Stačí jeden špatný krok, uklouznutí po kluzké skalní stěně a člověk se zřítí do stometrové propasti, ve které hučí voda. Tak jako už několik lidí před ním. Přesto koupel v Ďáblově bazénku turisty stále láká. Skočit do vody jen těsně nad hranou Viktoriiných vodopádů, zatajit dech, jestli vodní proud nebude silnější, a pak si sednout na skalní „křesílko“, které je přímo na hraně vodopádu.
Ďábelský bazének, který leží na hraně Viktoriiných vodopádů, obsadil v žebříčku nejnebezpečnějších míst pro koupání krásné páté místo. A my bychom ho klidně posunuli ještě o pár stupínků výš. Vždyť kde jinde vás od valící se vodní stěny a vodní tříště, která je vidět až na vzdálenost 40 kilometrů, dělí jen pod vodou ukrytá nízká a kluzká skála?
Tahle přírodní nádrž leží jen kousek od „ostrova“ Livingstone a místní oficiální agentury vás k němu a následně k bazénku vyvezou za zhruba 90 dolarů. V ceně je jízda lodí, výhled na vodopády z ostrova a v případě, že je málo vody, i koupání přímo v Ďáblově bazénku. A na závěr je na programu luxusní piknik.
Risk s místními průvodci
Ne každému se ale chce platit takovou částku. A místní si zase rádi vydělají pár dolarů navíc. Pokud má tedy člověk pro strach uděláno, může vyslyšet lákání některého z místních mladíků, usmlouvat cenu – bez problémů se dostanete pod deset dolarů – a nechat se k Ďáblovu bazénku dovést „na černo“ pěkně po svých, skrze místa, kde je vody méně a kde není téměř žádný proud.
Mimochodem, proud není ani uvnitř Ďáblova bazénku. Skála tady totiž vytváří vanu, ve které se voda točí ve víru a ztrácí sílu. Pokud je nižší stav vody a člověk se nesnaží dostat co nejblíže k okraji nebo mimo klidnou oblast, je prý tahle adrenalinová atrakce celkem bezpečná. Nižší stav vody v tomto případě znamená období zhruba od září do prosince – to je přímo v bazénku vody těsně nad pas a na jeho okrajích potom tolik, aby si člověk mohl pohodlně sednout.
Pud sebezáchovy
Turisté, kteří se k cestě na tohle „ďábelské místo“ nechali vyhecovat, pak popisují, jak obrovský adrenalin pobyt v přírodní vaně, kolem které se řítí masy vody, jež s ohromným řevem padají do stometrové hloubky, vlastně je. Člověk prý není schopný donutit se naklonit se přes okraj – pud sebezáchovy je silnější a tělo protestuje.
Nicméně čas od času se objeví lidé, kteří ohromnou sílu vody podcení, a v tom nejhorším případě zaplatí za svoji nepozornost – kterou mimochodem nejčastěji způsobuje upřené sledování displeje fotoaparátu – i životem.
Tak co? Stojí podle vás takový adrenalin za osvěžení v africkém vedru?
Pád do hlubin
V září 2009 se z vrcholu Viktoriiných vodopádů zřítil neoficiální průvodce, který uklouzl na kluzké skále při záchraně turisty a zřítil se do hloubky 90 metrů. Ač se původně hovořilo právě o lokalitě Ďáblova bazénku, došlo k neštěstí na jiném místě. O dva roky později se do hlubiny (vodopády mají v nejvyšším bodě výšku 108 metrů) zřítil turista, který se vydal na průzkum vodopádů s neoficiálním průvodcem z řad místních.
Zatím poslední případ pádu do vodopádů má ale šťastný konec. V prosinci 2013 se do pětadvacetimetrové hloubky pod vodopády, kde se řeka Zambezi valí úzkým kaňonem, zřítil pětačtyřicetiletý čínský turista. Měl ale štěstí, protože dopadl nikoli do vody, ale na skalní výběžek, a jeho pád zbrzdila místní vegetace. Celá na první pohled děsivá událost – kterou způsobila opět snaha o co nejlepší fotografii – tak skončila jen několika odřeninami.
Pokud vás až tak velká dávka adrenalinu neláká, můžete si skočit bungee jumping z mostu, který vede nad kaňonem pod vodopády, nebo se vydat na raft. Nicméně pravdou je, že adrenalinem je mnohdy i pozorování turistů, kteří do Ďáblova bazénku vyrazí a pak balancují na jeho okraji. Spadnou? Věřme, že ne!
foto: Shutterstock, zdroj: ESO travel
