„Představ si svůj vztahový život jako notebook, ke kterému ale vede jen jeden kabel. Pokud máš ve svém USB slotu pořád svého ex Michala, jen těžko tam bude prostor pro někoho dalšího,“ vysvětlila mi kamarádka-programátorka svou teorii vztahové zástrčky. I když mi tenkrát připadalo, že Michal je coby ex úplně neškodný, s odstupem času jsem jí musela dát za pravdu.
Sice jsme se totiž rozešli před několika měsíci, ale můj srdeční tep se zrychlil pokaždé, když jsme si občas napsali, nebo vyrazili do kina na film oblíbeného režiséra. Sice to bylo striktně kamarádské, ale můj mozek se ještě celý další týden svíjel v křečích: „Ta neděle byla fajn! Bylo příjemné být vedle něho, cítit ho tak blízko. Smáli jsme se skoro celý večer. Možná by nám to spolu vyšlo napodruhé? A co takový malý, samozřejmě čistě nezávazný ex sex? Jenom jeden, naposled…?“
Nechte své ex odpočívat v pokoji
Ruku na srdce – většina z nás v sobě nosí jedno i víc podobných vztahových strašidel. Duchů, kteří jsou víc výplodem naší fantazie než současné reality. Ano, před mnoha lety, měsíci, týdny, to bylo to nejžhavější, co jsme zažívali. Ale teď? Myšlenky na naše ex, ale i jednorázové úlety nám opravdu s ničím pozitivním nepomůžou. V horším případě jsou obsedantní a brání nám soustředit se na práci nebo čas se současným partnerem. Ale ani občasné myšlenky a vzplanutí vlastně nejsou vůbec k ničemu. Zabírají místo jedinému časoprostoru, kde se děje něco důležitého: přítomnosti. Právě tady se tvoří naše budoucnost, na rozdíl od hnípání se v minulosti a vymýšlení scénářů coby-kdyby…
Odstraněním věcných a zároveň věčných připomínek, jako je mikina s kapucí vašeho bývalého nebo náhrdelník, který vám dal jako dárek, dáváte najevo, že jste připraveni začít novou kapitolu.
Sentiment stranou, tvrdí pro magazín Glamour i vztahová terapeutka Heather Garbuttová: „Pokud máme citové vazby na minulé romantické partnery, může to v našem současném vztahu vytvářet něco jako zpětný chod,“ říká. „Když se objeví stesk, pocity závazku nebo nedořešené záležitosti s těmi předchozími, nikdy se nemůžete naplno věnovat tomu, s kým jste. Hledáte novou lásku? Funguje to velmi podobně. Je to obrovské rozptýlení, které tříští vaši energii, soustředění a odhodlání.“
Tak co? Taky vás občas v hlavě pošimrá myšlenka na expartnera, kamaráda s výhodami, nebo kolegu, se kterým to trochu ujelo na vánočním večírku? Pojďme je imaginárně jednou provždy zakopat a vyčistit si tak hlavu na vše pěkné, co se odehrává právě teď všude okolo nás!
Prožít, odpustit, vypustit
1. Pryč se vším, co vám ho připomíná: Fotky a videa smažte, ať vás nic nenutí se k nim stále vracet. Obzvlášť velkou moc mají nejrůznější dárky a věci, připomínající vaše společné chvíle. Možná je to bolestné, ale zbavte se jich. Někomu udělají určitě radost a zároveň v nich nebude utápět sentiment jako vy.
„Odstraněním věcných a zároveň věčných připomínek, jako je mikina s kapucí vašeho bývalého nebo náhrdelník, který vám dal jako dárek, dáváte najevo, že jste připraveni začít novou kapitolu. Volný fyzický prostor vám pomůže vytvořit také emocionální prostor pro nové zážitky, vztahy a sebepoznání,“ tvrdí pro Bustle terapeutka Sandra Kushnir.
2. Promažte si kontakty: Pokud už tady není nic, co by vás mělo praktickým způsobem spojovat (jako třeba střídavá péče o děti nebo společná práce), tak je kontakt v telefonu ideální jen na dvě věci: vypisování nostalgických zpráv po dvou deci a následná hypnóza displeje a kontrola příchozích zpráv každé dvě minuty. Děkuji, nepotřebuji…
3. Udělejte si rozlučkový rituál: Věnujte jeden večer symbolickému rozloučení. Zapalte svíčku a napište dopis, ve kterém upřímně popíšete své pocity ze vzpomínek na něj. Pozor, samozřejmě neposílat! Ve skutečnosti je to dopis pro vás, ve kterém se můžete vypsat ze všech myšlenek, které vám běhají na pozadí běžného dne.
„Vyjádřete v dopise své bývalé lásce i negativní emoce, jako je zklamání, smutek nebo hněv,“ dodává Garbuttová. „Před sebou se nemusíte stydět. Napište, jak se cítíte, a dostaňte to ze sebe.“ Může to být také cesta, jak bývalému partnerovi odpustit a neživit v sobě mnohaleté křivdy. Skutečně to uvolní cestu k plné přítomnosti ve vašem vztahu, nebo k otevření se nové příležitosti, na kterou tolik čekáte.“
A jak že to dopadlo se mnou a s Michalem? Long story short: Trvalo asi půl roku, než mi došlo, že my dva k sobě opravdu nepatříme a nikdy ani nebudeme. Jako mávnutím kouzelné hůlky jsem od té doby začala potkávat samé sympaťáky – na Tinderu i naživo. Dokonce se najednou objevil do té doby neznámý kolega, se kterým jsme flirtovali u ranní kávy v kuchyňce našeho korporátu. Museli jsme se potkávat už dřív, ale nejspíš jsem si ho přes přetékající myšlenky na Michala ani nevšimla.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
