Naše tělo reaguje na nejrůznější stresory různými způsoby. Jedním z nich je „zamrznutí“ – tedy fyzické, psychické a emocionální vypnutí. To může mít svůj smysl v případech, kdy je v ohrožení náš život. Problém ale je, když takové zamrznutí nastane v běžném životě a začne se dotýkat například chození do práce, randění nebo setkávání se s přáteli. Nebo když kvůli němu zůstáváte zalezlí doma pod peřinou, neplánujete se hýbat a neodepisujete lidem, protože i jednoduché úkoly vám připadají extrémně namáhavé.
„Řekl mi to můj terapeut,“ napsal uživatel s přezdívkou Pure Peace Power ve virálním videu na TikToku. „Důvodem, proč každý den hniješ v posteli, neodepisuješ lidem na zprávy a nevycházíš z domu, je to, že jsi uvízl ve ‚funkčním zamrznutí‘ poté, co jsi žil v tak extrémním stresu, že se tvůj mozek cítí oddělený od těla, takže i ty nejjednodušší úkoly ti teď připadají nesplnitelné.“
Ačkoli se nejedná o skutečnou klinickou diagnózu, „funkční zamrznutí“ je fenomén, se kterým se mnoho mladých lidí ztotožňuje. „Uvízl jsem ve funkčním zamrznutí a nevím, jak se z něj dostat,“ stojí v komentáři jednoho z uživatelů. „Doslova jen pomyšlení na to, že půjdu do obchodu, mi připadá hrozné,“ svěřil se další. „Doslova každá maličkost, kterou dělám, mi připadá náročná,“ přidal se třetí.
Co se děje s tělem?
Pokud o podobných pocitech budete mluvit s terapeutem, možná uslyšíte pojmy jako „zamrzlá reakce“, „režim autopilota“ nebo „stresová paralýza“, píše server USA Today. Může jít ale i o deprese nebo úzkost, které se projevují jako zamrznutí. Psycholožka Deborah Seraniová v rozhovoru pro portál Health říká, že výraz „funkční zamrznutí“ je sice specifický pro TikTok, ale lidé by si na tento jev měli dávat pozor. „Je to vlastně nový způsob popisu staršího klinického termínu, který se nazývá imobilizující reakce zamrznutí,“ vysvětluje.
Tito lidé často uvádějí, že se cítí otupělí, v mlze, mají pocit odtržení od svého těla nebo od okolí a pocit, že ‚sami sebe sledují‘, jak něco dělají.
Když je člověk ve stresu, signály v jeho mozku aktivují sympatický nervový systém. Jinými slovy, když čelíme strachu, fyziologická řetězová reakce nás vede k několika typům reakcí – těmi je podle Seraniové boj, útěk, zamrznutí, nebo takzvaná reakce FAWN, která znamená, že člověk začne být submisivní, plachý a poddajný.
Reakci zamrznutí může vyvolat řada faktorů – včetně vysoké úrovně stresu v práci nebo ve škole, problémů s rovnováhou v rodinném životě nebo intenzivních konfliktů ve vztazích. „Tato reakce je často automatická a slouží jako zvládací mechanismus, který se obvykle snaží zabránit stresujícím emocím, myšlenkám a tělesným pocitům,“ vysvětluje pro Health licencovaná terapeutka Tigist Taylorová. Zamrznutí může podle ní v závislosti na situaci trvat hodiny, dny, nebo dokonce týdny.
Jako robot
Lidé ve funkčním zamrznutí možná působí, že v životě normálně „fungují“ – mohou pracovat, účastnit se rodinných aktivit a stýkat se s přáteli jako obvykle. „Často však uvádějí, že se cítí otupělí, v mlze, mají pocit odtržení od svého těla nebo od svého okolí a pocit, že ‚sami sebe sledují‘, jak něco dělají,“ nastiňuje Taylorová.
Licencovaná psycholožka Miranda Nadeauová pro New York Post říká, že ve funkčním zamrznutí se podle ní můžete ocitat, pokud jste psychicky i fyzicky uvázli na místě a fungujete na autopilota. „Funkční zamrznutí vám umožňuje pokračovat v životě, ale robotickým, odpojeným způsobem,“ popisuje. „Je to, jako by váš mozek stiskl pauzu v emočním zapojení, aby vás krátkodobě udržel v provozu.“
Každodenní stres může narůst do úrovně, která vaše tělo ochromí. Ale způsob, jakým se tento stres projevuje, bude u každého jiný.
Lidé, u nichž dochází k funkčnímu zamrznutí, mohou také navenek vypadat, že se jim daří dobře, uvnitř se ale potýkají s problémy. „Mohou se jevit jako vysoce funkční, socializují se a navenek se tváří normálně, ale uvnitř se cítí emocionálně otupělí, zaseknutí a odloučení od okolního světa,“ uvádí pro USA Today licencovaný klinický sociální pracovník Chase Cassine.
Časovaná bomba
I když lidé mohou čas od času pociťovat dočasné zamrznutí, odborníci nabádají, aby si dávali pozor na varovné signály něčeho případně vážnějšího. „Lidé mohou být schopni vykonávat jen minimum základních činností, takže stále chodí do práce a stýkají se s ostatními, ale jejich výkonnost může klesat,“ popisuje v rozhovoru pro USA Today psycholožka T. M. Robinson-Mosleyová. „Vztahy nemusí být tak zdravé nebo produktivní. Komunikace může být problém.“
K funkčnímu zamrznutí také nedochází ze dne na den – hromadí se v čase jako stavební bloky, dokud nedosáhne bodu zlomu. „Každodenní stres může narůst do úrovně, která vaše tělo ochromí. Ale způsob, jakým se tento stres projevuje, bude u každého jiný,“ upozorňuje Nadeauová.
Pomůže technika uzemnění i procházka
Je důležité sledovat příznaky funkčního zamrznutí z hlediska četnosti, intenzity a času. Nepamatujete si, kdy jste se naposledy cítili dobře? Máte pocit, že si děláte nadměrné starosti? Jak dlouho už se tak cítíte? Pokud zjistíte, že jste ve funkčním zamrznutí uvázli déle než dva týdny, je na čase vyhledat odbornou pomoc. „Funkční zamrznutí není jasná diagnóza. Může být jednoduše známkou toho, že se děje něco jiného,“ varuje Mosleyová. Například může jít o duševní poruchu.
Pokud cítíte, že na vás přichází reakce zamrznutí, můžete vyzkoušet techniku uzemnění. „Spojit se s tělem lze také pomocí pohybu a cvičení,“ navrhuje Taylorová. „Jít na procházku, dělat jógu, intenzivní cvičení nebo jiný pohyb umožňuje klientovi spojit se s emocemi, pocity a myšlenkami.“ Strategie používané ke zvládnutí zamrznutí se podle ní mohou časem stát více či méně užitečnými, je proto také důležité s regulačními dovednostmi nadále experimentovat. Je také dobré zjistit, co konkrétně tyto příznaky vyvolává.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
