Když se manželé poprvé octnou v manželské poradně, terapeut přirozeně potřebuje pár vyzpovídat, aby zjistil, proč jejich vztah nefunguje. Partneři si ale na úvodním sezení většinou stěžují jeden na druhého a jejich výpovědi jsou značně emotivní. Běžně tedy chvíli (někdy i pár sezení) trvá, než se všichni naladí na stejnou vlnu, a informace, které proudí k terapeutovi, začnou mít nějakou objektivnější vypovídací hodnotu.
Jak tomu zabránit a zrychlit výměnu informací s terapeutem? V ideálním případě by existovala diagnostická metoda, která by změřila, jak na tom oba jsou. Něco podobného jako rentgen, ultrazvuk nebo magnetická rezonance. „Vidíte,“ ukazoval by terapeut na snímku, „tady v této části mozku se vám shlukují neurony chorobné žárlivosti. Proto musíme terapii zaměřit tímto směrem.“
Jak dobře víme, párové terapie se zatím provozují bez zobrazovacích zařízení, které by vyfotily hlavní problém manželství a urychlily „léčbu“. Nic výše zmíněného zatím neexistuje, ale chytří lidé si dokážou poradit, a proto vymysleli, jak si elegantně pomoct bez drahých diagnostických přístrojů.
Jak se měří vztah?
Američané jsou ve vztahovém koučování o mnoho let napřed, a tak není divu, že si už dávno práci zefektivnili a naučili se zkrátit ten úvodní sběr informací na minimum. Jde o to, že za pouhou minutu dokáží analyzovat, v jaké fázi vztahu se nachází manžel a v jaké manželka. Ano, každý z partnerů může být v jiné fázi a většinou právě v tom bývá zakopaný pes. To samo o sobě manželům nic neřekne. Stejně jako k bibli i k výsledkům tohoto měření potřebujete správnou interpretaci. Bez ní by to bylo stejné, jako byste v nemocnici místo léků dostali do ruky rentgenový snímek.
Abyste si tedy udělali obrázek, o co jde, měli byste nejdříve pochopit, na čem tzv. Vývojový model pro párovou terapii (Developmental Model) stojí. Hvězda americké párové terapie Ellyn Bader, která tuhle metodu vyvinula, věří, že partnery ve vztahu lze zkoumat ve fázích, které kopírují první dva roky vývoje vztahu mezi dítětem a jeho matkou.
Jak chápat různé fáze vztahu
Vztahy jsou jako živé organismy – rostou, mění se a procházejí různými vývojovými fázemi. Navzdory názoru, že ideální vztah je harmonický od začátku do konce, realita je naprosto jiná. Každý pár si zmíněnými fázemi prochází, některé jsou pro udržitelnost manželství či vztahu náročnější, ale zároveň představují příležitost k růstu.
Partnery ve vztahu lze zkoumat ve fázích, které kopírují první dva roky vývoje vztahu mezi dítětem a jeho matkou.
Pochopení těchto fází může partnerům pomoci se ve svém vztahu zorientovat, zjistit, kde se nacházejí, jaké výzvy je čekají a co mohou udělat pro zlepšení své dynamiky. Sledujte, jak se dítě a matka v období 0–24 měsíců chovají v různých obdobích stejně jako partneři od začátku vztahu dál.
1. Symbióza – (nebo taky chemie, zamilování či psychotická fáze)
Stejně jako novorozenec potřebuje úplné napojení na matku, i nový vztah začíná obdobím symbiózy. V této fázi je láska intenzivní, partneři se cítí propojení, dělají si radost a prožívají pocit dokonalého souznění. Často se jim zdá, že jsou si osudem předurčeni. Toto období je krásné, ale také iluzorní – oba partneři se snaží ukázat svou lepší stránku a potlačují rozdíly.
Výzvou této fáze je pochopení, že symbióza nemůže trvat věčně. Pokud se pár příliš fixuje na tento stav a odmítá změnu, mohou se objevit problémy s nezdravou závislostí nebo potlačením individuality.
V téhle fázi totiž převažuje „my“ nad „já“. Takže pokud se muž chce dívat na hokej a žena na Star Dance, muž potlačí svoji touhu a ve prospěch společného „my“ si položí partnerčinu hlavu na klín a dobrovolně protrpí taneční soutěž s Markem Ebenem.
2. Diferenciace – (nebo taky objevování rozdílů)
Stejně jako batole začíná objevovat svou individualitu oddělenou od matky, i partneři si začínají uvědomovat, že nejsou jedna osoba, ale dvě odlišné bytosti. Toto období často přináší první konflikty, protože se objevují rozdíly v potřebách, hodnotách a očekáváních.
Podobně jako dítě, které se učí chodit a běhat, partneři začínají zkoumat svět sami za sebe. Vztah se už nestává jediným zdrojem štěstí, ale každý si buduje svou vlastní identitu a své vlastní zájmy.
Typickými problémy této fáze jsou:
- Strach, že odlišnost znamená konec vztahu
- Sklony jednoho z partnerů k manipulaci, aby si udržel původní harmonii
- Útěk od konfliktů, nebo naopak časté hádky
Pokud se partneři naučí konflikty řešit zdravě, mohou se posunout k další fázi.
