Ledoví muži už nejsou jen ti tři z května, kteří se jmenují Pankrác, Servác a Bonifác. Je jím i Holanďan Wim Hof, který pro své neuvěřitelné výkony dostal přezdívku The Iceman. Co všechno už vlastně dokázal a proč ho zkoumají lékaři a vědci po celém světě?
Muž, kterému bude za necelé dva roky šedesát, vylezl téměř do sedmi tisíc metrů po úbočí Mount Everestu jen v botách a šortkách, když ho přinutila sněhové bouře k návratu. Opět jen v šortkách uběhl maratón za polárním kruhem za teploty mínus patnáct stupňů; stejnou trasu „dal“ i v Namibijské poušti bez toho, aby pil nějakou tekutinu. Zvládl skoro dvouhodinový pobyt v ledové tříšti bez újmy na zdraví a zachoval si při tom zcela normální tělesnou teplotu. Jak je to možné? Během laboratorních testů na nizozemské Radboud University Nijmegen se totiž prokázalo, že dokáže svůj imunitní systém spolehlivě vědomě kontrolovat. Jako první člověk v historii to má vědecky doložené.
Chtěl být Supermanem, je něco lepšího
Jako malý kluk chtěl být Wim Hof filmovým Supermanem, ale měl k tomu pochopitelně daleko, navíc byl poměrně malého vzrůstu, a tak ho spolužáci ve škole s chutí šikanovali. Život se mu začal měnit, až když si přečetl Životopis jogína (Autobiography of a Yogi). Tato kniha, jež prvně vyšla roku 1946, se stala globálním bestsellerem, který byl přeložen do více než 45 jazyků včetně češtiny. Napsal ji Paramahansa Jógánanda, rodným jménem Mukunda Lal Goš, indický filozof a jogín, který se v roce 1920 usadil v USA. Mimochodem, stejná kniha podstatně ovlivnila i život Steva Jobse. Wim Hof začal s provozováním starých dechových technik, což mu mimo jiné pomohlo zbavit se některých onemocnění. Začal se o jógu a dechové techniky zajímat víc a rozjel se vyhledávat jogíny, kteří opravdu své tělo dovedou ovládat. Narazil při tom na spoustu šarlatánů, kteří se více než na své opravdové schopnosti spoléhali na podvodnou magii. Nicméně se setkal i s těmi, kteří dokázali věci, jež překračovaly dosavadní vědomosti z oblasti lidské fyziologie.
Základní pilíře metody
Wim Hof říká, že začínal jako zcela obyčejný člověk, který ovšem pro sebe objevil způsob, jak probudit, podobně jako zmíněný jogín Yogananda, nečekané schopnosti. Podle něj to může dokázat každý. Stejně jako on můžete i vy ovládat svou vlastní fyziologii a zlepšit svůj zdravotní stav. Hofova metoda spočívá v několika základních pilířích. Tím prvním je otužování. Jestliže budeme postupovat správně, stane se chlad naším přítelem. Pomůže s tvorbou takzvané hnědé tukové tkáně, která se podílí na energetickém metabolismu a je u novorozenců nezbytná pro termoregulaci. V malém množství přetrvává i u dospělých. Otužování také redukuje nadbytečnou váhu, zlepšuje spánek a zvýšenou produkcí endorfinů navozuje pocity štěstí. Dalším pilířem je dýchání. Považujeme ho za samozřejmost, ale vlastně mu nevěnujeme žádnou pozornost. Škoda. Dechové cvičení podle Wima Hofa (a nejen podle něj, pochopitelně) slouží k okysličení a zvýšení zásaditosti krve, zvyšuje odezvu nervového systému a vytváří zásobu kyslíku na buněčné úrovni. Daří se nám pak získat více energie, posílit imunitní systém a zároveň snížit stres.
