Odvedeme-li vodu z krajiny, zmrzačíme ji. Ve vysušené půdě není totiž prostor pro hmyz a obojživelníky, kterými se krmí ptactvo. A protože mu nezbyde nic jiného, odlétají celá hejna do prostředí, kde je potravy dostatek. Řešení je prosté - vrátit vodu zpět do přírody. Důkazem jsou Josefovské louky, nestátní ornitologický park nedaleko Jaroměře.
Po letech devastujícího hospodaření bývalého režimu zaniklo obrovské množství přírodních mokřadů, vzácných územních celků, kde se tak dobře dařilo vodnímu a brodivému ptactvu a specifické skupině mokřadní flóry i fauny. Obnova původních ekosystémů vyžaduje vždy mnoho úsilí, nejen fyzického, ale i psychického, kdy je v praxi nutné prosadit konkrétní opatření na jejich záchranu. Naštěstí jsou tu stále lidé, kterým záleží na přírodě více, než na vlastním prospěchu a zisku, a tak neváhají a pouštějí se do boje, který by se někomu mohl zdát předem prohraný. Jen díky takovým nadšencům a obětavcům, jako je pan Hromádko a jeho syn, se mohlo začít s realizací jedinečného projektu nesoucího název Josefovské louky – ornitologický park.
No řekněte, není krásné pozorovat hejno racků za úsvitu?
Vrácení ekosystému do původních rozměrů
Melioračními zásahy do krajiny rozprostírající se na Náchodsku mezi řekou Metují a městem Jaroměří ve východních Čechách došlo v minulosti k rozsáhlým škodám. Od roku 2006 se zde ve spolupráci s ornitologickým svazem daří realizovat záměr navrátit této oblasti podobu dříve zaplavovaných luk v nivě řeky Metuje. Rozšířením této myšlenky je zpřístupnit tuto oblast lidem a dát jim tak na vědomí, že obnova našeho přírodního bohatství má smysl.
Byla zde zbudována pozorovatelna, umělá hnízdiště pro čápy, vytvářejí se tu stanoviště s takzvanými hmyzími hotely a také informativní zastavení, která seznamují veřejnost s výskytem ptačích druhů, které tu kdysi hnízdívaly a dnes se sem opět vracejí. Na stromech jsou zavěšovány hnízdní budky, které výrazně podporují množení ptactva. Vodou zaplavované oblasti na úroveň spodní vody dávají prostor k mnohonásobnému zvýšení počtu obojživelníků, k nimž patří i vzácní čolci velcí. Ovšem i mnohé další živočišné druhy tady rok od roku vykazují narůstající stavy, například čejka chocholatá, vodouš kropenatý, žluna zelená nebo slučka malá.
Mezi stébly trávy hledá něco k snědku i vodouš bahenní.
Alfou a omegou je systém zavlažování
Pro zavlažování Josefovských luk je využíván znovu zprovozněný původní zavlažovací systém, který nabírá vodu z bočního ramene řeky Metuje. Tímto způsobem je na ploše cca 80 ha ovlivňováno luční hospodaření, zavlažování luk a kompenzována ztráta přirozených rozlivů. Bohužel původní systém zavlažování za dob socialismu ztratil svou funkčnost, neboť nebyl udržován. Nyní správu a obnovu funkčnosti zabezpečují ti, pro něž je nejvyšším zájmem rozvoj populace na vodu vázaných ptačích druhů. Celá soustava obsahuje množství hradítek a zavlažovacích kanálů, pochopitelně včetně nápustního objektu se stavidlem.
Zapojení veřejnosti formou výkupu pozemků
Úspěšnost celého tohoto projektu dokazuje každoroční monitoring, čili sčítání ptáků, záznamy o jejich hnízdění, výskytu při tahu a také narůstající počty obojživelníků a hmyzu. Každoroční jsou i přírůstky nového území, které jsou s pomocí sponzorů vykupovány a dále spravovány Českou ornitologickou společností (ČSO). Přispět na nákup dalších pozemků a záchranu živočichů v této jedinečné přírodní rezervaci můžete i vy, a to přímo zde. Půjdete do toho s námi?
Čtěte také:
Chile vyhlásilo národní park na neuvěřitelných 11 milionech akrů
Jurský park objeven. Nachází se v Austrálii!
Třicetidenní flowee výzva. Založte guerilla zahrádku!
foto: Shutterstock a Břeněk Michálek, zdroj: http://www.cso.cz/
