Jestli byl někdo mistrem na vyhledávání míst nabitých pozitivní energií, byli to Keltové. Čechy a Morava jsou na takové lokality vskutku bohaté, takže měli z čeho vybírat. Vydejte se s námi na jednu takovou méně známou, která ovšem dodnes neztratila nic ze své magie.
Zámek Konopiště ročně navštíví tisícovky turistů. Jen málokdo z nich tuší, že pouze o šest kilometrů dál mohou narazit na místo možná mnohem zajímavější. I když nenápadný románský kostelík zvaný Chvojen na první pohled ničím zvláštním nezaujme, pod povrchem dřímá nejedno tajemství, kterým by nejspíš nepohrdl ani takový Indiana Jones.
Kdysi tu bylo rušno…
Když stanete tváří v tvář půvabnému a osamělému kostelíku na nevysokém návrší, nejspíš vás nenapadne, že tu bylo od pravěku pěkně rušno. Keltové si tu postavili oppidum, které možná souviselo i s nedalekými rudnými ložisky. Na některých místech se tu objevuje také uran, takže z podloží vyzařují skutečně zvláštní síly. Zdejší magii podlehli i Slované, a v raném středověku tu dokonce stával velmožský dvorec. A také vesnice, která dostala jméno Chvojen, protože byla obklopena hustými smrkovými lesy. Z toho všeho zůstal jen pozdně románský kostelík z počátku 13. století. A opodál dodnes využívaný barokní dvorec…
Proč někdo ozdobil stěny zdejšího kostela Ptolemaiovou mapou, je záhadou.
Ptolemaiova mapa. Proč právě tady?
Kostelík sv. Jakuba a Filipa je obklopen obrannou zdí a kdysi sloužil obyvatelům vesnice a dvorce jako pevnost před nájezdy nepřátel. Idylický venkovský hřbitov láká k návštěvě stejně jako samotná svatyně. Uvnitř na vás čeká hodnotná výzdoba: gotické fresky zpodobňující patrony kostela, korunovaci Panny Marie nebo „reportáž“ z Očistce. Tím pravým překvapením je ale zjednodušená verze slavné Ptolemaiovy mapy, na níž se nachází naše matička Země ve středu vesmíru. Geocentristická teorie byla sice ve středověku uznávaným světonázorem, ale určitě nebylo běžné zdobit geografickými náčrtky kostelní stěny, obzvláště takového zdánlivě nevýznamného chrámu božího. Vysvětlení neznáme, protože chybí písemné prameny, které by pomohly najít odpověď. Odkázáni jsme tedy jen na úvahy a někdy i na trochu přehnané spekulace.
Objeví tu jednou Jantarovou komnatu?
Mnohé domněnky souvisejí i s tím, že chvojenský kopec je prošpikován podzemními chodbami, které snad vedou až na Konopiště. Proč vznikly? Také nevíme. Ale některé jejich úseky jsou pečlivě vyzděné a široké tak, že se do nich vejdou dva jezdci na koních vedle sebe. Tajemnost zdejší krajiny podtrhuje i nedávná historie: za 2. světové války bylo okolí Benešova zabráno Němci, kteří tady pracovali na projektech, jež měly zůstat v utajení: například na výstavbě továrny na výrobu zbraní. A podle hledačů pokladů, zvláště těch, kteří nevzdávají pátrání po originálu Jantarové komnaty, by mohla být právě někde v okolí Chvojenu ukryta její část. Všechny předešlé a magické okolnosti přispívají velkou měrou k tomu, že právě tady mnozí lidé cítí vliv jakési veskrze pozitivní energie. Ale pokud sem dorazíte a tato síla vám zůstane utajena, nemusíte litovat. Zdejší kopcovitá a malebná krajina potěší vaše oko a do duše vnese klid i bez magického vlivu.
Čtěte také:
Víte, proč poslat svého soka na Zvíkov?
Nedaleko Rožňavy stojí slovenský Tádž Mahal
Tip na výlet? Prohlédněte si ornamenty v Čičmanech
zdroj: stránky Chvojen
