Dobrý sluha, špatný pán. A přitom to není oheň. Umělé inteligenci (AI) nepatří budoucnost, ale už současnost. Díky ní nám teče teplá voda, funguje e-mail a létají letadla. Je možná největší nadějí lidstva. A taky největší hrozbou.
Největší technologická jména Silicon Valley v roce 2016 založila alianci Partnership on AI to Benefit People and Society. Ta chce ustavit celosvětové etické standardy ve výzkumu umělé inteligence. Na dva tisíce osobností tehdy podepsalo dvacet tři pravidel pro vývoj bezpečné AI. „Jak vypadá dobrá budoucnost?“ zeptal se tehdy Elon Musk. „Jsme buď na cestě k superinteligenci, nebo ke konci civilizace.“
Smrtelník si nemusí všimnout, že při každodenní činnosti využívá také umělou inteligenci.
AI zásobujeme my
Raketový vývoj umělé inteligence umožňujeme my všichni svými daty, která každou sekundu nahráváme do kyberprostoru. Zaznamenává se vše, co si kde kdo řekne, vytváříme virtuální odrazy svých osobností, ať to chceme nebo ne.
Je dobré si uvědomit, že Facebook či Google nám nenabízí své služby zdarma. Platíme za ně daty, která slouží k vývoji AI. Jak pro časopis New Yorker řekl odborník na kybernetickou bezpečnost Vaibhav Garg: „Jsou o nás sbírána ohromná množství dat, kterými pak krmíme algoritmy, na jejichž základě inteligentní systémy dělají předpovědi a učí se. Nevíme, kdy jsou data sbírána, neumíme zajistit, že jsou správná, nebo zda umí poskytnout nezbytný kontext.“ O tomto riziku před dvaceti lety přemýšlel asi málokdo.
„Nebojím se nadvlády robotů. Mnohem větším problémem je naše závislost na umělé inteligenci,“ říká také jeden z největších českých odborníků na umělou inteligenci docent Michal Pěchouček.
Mnoho z nás neví, že za Facebook či Google platí.
Kde se vzala?
Takovou primitivní formou AI je už vlastně obyčejná kalkulačka. Jde o obyčejný stroj, který ale dokáže myslet lépe než člověk. Michal Pěchouček studoval před čtvrt stoletím na univerzitě v Edinburgu, kde sídlí jedna z nejlepších škol na výuku umělé inteligence.
„Na první přednášce mi tam řekli, že AI nikdy nebude umět řídit auto a neporazí hráče Go,“ vzpomíná s úsměvem. Dnes ovšem na letišti v Paříži jezdí autonomní autobusy bez řidiče a umělá inteligence válcuje nejlepší hráče Go, nejsložitější hry, jakou člověk vymyslel. „Stroje se dokázaly naučit mnohem komplexnější věci, než jsme si kdy mysleli, že budou schopny. A dokázaly to mnohem rychleji, než jsme předpovídali,“ konstatuje Michal Pěchouček.
Inteligence bez kreativity
Jen pár příkladů, abychom věděli, kde jsme my a kde je AI. Umělou inteligenci v Londýně nakrmili 11 000 nepublikovanými knihami a Deep Mind, umělá inteligence vyvíjená Googlem, napsala své první vlastní básně. Potrápila hráče pokeru a blufovala jako profík, vyvinula svou vlastní vědeckou teorii, složila hudbu a dokázala provést právní rešerši či předpovědět výsledky rozhodnutí Evropského soudního dvora pro lidská práva s přesností na 79 %. Anebo pět dní dopředu odhadnout, zda dojde ke společenským nepokojům.
Nejchytřejší AI nás hladce porazí v testu IQ a pozná, kdy se na ni zlobíte a kdy ji třeba chválíte. I když u posledního jmenovaného má ještě mezery. Na zářijové konferenci Future Port Prague věnované novým technologiím mne jedna taková zachytila kamerou a algoritmus jí vypočítal, že se zlobím. Já ale její lidské obsluze tvrdila, že se nezlobím, jen usilovně přemýšlím…
Každopádně nám dnes umělá inteligence řídí auta, letadla, rozvádí vodu a pomáhá vyrábět potraviny. Na jaře Čína uvedla do provozu první plně automatizovaný přístav na světě. Qingdao New Qianwan díky technologiím zvýšil svou produktivitu o 30 % a o 70 % snížil náklady na pracovní sílu. Z šedesáti lidí původně potřebných k vyložení kontejneru zůstalo devět. „Nemůžeme chtít vypnout umělou inteligenci, vypnuli bychom sami sebe a způsob, jakým naše společnost funguje,“ říká Pěchouček.
Jak tedy bude svět vypadat za pět, deset či padesát let? Kdy budou inteligentní stroje schopny zvládnout vše, co lidé? To nikdo neví. „Nedovedu si zatím představit dobu, kdy si umělá inteligence uvědomí sama sebe. Jádro AI není nic jiného než výpočty, je to super nekreativní materiál,“ říká Michal Pěchouček.
Stroje jsou chytřejší, než se kdy předpokládalo.
Nebezpečí závislosti
Podle proslulého vědce Stephena Hawkinga stojíme na úsvitu éry, kdy se zrodí stroje, jejichž inteligence předčí tu naši. Bojí se, že by rozvoj umělé inteligence mohl ukončit existenci lidské rasy. Podnikatel Elon Musk ve svém tweetu označil umělou inteligenci za větší bezpečnostní hrozbu, než je Severní Korea, a vyzval k její regulaci (umělé inteligence, nikoli Koreje). Oponovala mu řada expertů v čele s Markem Zuckerbergem, kteří to považují za omezování lidské zvídavosti.
„Nadvlády robotů se nebojím, spíš se bojím naší závislosti na umělé inteligenci. Naše životy jsou ve velkém ohrožení, pokud by se do technologií někdo naboural a využil toho, nakolik jí důvěřujeme a potřebujeme ji. Tam už ale jsme a těžko tento vývoj zvrátíme,“ dodává Michal Pěchouček.
Více umělé inteligence, na kterou se dnes již tak automaticky spoléháme, zkrátka znamená více možností ji rozbít. Hacknout jde v principu vše, i jadernou elektrárnu. Jako varování může sloužit první úspěšný útok hackerů na elektrárnu na Ukrajině v prosinci 2015. Více než dvě stě tisíc lidí zůstalo několik hodin bez elektrického proudu. A bez umělé inteligence.
Autorka: Hana de Goeij
foto: Shutterstock
