Často se zdůrazňuje, že brigády mají pro teenagery samé benefity. Mladí lidé se naučí lépe hospodařit s penězi, získají základní pracovní návyky a umí v budoucnu lépe hospodařit s časem. Jenže na úkor toho, že poté snáze zapadnou do šedi. Přinášíme překvapující výzkum...
Odpověď na otázku, zda má práce na život teenagerů spíše pozitivní nebo negativní vliv, hledali američtí výzkumníci v rámci The Youth Development Study. Začali sledovat zhruba tisícovku patnáctiletých amerických dětí. Ve studii hodnotili kvalitu a kvantitu jejich práce i jejich motivaci k výkonu. V kontaktu s nimi byli poté až do jejich třiceti let. Snažili se tedy vysledovat vliv práce na jejich život v době puberty, ale i na to, zda se tyto profesní zkušenosti prolínaly jejich životem i do budoucna. Závěry jejich práce poté shrnula profesorka Jeylan T. Mortimer ve své práci The Benefits and Risks of Adolescent Employment.
Jakou roli hraje socioekonomická sféra?
Výzkumníci v rámci The Youth Development Study zjistili velké rozdíly mezi teenagery, kteří pracovali příležitostně, a těmi, kteří pracovali téměř po celou dobu středoškolského studia. Ti, kteří se věnovali práci jen občasně, pocházeli většinou z vyšších socioekonomických skupin. Práce je více bavila a kromě ní měli i velký zájem o studium, které hodnotili jako přínosné do budoucna. Měli rovněž více času na své další zájmy a aktivity. Druhou skupinu tvořili spíše studenti z chudších rodin, kteří nezřídka tím, co vydělali, přispívali do rodinného rozpočtu, případně si šetřili na dobu vysokoškolského studia.
Výzkumníci sledovali tisíc pracujících studentů až do jejich 30 let.
Lišil se i úhel pohledu těchto teenagerů. Ti, kteří se více věnovali práci a méně se soustředili na školu, tak činili mimo jiné proto, že v práci viděli větší smysl a měli pocit, že jim dává více zkušeností, které mohou uplatnit do budoucna. Mnohdy pro ně byla i méně stresující než škola. O to, že si vydělali více peněz než jejich méně pracující vrstevníci, jim šlo až ve druhé řadě. Pro méně pracující studenty byla prioritou škola.
Ti, kteří pracovali méně a spíše občasně, také později dosáhli vyššího vzdělání i pracovního statusu v budoucnu. Jak ze studie vyplývá, spíše tím ale kopírovali status svých rodičů, než že by je natolik ovlivnila samotná práce a její množství v útlém věku.
Práce mladé nestresuje
Co se týče mentální pohody teenagerů, neměla na ně práce většinou negativní vliv. Mladí lidé hodnotili stresory v práci podobně jako ty, které zažívali ve škole. Řada z teenagerů se navíc posouvala k náročnější a komplexnější práci, která s sebou nesla větší zodpovědnost. Ani zde negativní vlivy nepřevážily nad těmi pozitivními. Výzkumníci zmiňují, že se teenageři spíše naučili zodpovědnosti a vylepšili své pracovní dovednosti, než že by je práce spolu se školou nadměrně vyčerpávala. Těch, pro něž měla práce při studiu spíše negativní následky, byla sice menšina, výzkumníci přesto upozorňují na to, že rovnováha mezi školou a prací by měla být zachována.
Práce učí mladistvé k zodpovědnosti a lepšímu nakládání s časem.
Co se týče rizikového chování, kterého se teenageři dopouštějí, je podle studie dobré sledovat, jak se mladý člověk choval ještě předtím, než začal pracovat. Díky práci se totiž může snadno dostat k alkoholu, cigaretám nebo rizikovému sexuálnímu chování. Obvykle však v práci tyto projevy posilují v případě, že byly v chování teenagera přítomné již dříve.
Tipy pro rodiče
Jak by se k těmto výsledkům měli postavit rodiče? Výzkumníci připomínají, že mají na teenagery velký vliv. Nepovažují za nutné, aby teenager chodil na brigádu, protože souvislost mezi pracovními zkušenostmi a jejich uplatněním v budoucnu se neprokázala jako značná. Pokud se ale rozhodnou, že potomky na brigádu poslat chtějí, případně se tak rozhodnou samotné děti, měli by je podpořit v pozitivním slova smyslu.
Konkrétně to znamená, že mohou například pomoci teenagerovi v tom, aby se vyhnul rizikovým pracím. Stačí hlavně pohlídat, zda zaměstnavatel dodržuje zákoník práce, tedy např. nepožaduje po teenagerovi žádné noční směny, ctí zákonem stanovený počet hodin. Dále by měl také respektovat jeho školní rozvrh, což sice není zákonná povinnost, nepřejete-li si ale, aby kvůli práci vašeho dítěte trpěla škole, je to rozhodně vhodné.
Má-li teenager stálou práci na poloviční úvazek, nevidí to výzkumníci apriori jako problém. Měli byste ale podle nich vždy zvážit, jak náročnou studuje váš potomek školu. Zároveň doporučují, aby se teenager ve svém volném čase (tj. době, kdy není ve škole) věnoval kromě práce také jiným aktivitám, např. sportu a měl pro sebe dostatek volného času tak, aby nebyl přetěžován. „Pokud dítě přetížíte aktivitami, stresujete tím jeho i sebe,“ tvrdí sociální pracovnice Rebacca Kiefer. Zcela ideální je, má-li práce souvislost se studiem nebo budoucí profesí, kterou chce teenager vykonávat, ačkoliv to v tomto věku nelze vždy snadno poznat.
Čtěte také:
Děti se neučí bránit před fake news
Chcete být šťastní? Učte se od Bhútánu!
Naučte se cizí jazyk. Teď už opravdu.
foto: Shutterstock
