Jak ovládat počítač mozkem? Firma Elona Muska už testuje implantát na opici

Jak ovládáte svůj počítač, tablet či chytrý telefon? Zřejmě používáte jako rozhraní displej, klávesnici, myš nebo (klasici) stylus. Každopádně musíte používat ruce, prsty a někdo to s menším či větším úspěchem zkouší hlasem. To je ovšem z pohledu budoucnosti příliš pomalé. Zrychlit by to měl mozkový implantát, který informace mezi mozkem a digitálním systémem přenese prakticky okamžitě. No a do vývoje takového implantátu se nepustil nikdo menší než Elon Musk.

Vynálezce, inženýr a především podnikatel, jehož majetek se odhaduje na dvacet miliard dolarů, jakoby nevěděl, co roupama dělat a do čeho se pustit dřív. Jeho poslední nápad vyšel z jeho obav, kterými se nijak netají – umělá inteligence by se jednou mohla zmocnit vlády nad světem.

V Neuralinku vyvinutý implantát už vložili do mozku několika potkanů, a dokonce i opice, čímž jí umožnili to, co zatím žádný člověk nedovede, totiž ovládat počítač jen myšlenkami.

Ve filmu o Terminátorovi nejdříve Sarah Connorová, matka budoucího vůdce lidského odporu proti strojům Johna Connora, nevěří, že by se něco podobného mohlo stát. To však není Muskův případ, a tak v roce 2016 založil spolu s několika dalšími podobně smýšlejícími lidmi neurotechnologický startup Neuralink. Dlouho se z jeho sídla v San Francisku nedostávaly ven prakticky žádné informace, ale nyní Elon Musk embargo zrušil a 16. července v projevu na půdě California Academy of Sciences v San Francisku představil, co se v Neuralinku vlastně připravovalo.

Bez klávesnice či myši

Společnost vyvíjí rozhraní, které umožní komunikaci mezi člověkem a počítačem bez takových berliček, jako jsou už zmíněné klávesnice, myši či dotykový displej. Nejen to, sestavili i robota, který zvládne super jemnou práci a dotyčné rozhraní s mozkem propojí. V Neuralinku vyvinutý implantát už vložili do mozku několika potkanů, a dokonce i opice, čímž jí umožnili to, co zatím žádný člověk nedovede, totiž ovládat počítač jen myšlenkami.

Takhle vyčuhuje senzor z pokusné myši. Mobil se z ní ale nabít nedá

Zatímco jiný by se s takovým úspěchem prozatím spokojil a snažil se vše dále zdokonalovat, Elon Musk už požádal americké úřady o to, aby jeho týmu umožnily testování podobného zařízení na lidech. Implantát, tedy do budoucna nové rozhraní mezi počítačem a člověkem, tvoří ohebná vlákna elektrod, která jsou tenčí než lidský vlas. Zařízení díky nim dešifruje aktivitu neuronů v mozku a případné příkazy přenáší na externí počítač, tablet či telefon.

Původně šlo o "lék"

Rozhraní mozku a počítače (brain-computer interface, BCI) bylo původně bráno jako lék na některé neurologické poruchy, pomoc či opravu kognitivní či smyslově-motorické funkce. V praxi to pak znamená, že lidé s poruchami motorických funkcí mohou díky rozhraní ovládat třeba neuroprotézy. Potenciál takových zařízení však byl omezen počtem elektrod (kanálů), které aktivity v mozku snímaly. V Neuralinku však dokázali vytvořit pole 3 072 elektrod, které zpracovávají vzruchy prostřednictvím devadesáti šesti vláken.

Výstupem z lebky je pak USB-C port, který poskytuje data s plnou šířkou pásma ze zařízení.

Zároveň v laboratořích vyvinuli neurochirurgického robota, jenž je schopen během minuty implantovat šest vláken, tedy v zásadě 192 elektrod s mikronovou přesností do specifické oblasti mozku. Zákrok robota probíhá pod dohledem neurochirurga. Jediným problémem, se kterým se vědci potýkají, jsou nepříjemné vibrace při vrtání. Podle prezidenta Neuralinku Maxe Hodaka se ale plánuje použití soustavy tenkých laserových paprsků, které by do lebky vytvářely série drobných otvorů. Celé zařízení, které obsahuje i čipy pro zesílení a digitalizaci analogových signálů, má rozměry neuvěřitelných 23 × 18,5 × 2 mm. Výstupem z lebky je pak USB-C port, který poskytuje data s plnou šířkou pásma ze zařízení, tedy záznam ze všech kanálů současně.

A kampak to směřuje?

Zatím to zní skvěle, ale k praktickému každodennímu použití povede ještě dlouhý vývoj. Podle Hodaka chce Neuralink s tímto zařízením nejdříve zkusit ovládat prostřednictvím aplikace iPhone. Paralyzovaným pacientům by mělo zařízení umožnit psaní textu rychlostí čtyřiceti slov za minutu. V každém případě by ale takový implantát mohl v krátké době pomoci pacientům s poškozením mozku, ochrnutím či mnoha chorobami včetně té Alzheimerovy. Ve studii, která byla při příležitosti prezentace zveřejněna, Neuralink udává, že v jeho laboratořích vědci provedli zatím celkem devatenáct zákroků s implantací zařízení na zvířatech, přičemž dosáhla úspěšnosti 87 procent.

Co když umělá inteligence tohoto zařízení využije a začne ovládat nás?

Muskova představa, že se nám díky jeho implantátům podaří mít v rukávě schované trumfy pro případný boj s pokročilou umělou inteligencí, je zajímavá. Zároveň nás ale nutně musejí napadnout některé, dejme tomu etické, otázky. Ta první je logická – co když umělá inteligence tohoto zařízení využije a začne ovládat nás? I ta druhá se přímo nabízí. Jestliže se ve filmu Terminátor propojil fiktivní počítačový systém Skynet se všemi počítači v síti, jak budeme moci zabránit tomu, aby se nějaký geniální zločinec s takovým implantátem v mozku neskontaktoval přes síť s podobně smýšlejícími a neprovedl nějaký ten svůj ďábelský plán?