První jídlo dne by mělo být bohaté na životně důležité zásadotvorné látky, které nám zajistí dobrý start do nového dne. Vyvážené hospodaření s kyselinami a zásadami v těle představuje základ pro trvalé zdraví, atraktivitu a výkonnost.
Ráno je pro většinu rodin doba ve znamení spěchu. Někteří lidé nesnídají vůbec a jiní zase nezdravě s nadbytkem kyselinotvorných potravin. Párky, salámy, bílé pečivo, tučné mléčné výrobky, čokoládové pomazánky a sladké müsli nebo sušenky se nejčastěji objevují na stolech mnoha rodin během snídaně, což přivádí výživové odborníky k zoufalství. Prázdné kalorie, nadbytek cukru nebo soli a především maso není to nejlepší, co si dopřát na začátek dne – právě naopak. Současné studie ukazují, že dlouhodobá, pravidelná konzumace velkého množství proteinů živočišného původu – ať už v podobě hamburgeru, řízku, klobás nebo šunky - významně zvyšuje riziko výskytu kardiovaskulárních chorob a cévních onemocnění. Slaná jídla na počátku dne zatěžují ledviny, což může v dlouhodobém horizontu vést k řadě civilizačních chorob.
Ten, kdo si ráno udělá čas na vydatnou zdravou snídani, klade základní kámen pro trvalou tělesnou a duševní výkonnost – v práci, ve škole, při sportu nebo doma. Právě první jídlo dne má pro náš organismus rozhodující význam. Musíme doplnit energii a živiny po nočním spánku. To se týká především dětí, protože neustále rostou a potřebují hodně energie. U dětí jsou následky jednostranné výživy viditelné mnohem výrazněji než u dospělých: mají často problémy s koncentrací, nervozitou a nemocemi. Ideálním startem do nového dne je podle Dr. h. c. Petera Jentschury kaše. Je lehce stravitelná, zároveň ale napumpovaná látkami, které tělo i mozek potřebují, aby mohly během dne podávat dobrý výkon. Ta z krupice vám ale tuto službu neprokáže – zaměřte se raději na jáhly, pohanku, amarant. Ochutit ji můžete ovocem (sušený ananas a jablko) a semínky nebo ořechy (dýňová semínka, slunečnicová semínka, sladké mandle). V takové snídani se pak nachází hořčík, zinek, biotin, vitamin B1, minerální látky a stopové prvky.
„Omnimolekulární zásobení organismu dodává našemu tělu životně důležité látky, a tím zajistíme kvalitní základ pro zdraví, krásný vzhled a výkonný život až do stáří,“ vysvětluje autor bestsellerů Dr. h. c. Peter Jentschura. „Máme svoje vlastní kaše, ve kterých je vše výše zmíněné v tom nejoptimálnějším poměru.“
Dr. Jentschura však připomíná, že na vyvážený poměr živin bychom měli v jídle myslet dále celý den. Proto dodává: „Pro vyváženou acidobazickou rovnováhu se doporučuje konzumovat 80 % zásadotvorných potravin (zelenina, salát, ovoce, bezlepkové obiloviny) a pouze 20 % kyselinotvorných potravin (maso, mléčné výrobky, produkty z bílé mouky, sladkosti, pamlsky).