Na sociálních sítích na sebe řekneme i to, co o nás nevědí ani naši nejbližší. Někdy vědomě, někdy nevědomě. To samé platí i pro vyhledávače. Co všechno jsme schopni zadat do Googlu, zkoumal vědec a publicista Seth Stephens-Davidowitz. Výsledky zveřejnil britský Guardian.
Reklama
Zjistit, co uživatelé na internetu hledají, je v dnešní době poměrně snadné. Davidowitz pomocí nástroje Google Trends vyzkoumal, o co se lidé nejvíce zajímali v průběhu pěti let. Některá jeho zjištění jsou velmi překvapivá a nabourávají stereotypní představy o našich životech.
Online vyhledávání nám dává pocit bezpečí – nikdo nás nesoudí za to, co do vyhledávače zadáme.
Například ženy hledaly dvakrát častěji než muži důvody, proč s nimi jejich přítel nechce spát. Nejde však o to, že by dámy řešily tento problém více než páni. Jenže situace, kdy žena nemá chuť na sex a svého partnera odmítá, je vnímána jako zcela normální, zatímco v opačném případě máme pocit, že není něco v pořádku.
Temné touhy
Co týče sexu a nekorektního humoru, působili lidé dle svého online chování, jako by byli daleko horšími osobami než při offline průzkumech. Je proto otázka, zda jsme při vyhledávání na Googlu skutečně více sami sebou, nebo je tato premisa naprosto chybná.
Pravdou ale je, že online vyhledávání nám dává pocit bezpečí – nikdo nás nesoudí za to, co do vyhledávače zadáme. Zda se ale jedná více o naše pravé já, než jaké ukazujeme vnějšímu světu, je minimálně hodně sporné.
Čas vyhledávání
Při zkoumání toho, co nás zajímá, bychom se měli zaměřit například na to, kdy vyhledávání provádíme. Podle Benjamina Mitchella-Yellina z houstonské univerzity je rozdíl mezi vyhledáváním uprostřed noci, kdy jsme unavení a naše vůle je oslabená, a takovým, které děláme uprostřed dne na vrcholu sil.
Na internetu zkoumáme věci, o nichž bychom se před ostatními báli mluvit.
„Je to, jako když si čas od času dáte před spaním spoustu zmrzliny nebo sníte pytlík brambůrků. O vašich jídelních návycích to nemusí mnoho vypovídat. Jen jste v danou chvíli neměli dostatečnou vůli odolat pokušení,“ vysvětluje Yellin. Nejde ale jen o čas a únavu. Svou roli mnohdy hraje i naše nálada. Podobně, jako když jsme mrzutí nebo naštvaní a řekneme svým blízkým něco nepříjemného, se naše rozpoložení odráží i na tom, co budeme vyhledávat na internetu.
Skládanka osobnosti
Pravda o tom, jak moc online vyhledávání odráží naši pravou osobnost, leží pravděpodobně někde uprostřed. Je faktem, že na internetu zkoumáme věci, o nichž bychom se před ostatními báli mluvit. Nemusí se ale vždy jednat jen o něco společensky nevhodného. Často jde o společenský stereotyp, který nás nutí k tomu, abychom se raději svěřili vyhledávači než reálné osobě.
Nakonec bychom si měli uvědomit, že složka naší osobnosti není nikdy jen jedna. Zatímco lidem, na kterých nám záleží, se snažíme prezentovat své lepší já, naše skryté touhy a přání, za něž se stydíme, si zkrátka necháváme pro své chování online. Spíše než o to, které naše já je to více pravé, se proto jedná o takové „puzzle“ naší osobnosti. Obě tyto stránky k nám zkrátka patří, jen každou z nich projevujeme při jiných příležitostech.
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian
