Fyzické cvičení patří mezi nejúčinnější antiage metody, které chrání naše fyzické tělo i psychiku před vlivy stárnutí. V nejnovější studii publikované v časopise Frontiers in Human Neuroscience byly porovnávány různé druhy fyzické aktivity u seniorů a ukázalo se, že jednoznačně nejúčinnější prevencí proti poklesu duševní i tělesné zdatnosti je tanec.
Účastníky studie, která probíhala 18 měsíců, byli senioři s průměrným věkem 68 let, kteří byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Zástupci první skupiny navštěvovali každý týden kurzy tance, v nichž se učili různé taneční styly, zatímco druhá skupina se každotýdenně věnovala vytrvalostnímu a flexibilnímu tréninku.
Vědci v průběhu experimentu zaměřovali pozornost zejména na změny v hipokampu – v té části mozku, která ovládá paměť, učení i rovnováhu a jejíž funkce bývá jako první negativně ovlivněna stárnutím i neurodegenerativními nemocemi, jako je například Alzheimerova choroba.
Koordinace pohybů, držení rytmu, zapamatování kroků, to všechno pomáhá trénovat mozek.
Tanec jako životní výzva
Výsledky výzkumu byly nadmíru pozitivní. U všech zúčastněných došlo k měřitelným a citelným změnám v oblasti aktivity a funkce hipokampu. Při srovnání se však ukázalo, že taneční skupina dosáhla výrazně lepších výsledků – u mnohých z nich se stárnutí mozku nejen zpomalilo či zastavilo, ale dokonce došlo i k vytracení negativních projevů, které se stárnutím mozku souvisejí. Právě tanec je podle výzkumníků k trénování paměti a učení jako stvořený.
„Snažili jsme se našim seniorům v taneční skupině zprostředkovat různé taneční styly. Měnící se kroky, rychlost i rytmy je udržely v neustálém procesu učení,“ popisuje Kathrin Rehfeldová z Centra pro neurodegenerativní nemoci Magdeburg v Německu. Zatímco senioři ve vytrvalostní skupině prováděli stále se opakující cvičení, jako nordic walking nebo cyklistiku, byla taneční skupina každý den postavena před novou výzvu.
Tanec ovlivňuje i chování
U tanečníků také došlo k viditelným změnám v chování – tančící senioři byli sebevědomější, komunikativnější a celkově spokojenější. Začali se více věnovat svým zálibám, zajímali se o lidi a dění kolem sebe, fyzické aktivitě se dokonce věnovali i ve svém volném čase nad rámec výzkumu a celkově byli fyzicky a mentálně zdatnější.
O této skutečnosti vypovídají i čísla: ujít 400 metrů tanečníkům trvalo v průměru 392 vteřin oproti původním 430 vteřinám na začátku studie. Účastníci vytrvalostního tréninku ušli stejně dlouhou trasu za 409 vteřin, přičemž na začátku studie jim to trvalo 419 vteřin. Změnil se i způsob trávení volného času. Dobrovolná pohybová aktivita u tanečníků vzrostla z původních 650 minut týdně na 818 minut týdně. U vytrvalostní skupiny se čas strávený fyzickou aktivitou během studie zvýšil z 522 na 628 minut týdně.
Harmonizace na mnoha frontách
„Existuje mnoho bariér, kvůli kterým se starší lidé nezapojují do fyzických aktivit. Nejčastěji jsou pro ně příliš náročné, nedostupné nebo stresující,“ vysvětluje Priscilla Vásquez, vedoucí autorka studie z Illinoiské univerzity v Chicagu.
„Taneční program je však zapojil na mnoha úrovních – fyzicky, kulturně i emocionálně. Účast v taneční třídě seniorům přinášela úlevu od stresu. Spolupracovali mezi sebou a vytvářeli komunitu. To vše výrazně ovlivnilo jejich fyzické a emocionální zdraví a pohodu,“ dodává Priscilla.
foto: Shutterstock, zdroj: ScienceDaily
