenových buněk.
Svět bez nemocí?
Jedním z takových vědců je Dr. Aubrey de Gray, který se se svou výzkumnou nadací SENS rozhodl s biologickým stárnutím skoncovat. Podle něj je možný svět bez nemocí, které stárnutí doprovázejí. To také nedávno oznámil v rozhovoru pro Virtual Futures Salon v Londýně, kde prohlásil, že bude prvním člověkem, který bude žít 1000 let. Průlom v léčbě stáří přitom očekává v příštích 20 letech.
K několika zásadním průlomům už došlo v loňském roce. Patří mezi ně nález molekuly, která má schopnost potlačit stárnutí a mohla by být aplikována formou léčby kmenových buněk. Vědci z univerzity v Exeteru zase objevili způsob, jak odvrátit stárnutí přímo v buňkách, a to díky genetické mutaci proti stárnutí.
Aubrey de Gray bojuje proti stárnutí. Rozhodl se, že mu bude tisíc let.
Omlazovací kliniky
De Gray počítá s tím, že lidstvo kvůli zachování rovnováhy na planetě nakonec boj proti stárnutí odmítne. Proto se chce spolehnout na služby omlazovacích klinik. Ty by se podle něj měly zajímat o nemoci a symptomy spojené se stárnutím, jako jsou atrofie tkání, rakovinné buňky či mutace mitochondrií, a měly by se zajímat o buňky odolné proti smrti, zpevnění extracelulární matrice, extracelulární, tedy mimobuněčné agregáty a intracelulární agregáty.
Cesta do záhuby?
Je zcela pochopitelné, že se lidé bojí ztráty kontroly nad svými tělesnými schránkami ve stáří a že mají obavy z nemocí a samotné smrti. Je však otázkou, zda je vědecký boj proti příznakům stárnutí tou pravou cestou.
Už nyní je planeta přelidněná a dochází na ní obnovitelné zdroje, voda a jídlo. Lék proti stárnutí může přinést ještě rychlejší konec moderního lidstva a nebezpečně zvýšit průměrný věk. Část vědců si tedy klade otázku, zda je opravdu správné bojovat proti přirozenosti a přírodě. A zda je skutečně boj za dlouhověkost to, co lidstvo nyní nejvíc potřebuje.
foto: MayoresUDP, Profimedia, zdroj: Futurism
