Adventní čas je nerozlučně spojen s pestrobarevnými trhy, zářícími v podvečer tisíci světýlek, se svařákem, dodávajícím energii a teplo v chladných chvílích, a s postavami Mikuláše, čerta a anděla. Rakouští sousedé s nimi zažívají veselé i hrůzostrašné momenty už koncem listopadu a počátkem prosince.
Místo konání letošní březnové zimní olympiády pro postižené, centrum lyžařských sportů a také pravé místo pro nákup zimního oblečení – takový je Schladming v rakouském Štýrsku. Ve světě lyžařského umění se zapsal i jako hostitel světových mistrovství 1982 a 2013 a zvláštní zimní olympiády 1993. Poslední víkend v listopadu se sem ale každoročně sjíždějí také milovníci zábavy, rodiny s dětmi a zamilované páry. U stánkařů si koupí horké víno a trpělivě čekají podél ulic městečka na průvody rozverných pekelníků.
O boji dobra a zla
V sobotu v podvečer se v centru na náměstí před radnicí hraje divadlo o boji dobra a zla. Pekelník pokouší starého myslivce, aby ho odradil od práce, a nabízí mu bohatství, když otevře dřevěnou truhlu. Děda se nechá přemluvit, odklopí víko a v tu chvíli ožijí čerti. Vrchní lucifer se chechtá pod vousy, že získal novou duši, a jeho soukmenovci haraší řetězy, srší z nich rudé plameny a oči se jim zle blýskají. Záhy ale přichází Mikuláš s andělem a nebeskou písní zlosyny přemohou. Takto začíná večer krampusů, horských alpských čertů.
Satani vyhledávají hlavně blonďaté děvy, občas nepohrdnou ale ani provokujícími mladíky.
Zanedlouho se hlavní ulicí rozezvučí zvonky a první satani přicházejí od stadionu. Mají s sebou i malé čertíky, sice menšího vzrůstu, ale nemalé energie. Ti mrštně skáčou na závory podél cesty, jejich srst vlaje vzduchem a ručky se snaží metlou zmrskat přihlížející dívky.
V centru pozornosti jsou hlavně blondýnky, ale občas nepřijdou zkrátka ani muži. Takový šleh pěkně bolí, hlavně když se luciferové strefí pokaždé do stejného místa. Vytrysknou přitom nejednou i slzy. Pokud se oběť mrštně uchýlí do bezpečné vzdálenosti, chlupáči zlostně lomcují zábradlím, skáčou na ně, ale dál již nesmí, tam je aréna dobra.
Historie krampuslaufů
Dospělí čerti se rádi fotí s kráskami a dětmi, andělé rozdávají bonbóny a Mikulášové pomalu kráčí s dlouhými berlami. Pekelné dámy třímají v rukách rachejtle a ozařují své hrůzostrašné obličeje. Neposlušní čerti za sebou táhnou na řetězu káď s uhlíky či vezou svého krále na trůnu. Celkem svůj temperament i masky, které se mnohdy dědí v rodině a představují i hodnotu tisíců eur, představí padesát skupin. Schladming proslul největším krampuslaufem, ale obdobné akce se konají i v jiných rakouských městech a také v Německu.
Krampuslauf je zakončen velkolepou party. Vstup v maskách povolen.
Historie průvodů sahá do středověku, tehdy ve spisovné němčině znamenalo Krampn či Kralle něco bez života, vysušeného, uschlého, vybledlého. Veselice byly rozšířeny po celé Habsburské říši, později je ale zakázala inkvizice a přestrojování se za ďábly bylo dokonce trestáno smrtí. Přesto se ale tradice uchovala v odlehlých oblastech, kde horalům nechyběla odvaha.
Od pol. 17. st. se v průvodech opět objevoval čert, který strašil nepovedené děti, káral přísné a lakomé statkáře a selky, Mikuláš zase obdarovával ty hodné. V 19. st. se zábavy mohli zúčastnit jen svobodní hoši. Dnes jsou ale všem dveře dokořán otevřené – mužům, ženám i dětem. Jen se musí předem zaregistrovat, dostanou přidělené číslo a pak se soutěží o tu nejlepší masku. Mnohé jsou ručně ušity z kůže či vyrobeny ze dřeva a na hlavě jim trůní pravé rohy.
Do Kaplice to ještě stihnete
Odvážnější diváci čerty škádlí. Seberou jim metlu a přetahují se o ni. Do masek jako by se vtělil charakter protagonistů. Uvnitř se skrývají většinou dvacetiletí mladíci, ale do ulic vyráží čerti s rákoskami, kravskými zvony a pekelnými řetězy. Na pár hodin změní tvář i chování. Nejeden se v trestání diváků za hříchy přímo vyžívá a vedoucí skupin ho pak musí krotit. Inu, neposlušní čerti, co chcete. A kromě toho – na průvod je vyhrazen limitovaný čas a než přejdou stovky pekelníků, to chvíli trvá.
Za večer jich Schladmingem projde přes 500 a na závěr se ještě v jednom z domů koná velká party. Všude je slyšet hudba a éterem voní vařené víno a dým prskavek. Hodně je slyšet češtinu. Krampus se stal oblíbenou atrakcí i na jednodenní výlet. A pokud jste ho nestihli ve Schladmingu, zajeďte si třeba do Salzburgu, Retze či dalších rakouských městeček o příštích víkendech. Ostatně svůj krampus má i Česko – v Kaplici 16. prosince.
Autor: Jana Chaloupková
foto: Damjan Prelovšek
