Léto je za dveřmi, venku je horko a lidem se rozproudila krev, chtějí se seznamovat a nechtějí se spálit. Není totiž žádným tajemstvím, že lidé při balení druhých často lžou. Pokud se ale někdo chlubí ideologií spjatou se silnými hodnotami, v sázce může být daleko víc než jen nenaplněná očekávání. Mariana Bockarova na serveru Psychology Today odpovídá na otázku od Sofie z Los Angeles:
Nedávno jsem si všimla, že muži, kteří se prohlašují za feministy a velice rádi diskutují online o progresívní politice, bývají neuvěřitelně bezohlední partneři, když se s nimi setkáte ve skutečnosti. Myslíte si, že někteří muži mohou používat veřejnou feministickou personalitu jakou součást namlouvací taktiky? Proč tomu tak je a jak poznáte falešného/neupřímného feministu?
Reklama
Ve zkratce řečeno: pokud se někdo identifikuje jako „feminista“, pokud vůbec někdo považuje za důležité přihlásit se při seznamování k jakékoliv ideologii, neznamená to ještě, že je vědomý/vědomá toho, co to vlastně znamená. Případně že to, o čem mluví, chápe stejně jako vy.
„Feminismus“ se jako módní výraz začal používat až nedávno. Různí lidé si pod tímto pojmem představují různé věci – což se slovům s filozofickými či ideologickými kořeny děje velice často. Například muž, který si pod pojmem feminismus představí genderovou rovnost v oblasti platů, se může upřímně nazývat feministou, ovšem reálný význam takového označení je v jeho případě limitován danou definicí – a ta nemusí nutně zahrnovat veškeré významové odstíny týkající se práv žen, a nemusí se dokonce ani shodovat s vaší definicí, která může být daleko sofistikovanější.
Kdyby se nevyhraněný a průběžně redefinovaný termín jako „feminista“ stal součástí běžné slovní zásoby, byl by stejně jasně definovaný a pochopený? Těžko.
Vezměte si třeba banán. Tam je definice naprosto jasná, všichni se na ní shodují a přijali ji. Vaše věta „prosím, podej mi banán“ s velkou pravděpodobností bude mít za důsledek, že vaše očekávání ohledně toho, co vám vlastně bude podáno, budou s největší pravděpodobností naplněna.
Kdyby se nevyhraněný a průběžně redefinovaný termín jako „feminista“ stal součástí běžné slovní zásoby, byl by stejně jasně definovaný a pochopený? Těžko. Rozdíl mezi definicí banánu a definicí feminismu je zřetelný. Spočívá v tom, že být „feministou“ je daleko víc než jen politické prohlášení, je to výraz přihlášení se k určitým hodnotám a očekávání v takovém případě mohou mít za důsledek nejen pocit zklamání, ale také zrady nebo rozhořčení.
Ač je to někdy těžké, je lepší porozumět pravým motivacím toho, proč lidé určité věci dělají, než na první dobrou brát věci za dané. Což může ovšem úplně stejně být přesvědčení o tom, že se daný muž prohlašuje za feministu jen proto, že chce někoho sbalit. Muži samozřejmě takovou důmyslnou falešnou taktiku použít mohou, ale mohou stejně dobře svým proklamovaným prohlášením doopravdy věřit. Jen se jejich činy nemusí vždy shodovat s jejich proklamovanými hodnotami. Pokud chcete chodit s někým, kdo se prohlašuje za feministu, promluvte si s ním o tom, co to pro něj vlastně znamená, zamyslete se nad tím, jak se jeho představa o daném slově shoduje s tou vaší, a zjistěte, jaké jsou jeho hodnoty a principy ve skutečnosti – a jak se liší/neliší od toho, co o sobě říká. Hodně štěstí!
zdroj: Psychology Today