3. Praktikování – Hledání vlastní cesty
Podobně jako dítě, které se učí chodit a běhat, partneři v této fázi začínají zkoumat svět sami za sebe. Vztah se už nestává jediným zdrojem štěstí, ale každý si buduje svou vlastní identitu a své vlastní zájmy. Je to období individuálního růstu, kariérních změn a osobních výzev.
Hlavní výzvy této fáze:
- Jeden z partnerů se může cítit opuštěný, pokud druhý začne více investovat do svého osobního života
- Strach, že přílišná autonomie povede k odcizení
- Nutnost vyvažovat individuální a společné potřeby
Úspěšné zvládnutí této fáze vede ke zdravému partnerství, kde si oba partneři váží své nezávislosti, ale zároveň si zůstávají blízcí.
4. Opětovné přiblížení – (neboli hlubší propojení)
Po období nezávislosti přichází nová fáze spojení, která se však liší od symbiózy na začátku vztahu. Už nejde o slepé zamilování, ale o zralé partnerství, kde si oba partneři váží nejen toho, co mají společné, ale i svých rozdílů.
Podobně jako dítě, které se vrací k rodičům pro emoční podporu, ale už je schopné samo fungovat ve světě, i partneři v této fázi hledají hlubší emocionální spojení, aniž by se vzdali své individuality.
Konflikty a změny nejsou známkou selhání, ale součástí přirozeného vývoje vztahu.
Tato fáze je často spojena s rozhodnutími o společné budoucnosti – svatbou, dětmi, dlouhodobým plánováním.
5. Harmonie (neboli dokonalý vztah)
Málokterému páru se podaří dosáhnout poslední fáze. Jde o obtížně dosažitelnou metu. Něco jako nirvána, ale ve vztahu dvou lidí. Muž i žena ve fázi Harmonie dokážou spolu žít jak s důrazem na své ego „já“, tak s ohledem na společný život „my“.
V praxi to vypadá například takto: Manžel má následující den důležité jednání, a tak odchází spát do jiného pokoje, protože jeho žena v noci trochu chrápe. Manželka není uražená a chápe, že kvalitní spánek je pro úspěch partnerova meetingu důležitý. Neurazí se za chrápání, neurazí se, že partner „zradil“ a jde spát sám. Rozumí, proč to manžel dělá. Vymění si polibky na dobrou noc a vše probíhá věcně, hladce a s láskou.
Kdyby se jeden z partnerů nacházel ve fázi „symbióz“, odchod do jiného pokoje by považoval za obří zradu na jejich vztahu. „Takže naše láska skončila? My už nespíme pod jednou dekou? Ty se mnou nechceš spát v ložnici?“ Tak nějak by vypadaly ublížené dotazy chrápajícího partnera či partnerky.
Chcete si tedy změřit, v jaké jste fázi?
Papírový test: Kde se nachází váš vztah?
Jak to funguje?
- Partneři dostanou kus papíru. Prázdnou A4.
- Mají jednu minutu na to, aby se společně dohodli, kdo bude papír držet.
- Pravidla jsou jednoduchá – žádné fyzické přetahování, žádné násilné triky, žádné trhání papíru. Jen komunikace.
- Terapeut sleduje, jak spolu partneři vyjednávají.
Jak reagují partneři v různých fázích?
- Symbiotický pár: „Ty si ho vezmi, lásko.“ – „Ne, ty si ho vezmi, drahý.“ – „Ne, já chci, aby sis ho vzal ty.“
- Tito partneři se snaží vyhovět tomu druhému, ale zároveň se mohou dostat do patové situace, kdy ani jeden nechce rozhodnout, aby druhému „neublížil“.
Reklama
- Pár v diferenciaci: „Já si ho vezmu.“ – „Ne, proč bych ho neměl mít já?“ – „Vždycky si myslíš, že máš pravdu!“
- Tady se ukazují první ostré rozdíly a někdy i boj o moc. Partneři se snaží prosadit svou individualitu, ale mohou mít problém s kompromisem.
- Pár ve fázi praktikování: „Potřebuješ ho víc než já, vezmi si ho.“ – „Díky, tak si ho vezmu. Příště ho můžeš držet ty.“
- Tito partneři už dokážou o svých potřebách mluvit otevřeně a bez větších emocí.
- Pár v opětovném přiblížení: „Můžeme ho držet spolu?“ – „Jasně, nebo ho dáme na stůl, ať je spravedlivě mezi námi.“
- Tady vidíme rovnováhu mezi individualitou a společným rozhodováním.
Každá fáze má svůj smysl
Mnoho párů se zasekne v určité fázi a neví, jak se posunout dál. Důležité je pochopit, že konflikty a změny nejsou známkou selhání, ale součástí přirozeného vývoje vztahu. Práce na vztahu vyžaduje odvahu, přímou komunikaci a ochotu růst – a právě v tom může vývojová terapie podle Ellyn Bader pomoci.