Nejdůležitější je odhodlání a stav mysli
Základem všeho je pro Wima Hofa ale odhodlání. Abychom zvládli všechna cvičení, tedy otužování a nácvik správného dýchání, musíme být trpěliví a k tomu to odhodlání musíme mít. Je nutné být soustředěný a motivovaný na to, co vlastně chceme dosáhnout, prostě si tak musíme umět nastavit mysl. Přestože lze najít popisy nácviku dýchání i otužování na internetu včetně videí, nedoporučuje se nikomu, aby to zkoušel sám. Sám Hof tvrdí, že on se sice všechno sám učil, ale když něco dělal špatně, bolelo to. Konkrétně nácvik dýchací techniky potřebuje odpovídající prostředí a podmínky, navíc se nedoporučuje třeba těhotným ženám. Ledový muž Wim Hof se nebrání vědeckým výzkumům, naopak, ochotně podstupuje laboratorní testy. Ty však zatím nedokázaly odhalit všechno. Například v ledové lázni u Wima Hofa nedochází k jinak pochopitelnému nekontrolovanému třesu a on sám dokáže na čas sníženou tělesnou teplotu opět zvýšit bez dodání energie zvenčí. Jeho organismus se v kontrolním testu s dalšími dobrovolníky dokázal sám vypořádat s infekcí. Co tedy ale vědci o něm zjistili?
Trochu lékařské vědy
Profesor Peter Pickkers z Radboud University Nijmegen vypátral, že vystavení chladu v kombinaci s Hofovými meditačními technikami způsobuje výrazně nižší hladinu C-reaktivních proteinů (CRP). Jejich zvýšená hladina je spojována s nemocemi, způsobenými poruchou imunity, a tak lékaři potřebují stanovit hladinu CRP v krvi, aby zjistili, zda v těle neprobíhá zánět, tedy zda není v organismu bakteriální infekce. To je důležité například pro nasazení antibiotik. Jejich nadužívání v minulosti ovšem vedlo k tomu, že se bakterie stávají rezistentními. V testech v laboratořích univerzity byl Wimu Hofovi a kontrolní skupině dobrovolníků aplikován do krve vzorek bakterie E. coli. Její přítomnost je u člověka fyziologická pouze ve střevech jako součást střevní mikroflóry. Avšak v krvi vyvolává infekci; navíc kvůli krátké generační době se u ní velice rychle vyvine rezistence k používanému antibiotiku. Normálně by aplikace bakterie vyvolala silnou reakci imunitního systému, projevující se jako u chřipky bolestni hlavy, třesem a zvýšením teploty. Hofa prý jen bolela hlava. Z laboratorních testů bylo patrné, že jeho organismus vyprodukoval o polovinu méně CRP v porovnání s průměrem kontrolní skupiny a naopak více kortizolu, tedy hormonu, který zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích.
Nezapomeňte, zima začíná
Tohle vše bylo na výsost zajímavé. Ještě zajímavější se však jevil fakt, že Wim Hof si vzal do parády výše zmíněné dobrovolníky a začal je učit svým metodám. Stačilo jen deset dnů, aby se u nich při dalším kontrolním testu vytvořila schopnost kontrolovat reakci imunitního systému a ovlivňovat svou tělesnou teplotu. To však ještě stále neříká, jak probíhá mechanismus ovládání vlastního imunitního systému. Jedním z vysvětlení je působení na metabolismus organismu přes bloudivý nerv (Nervus vagus). To je X. párový hlavový nerv, který inervuje krční, břišní a hrudní dutiny, tedy má podstatný vliv třeba na hladké svalstvo dýchacích cest či trávicí trubice nebo srdce a velké cévy. Ani to nám ovšem nezodpoví otázku začínající slovem „Jak“. Nicméně to není důvod se metodám Wima Hofa vysmívat nebo je alespoň nezkusit. V nadcházejícím chladném období s hrozícími chřipkami by to bylo nanejvýš užitečné.
foto: icemanwimhof.com, Vice, TED talks
