Plánujete svou první, nebo dokonce několikátou dovolenou na horách? Nemusí při vás stát anděl strážný, aby vás zimní radovánky finančně nezruinovaly. Stačí navázat na trend současné doby. Zapojit se do sdílení a lyžařskou výbavu pro děti si opravdu jednoduše půjčit. Výhod to má hned několik.
Důležitá je zejména délka lyží a správná velikost bot. U malých dětí a začátečníků vždy platí, že čím kratší lyže, tím lepší. Pro nejmenší děti stačí klidně délka po prsa, zkušenější lyžaři už mohou mít lyže až pod bradu. Čím kratší lyže jsou, tím snáze se ovládají, dítě dobře zatáčí a cítí se bezpečně. Rozhodně nepořizujte vybavení s tím, že koupíte raději větší, aby vydrželo.
„Zásadní je i velikost bot. Tady platí, že vyndáte-li stélku, měl by mezi jejím okrajem a palcem zbývat zhruba centimetr až centimetr a půl. Jinak totiž pohyb nohy zůstane pouze v botě a na lyži nebude mít žádný vliv. A my se pak budeme divit, že dítě nezatočilo, ale skončilo v závěji,“ říká Lukáš Jusko ze Simplerentu.
Hory si hlavně užívejte a výuku nechte na odbornících.
Půjčovny jsou prima, hlavně ty mobilní
Pojďme se na to podívat rovnou v číslech. Koupě nové výbavy vás vyjde zhruba na 8 000 korun. Připočíst ale budete muset ještě servis a seřízení vázání. Po sezóně pak vybavení prodáte zhruba za polovinu. Pokud vyrazíte do bazaru, koupíte výbavu přibližně za dva tisíce korun. Moc ale nevíte, co mají lyže za sebou, a tak bude opět nutné investovat do servisu.
Trendem poslední doby jsou jednoznačně celosezónní „městské“ půjčovny. Mají moderní a skvěle servisované lyže, a když se vám náhodou stane, že dítě během zimy skokově vyroste, jednoduše a zdarma vám vybavení vymění za větší. Lepší půjčovny vám přitom vybavení dovezou až domů. Ve speciální dodávce vás změří, zváží a vyberou vám lyže přímo na míru a rovnou je i seřídí. Vy tak ušetříte spoustu času.
Další možností je půjčit si lyže přímo na horách, kdy za výbavu na týden zaplatíte asi 1 200 korun. Tedy částku, kterou byste dali v městské půjčovně za celou sezónu. Navíc musíte počítat s tím, že první den dopoledne se na svah nejspíš nedostanete. Strávíte ho v půjčovně.
Lyžařem ve dvou letech?
Na děti nespěchejte, jinak je spíš od lyžování odradíte. „Nejdříve má smysl dítě na lyže postavit zhruba ve třech letech. V tomto věku je totiž fyzicky zralé a má dostatečně vyvinuté kosti a klouby, aby pohyb na lyžích zvládlo. Také dokáže pochopit, co po něm vlastně chceme, a udržet pozornost,“ vysvětluje Lukáš Jusko.
Ani tak ale dítě nepřetěžujte, začínejte zvolna. „Hodina lyžování v kuse úplně stačí. Než dítěti řeknete ‚opři se do lyžáků‘ nebo ‚přenes váhu na levou nohu‘, zapřemýšlejte, jestli takovým pokynům vůbec rozumíte vy sami,“ dodává.
Lyžařská škola vs. rodič učitel
Řada rodičů, aktivních lyžařů, se domnívá, že dítě naučí lyžovat sami. Není to ale tak jednoduché. I tady platí, že ne všichni, kteří něco umí, to umí také naučit. Rodič zpravidla neví, jak dítěti základy správně vysvětlit, navíc má velmi často přehnané ambice a na potomka zbytečně pospíchá. Je lepší dítě svěřit profesionálnímu učiteli, který ví, jak na to.
Děti navíc cizího člověka vnímají jako autoritu, takže hravě zvládnou i to, u čeho už by s rodiči diskutovali. Svou roli tu hraje i kolektiv. Ve skupince děti berou výuku spíše jako zábavu – ježdění ve vláčku nebo slalom mezi figurkami je bavit prostě budou. Úplné začátky se navíc dítě naučí v bezpečném a ohraničeném prostoru lyžařské školy.
Hory si hlavně užijte
Čas strávený na horách by měl být pro celou rodinu především společnou radostí a zábavou. Takže moc neřešte, že dítě nemá kolena úplně u sebe nebo jede trochu v záklonu. Prostě je nechte a užívejte si, že jste spolu na horách, máte volno a radost z jízdy.
A jestli cítíte, že se potomek musí v lyžování posunout dál a zlepšit se, svěřte ho zase profesionálnímu instruktorovi a v mezičase si sjeďte třeba svoji oblíbenou černou. Radost budete mít oba – dítě z toho, až vám ukáže, co nového umí, a vy si užijete sjezdovku, na kterou byste se s malým lyžařem ještě vypravit nemohli.
foto: Shutterstock, zdroj: Simplerent
