Slaměné domy vznikaly už před desítkami tisíců let. V Africe byste je našli už v době paleolitu, v Americe ve věku kolonizace, v Německu před čtyřmi staletími. Čím to, že se v poslední době vrací zase do módy?
„Slaměné domy jsou atraktivní, cenově dostupné, energeticky úsporné, šetrné k životnímu prostředí. Mohou být navrženy tak, aby odpovídaly osobním potřebám majitele, jeho estetickému cítění a rozpočtu,“ prohlásil stavitel zaměřený na udržitelnou výstavbu budov Chris Magwood.
Jak vzniká slaměný dům
Jde o příbytek, v němž sláma slouží jako izolace, případně i nosný prvek. Ke stavbě se tradičně využívají speciálně stlačené bloky z tohoto materiálu i běžné balíky. Zatímco klasický balík unese kolem 900 kg na metr zdi, upravený blok zvládne 6 000 kg na metr i víc.
Balíky slámy se navrší na základ, který brání vzlínání vlhkosti. Spojí se dřevem, bambusem, pletivem či betonářskou výztuží. Pokud neslouží jako nosná zeď, jsou podepřeny konstrukcí z jiného materiálu, který je obvykle zvolen podle lokálního podnebí. Takovým stavbám se říká „hybridní“. Původní slaměné domy se neomítaly, což mělo své nevýhody. Například školu v Nebrasce v roce 1902 rozežraly krávy. Dnes se před podobnými náhodami jistíme cementem, vápnem nebo hlínou.
Ke stavbě se využívají speciálně stlačení bloky, které unesou mnohem víc kilo, než obyčejné balíky.
Výhody slaměných domů
Slámové bloky vznikají z odpadního materiálu – z obilných stonků, s nimiž si zemědělec často neví rady. Snižuje se tak množství odpadu a roste podpora zemědělců.
Domy mají výborné izolační vlastnosti – jejich R-hodnota (tepelná odolnost) se pohybuje mezi 40 a 60. Pro srovnání, R-hodnota 25 cm tlustého laminátu je 31 – 34, foukané minerální vlny 31 – 40, foukané celulózy 38 – 39, polystyrénové desky 38 – 50.
Slaměné bloky jsou alespoň 45 cm široké. Díky tomu mají stavby tlusté stěny, což zvyšuje estetickou hodnotu domu a pomáhá odrážet světlo v místnosti. Každé okno může mít vlastní sedadlo či polici. Do takového „valu“ jde řezat nožem či motorovou pilou, což stavitelům umožňuje hrát si se zaoblením rohů a dalšími jemnými designovými prvky. Dobře postavený slaměný dům vydrží i sto let. Ze slámy pak nezbude žádný odpadní materiál, neboť může být bez obav navrácena zemi.
A pokud máte strach z vyhoření, obáváte se zbytečně. „Slaměné bloky jsou přirozeně odolné proti ohni. Volná suchá sláma je hořlavá, ale když se slisuje do balíků, nezbývá v ní dostatek vzduchu pro to, aby dobře hořela,“ vysvětlil Chris Magwood. Slaměné příbytky vlastně hoří hůře než dřevěné, normálně jenom doutnají, a pokud odstraníte zdroj ohně, můžete celý dům zachránit.
Slámové bloky nejsou drahé, ale jelikož nesmí namoknout, je obtížné je skladovat.
Nevýhody slaměných domů
Se stavbou to není tak jednoduché. Jakkoliv postup není těžký, liší se od konstrukce tradičních domů. Proto nejdřív potřebujete sehnat člověka, který to umí (nebo se to sami naučit). Balíky slámy budete muset dobře uskladnit a uchovávat v suchu – déšť může vaši kolaudaci značně protáhnout. A pokud žijete v extrémně vlhké či deštivé oblasti, takové sídlo pro vás asi nebude tím pravým.
Dům taky zabere mnohem více prostoru, než kolik ho budete mít později k užitku – jak už bylo řečeno, má velice tlusté zdi. Pokud nebudete využívat alternativních materiálů, neměli byste mít problém s úřady. S čím ale můžete mít v lokálních podmínkách trable, je shánění slámy. „Stává se, že stavitelé balíky vůbec neseženou, pokud je špatná sklizeň,“ varoval Jan Márton ze sdružení Ekodům. Samotná sláma je relativně levná. Ale musíte myslet na její skladování – a to se může prodražit. Stavět jde skoro ze všeho, mimo jiné i z bláta, kterým se plní použité pneu. Čtěte v našem dalším článku Neskutečné stavby od architekta odpadu.
foto: Shutterstock
