Není to tak dávno, co výprava na Arktidu objevila 106 let starý ovocný koláček, který údajně „voněl jedle“. To vznáší otázku, jestli existují jídla, která vydrží v podstatě navěky. Ano, existují a tady je jejich seznam.
Přemýšleli jste někdy nad nějakým katastrofickým scénářem? Co by se stalo, kdyby nastala na Zemi hotová apokalypsa? Stephen Hawking tvrdí, že tato situace nastane do sta let. Jak se potom zásobit jídlem? Které zabalit do záchranné KPZky?
Med, vydrží hodně let
V roce 2015 našli archeologové v egyptské hrobce 3000 let starý med, který byste si klidně mohli přidat do čaje. Med má takovou trvanlivost kvůli svému unikátnímu složení – velmi málo vody a hodně cukru, což zabraňuje množení bakterií. Mezi jeho složky patří také peroxid vodíku, který chrání proti mikrobům. To je jeden z důvodů, proč včely právě tuto látku pro svá mláďata produkují, funguje jako jídlo a ochrana v jednom.
Zpracovaný med je vůbec nejlepší, protože cukry v medu jsou hygroskopické a mají tendenci čerpat atmosférickou vodu, což není ideální. Během procesu balení však tepelné zpracování nejdříve odstraňuje vodu a vzduchotěsný uzávěr pak udržuje tekutinu venku, což napomáhá trvanlivosti. Med se sice po otevření může zakalit, nebo jinak řečeno zkrystalizovat, za což opět může voda, ovšem snadno jej vrátíme do původního viskózního formátu, zkrátka zahřátím.
Je zdravý, lahodný, a dokonce díky němu přežijete... řeč je samozřejmě o medu.
Sušené luštěniny jako od maminy
Stejně jako u medu je i v případě luštěnin klíčem k jejich dlouhé životnosti zpracování a skladování. Sušící procesy zvyšují v těchto potravinách koncentraci cukrů a snižují obsah vody, což znesnadňuje růst bakterií a plísní. Všechny enzymy, které by přirozeně rozložily produkt po sklizni, jsou vyřazeny z provozu. Pokud je kontejner, ve kterém luštěniny skladujeme, vzduchotěsný, dosáhne jejich trvanlivost v řádu spousty let a bude stále skvělým zdrojem bílkovin. Po otevření, jakmile se do nich dostane voda, však vydrží jen několik měsíců.
Sójová omáčka přežije i svou historii
Sójová omáčky by měla vydržet minimálně tři roky. Kombinace soli a fermentace jí, pokud není otevřená, zajišťuje velmi dlouhou životnost. Jak dlouho to bude, záleží na druhu produktu a na tom, při jaké teplotě je po otevření skladována. Nejčastější příčinou zkažení je nárůst plísně kolem víčka.
Ocet forever
Jistě, můžete si říct, že ocet je ve skutečnosti už zkažené víno nebo jablečný cider. Je ale v podstatě velmi kyselý, čehož výrobci většinou dosahují použitím bakterie Acetobacter, což znamená, že ostatní bakterie již nemají šanci. Bílé druhy octa zůstanou barevně nezměněné, ostatní barvy se mohou změnit, nebo produkovat nějakou sedlinu. Bezpečnou konzumaci produktu by to však ovlivnit nemělo, může se ale stát, že se změní chuť.
Jelikož je ocet v podstatě již jednou zkažené víno či jablečný mošt, už se nemá jak dál kazit.
Bílá rýže i tam, kde není zemská tíže
Když byla bílá rýže konzumována po 30 letech skladování v plechovkách, i tak prošla chuťovým testem. Zdá se, že klíčem pro dlouhodobou trvanlivost této potraviny je atmosféra a teplota. Studie uvádějí, že nízká teplota, kolem tří stupňů Celsia, a nedostatek kyslíku se jeví jako ideální pro její dlouhověkost. Hnědá odrůda, i když je často považována za zdravější, má kratší trvanlivost. Je v ní více vlákniny, tudíž obsahuje nenasycené tuky, které se mohou zkazit. Takže pokud je vaše hnědá rýže mastná a „smrdí“ jako stará barva, je na čase ji vyhodit.
Tmavá čokoláda, když ona ji má tak ráda…
O trvanlivosti čokolády existují jisté dohady. Přidání mléka může snížit její „dlouhověkost“. Zdá se tedy, že tmavá varianta vydrží déle, přestože tak vždy nevypadá. Pokud totiž není skladována při konstantní teplotě, může se na ní díky tukům, které se dostanou na povrch, vytvořit jakýsi škraloup, který vypadá jako plíseň. Pokud je však uchovávána při konstantní teplotě, může vydržet dva roky nebo déle, přičemž koncentrace zdraví prospěšných látek zůstává stejná. Faktem ovšem zůstává, že u většiny lidí čokoláda vydrží jen tak dlouho, dokud je nechytne mlsná.
Cukr a sůl nad zlato
Mnoho potravin, které vydrží dlouhou dobu, má vysoký obsah cukru a soli. Jednoduše řečeno, nepouští do sebe vodu a potenciální bakterie ze sebe vytlačí. Proto se také při výrobě šunky používá sůl a při výrobě marmelády cukr. Pokud tedy skladujete sůl a cukr v nádobách zabraňujících výskytu vlhkosti, vydrží vám klidně navěky. Do některých solí je ovšem přidáván jód, který trvanlivost zásadně snižuje, stejně jako ostatní aditiva.
Většina jídel moc dlouho nevydrží, to proto, že mikrobi milují živiny a vodu. Naopak nesnášejí sůl a kyseliny, které ale moc běžně nekonzumujeme. Rozhodně nedoporučujeme přehlížet data trvanlivosti, ačkoli u některých produktů jen naznačují, kdy jsou nejchutnější, v požadované barvě nebo vzhledu.
foto: Shutterstock, zdroj: Science alert
