Jen já a kolem mě 284 hektarů ledu. Hladká plocha. Ticho. Slyším jen svistot mých bruslí a jemné pukání ledu, který – během minulého víkendu – měl jen necelých deset centimetrů. I proto nás na celém Máchově jezeře bruslilo jen pár.
Nic nám ale nehrozilo, led byl už dost silný na to, aby unesl i malé lední katamarany, které si přijeli vyzkoušet dva starší gentelamani z Holandska. „Jeli jsme sem sedm hodin. A je to fantastické,“ říká mi Johann. A fakt je to fantazie. Ani domorodci kolem Máchova jezera takové bruslení nepamatují několik let. Nejde jen o to, že už dva možná tři roky neklesla teplota natolik, aby Máchovo jezero vůbec zamrzlo. Letošní únor je vzácný i v tom, že zatím moc nenasněžilo, takže k dispozici je celá plocha jezera, nejen místa, která by musela upravit lidská ruka.
Z ledu rovnou do Portu
Ve vynikajícím hotelu Port na břehu jezera je půjčovna bruslí a po projížďce si tu můžeme dát oběd. Doporučit můžu třeba italské rizoto, dýňovou polévku a k tomu skvostný dezert z raw čokolády. Za okny restaurace se rozléhá „malé české moře“, Máchovo jezero se svými plážemi a tobogány, nyní opuštěnými. A na ledové ploše sem tam klouže nějaká ta postavička. Vůči ledové ploše vypadá titěrně. I kdyby na Mácháč přijela celá Praha, bude tu pořád dost místa. Ledová plocha je prostě obrovská. Než obbruslíte celé jezero, zabere vám to hodinu.
Pospěšte si, bůhví jak dlouho bude tento zázrak přírody trvat. Když jsem byl kluk, tak jsme bruslili na rybnících od prosince do února. Poslední roky jsou na ledové plochy chudé. Ale v tyto mrazivé dny je všechno jako za starých časů. Pouhých šedesát minut autem či vlakem z Prahy leží tohle úžasné místo. Železniční zastávka je kousek u jezera. Musíte to zažít, vypovědět se to nedá. Kolem je mlha, horizont není vidět, kolem nekonečná hladká plocha. Absolutní klid, jen to praskání pod vašima nohama... A vy kloužete tímhle vesmírem pod Bezdězem stále vpřed.
foto: Autor a hotel Port, zdroj: HotelPort
