Kameny, které se samy pohybují, železný sloup starý několik století, který nerezaví, i koule, které vypadají, že jsou z jiné planety. Pojďme se podívat na nejzáhadnější místa naší planety.
Stanout na těchto tajemných místech u neuvěřitelně vypadajících divů přírody či architektury, to je záležitost pro opravdové cestovatele, objevitele a milovníky mystérií a lehkého mrazení v zádech. Zavedeme vás do několika koutů planety, jež jsou zahaleny velkými tajemstvími, a pokusíme se záhady vysvětlit.
Na dně vyschlého jezera v Údolí smrti v americké Kalifornii se menší, ale v některých případech i velké kameny samy pohybují
Hýbající se kameny
Na dně vyschlého jezera v Údolí smrti v americké Kalifornii se menší, ale v některých případech i velké kameny o váze až kolem 300 kg samy od sebe přesouvají. Jednou za tři až čtyři roky se pohnou (klidně i na vzdálenost 250 m) a stopy po nich zůstávají v zemi dalších několik let.
Jejich cesta bývá rovná, někdy se ovšem i trochu klikatí. Co za tím stojí? Vítr potřebný k takovému přesunu by musel mít ohromnou sílu. Ovšem ne tehdy, když mu práci ulehčí led. V zimě totiž podle vědců kameny obalí ledová skořápka. V momentě, kdy dno jezera roztaje a zvlhne, zatímco ledová krusta na kameni ještě drží, je tření velmi malé a na pohnutí balvany stačí lehčí vítr.
Teorie má několik trhlin. Především to, že se ještě nikdy nikomu nepodařilo pohyb zachytit na záznamová zařízení. Ale to nevadí, obdivovat tuto záhadu a snažit se ji rozluštit můžeme i tak. Při cestách po západu USA sem turisté rádi jezdí.
Pohybující se kameny najdeme na více místech zeměkoule. Velkou slávu si vydobyly „chodící sochy“ na Velikonočním ostrově. Tichomořští domorodci bez znalosti pokročilých technologií a bez moderních dopravních strojů dokázali obrovské kamenné monolity přesouvat až na vzdálenost 18 kilometrů. Vědci mají na způsob přepravy mnoho teorií, k těm nejslavnějším patří i vysvětlení českého inženýra Pavla Pavla. Jak to ale bylo doopravdy, to přesně nevíme.
Koule z jiné planety?
Dostáváme se k dalším záhadným balvanům, které se tentokrát nepohybují, ale vypadají, jako by spadly z jiné planety. Mají totiž velmi často neobyčejně pravidelné tvary, skoro jako by je ani nemohla vytvořit příroda. Jsou tedy Moeraki boulders, jak se jim říká, dílem nějakých záhadných sil?
Tady máme celkem jasno. Kulaté kameny vznikly tak, že se kolem středu (tvoří ho fosilie) začaly kumulovat další minerály z okolí. Nyní se již mnoho z nich rozpadá, takže se můžeme podívat na vnitřní strukturu.
A zase ten Bermudský trojúhelník
Miami, Portoriko, Bermudy. Mezi těmito třemi lokalitami najdeme krále všech moderních mýtů a záhad – Bermudský trojúhelník. Lodě i letadla v této oblasti hlásily spoustu nevysvětlitelných jevů. Ale nešlo jen o lidské chyby v navigaci a pár běžných přírodních úkazů?
Pojďme se podívat na několik důvodů, které společně mohou stát za tajemnou pověstí tamních vod. Dno je na mnoha místech dosti členité a plné podmořských útesů, tunelů a jeskyní, v nichž se tvoří víry a proudy schopné za určitých podmínek a v kombinaci s horším počasím ohrozit některé lodě.
Je také třeba si uvědomit, že jde o velmi frekventovanou oblast. Pokud si uvědomíme počet zde se pohybujících lodí a letadel, zjistíme, že poměr nehod k celkovému provozu není nijak vysoký. Ale co neobvyklé chování kompasů nebo zmizení lodí ve zcela bezproblémových vodách? I na to mají vědci své teorie, ale co když za vším opravdu stojí nějaké záhadné síly?
Jisté je jen to, že se Bermudský trojúhelník stal zajímavým zpestřením pro návštěvníky okolních úchvatných turistických resortů. Vždyť Miami nebo Bahamy, dva z vrcholů pomyslného trianglu, patří k turistickým rájům.
Železný sloup, který nerezaví
Jako poslední z tajuplných míst si ukážeme indické hlavní město. Konkrétně železný sloup, který šestnáct století téměř vůbec nerezaví. Stojí vedle pozůstatků bývalé mešity a vědci si dlouho lámali hlavu, jak mohli starověcí mistři kováři vytvořit něco takového. Dnes víme, že to bylo díky prvotřídní práci, velmi čistému železu s minimem příměsí a velkému množství fosforu, který pilíři významnou měrou pomáhá při obraně proti korozi.
Lovci záhad v čele s Erichem von Dänikenem ovšem dlouho považovali sloup za dílo mimozemské civilizace. Na jakou stranu se přikloníte vy? Věříte ve vědecká vysvětlení, nebo máte rádi tajemno a alternativní přístupy? Není nakonec nejlepší se na místa vypravit a udělat si vlastní názor? Vždyť i bez veškerého tajemna jde o opravdu úchvatná místa, krásná sama o sobě.
foto: Shutterstock, zdroj: ESO travel