Krkonošský národní park, Národní park České Švýcarsko, Národní park Podyjí, Národní park Šumava. Česká republika má celkem čtyři národní parky. Potkat v nich můžete vzácného rysa ostrovida nebo stromovou užovku, kochat se můžete i vzácnými rostlinami. Tyto naše parky i další v celé Evropě slaví 24. května svůj den. Smyslem tohoto svátku je zdůrazňovat význam dobře koncipované a udržované sítě chráněných území na evropském kontinentu.
Evropský den národních parků také propaguje smysl zřizování chráněných území spolu s péčí o jejich přírodní, kulturní a historické dědictví. Poprvé se tento významný den slavil v roce 1999. Vzešel z iniciativy organizace EUROPARC Federation (nyní zastřešuje 370 organizací z 38 zemí), přičemž úplně první národní park na světě byl vyhlášen v roce 1872 mimo evropské území – stal se jím americký Yellowstone. V Evropě, přesněji ve Švédsku, se první národní parky objevily v roce 1909 a bylo jich devět.
Vedle národních parků existují nejen v České republice i chráněné krajinné oblasti, kterých je 25, přírodní parky, územní soustavy NATURA 2000 či biosférické rezervace, vyhlašované UNESCO.
Park v kolotoči šarvátek
Ačkoliv se může zdát, že přírodní krásy nemohou být zdrojem problémů, opak je pravdou. Národní parky dodnes vzbuzují velké emoce, především ten šumavský. Nedávno se dokonce měnil zákon o ochraně přírody a krajiny, který stanovuje parametry národních parků. Jiný názor na to měli starostové, odlišně na to nahlíží ekologové, poslanci i senátoři. Ti poslední jmenovaní návrh vrátili poslancům, ti je přehlasovali. Normu ale vetoval prezident, a tak se jí poslanci věnovali znovu. Nakonec jej schválili v původní verzi, kruh se zkrátka vrátil na začátek. A aby toho nebylo dost, Svaz obcí Národního parku Šumava se rozhodl návrh napadnout ústavní stížností. A tak to vypadá, že šarvátky kolem národního parku ještě neskončily.
Šumava versus Bavorský les
Schválená novela zákona rozděluje české národní parky do čtyř zón zastavěného území. První je bezzásahová přírodní, druhá přírodě blízká, třetí soustředěná péče o přírodu a čtvrtá kulturní krajina. Měnit rozvrstvení parku nelze na základě normy patnáct let. Co se týče Národního parku Šumava, první zóna se má rozšířit z 13 na 26 procent, druhá má být 24 procent, třetí 40 a čtvrtá 10 procent území. Když však projdete Národním parkem Šumava a sousedním Bavorským lesem, vidíte znatelný rozdíl mezi oběma parky. Zatímco na hranici Národního parku Šumava jsou vidět holiny po kácení v roce 2004, na hranici Bavorského lesa vyrůstají i pod uschlými zbytečky zdravých stromků nové stromy. Les byl v tomto místě obnoven, lýkožrouta smrkového (neboli kůrovce) přežil. „V roce 2027 bude na německé straně sedmdesát procent bezzásahového území parku, nejvzácnější zóny se stále zvětšují,“ uvedl k tomu ředitel Národního parku Bavorský les Franz Liebl.
Fascinace přírodou
Bavorský les láká turisty, kteří jsou fascinováni nenarušenou přírodou, divočinou uprostřed civilizace. V jedné z diskuzí zazněl zkušeností z Německa podložený názor, že Národní park Šumava může být výzvou pro pracovní příležitosti v oblasti cestovního ruchu, protože právě ona „neposkvrněná“ příroda může turisty přilákat i k nám. A tak se nabízí otázky. Co by je lákalo na zavedení lanovek v parku? Co by je fascinovalo na jiných turistických atrakcích, kterých je všude jinde dost? A jak by se toto odrazilo na samotné přírodě?
Nevyženeme rysa ani užovku?
Schválená norma (byť ekologové původně chtěli přísnější, ale nakonec ji přijali jako rozumný kompromis) dává naději, že ke komercionalizaci Národního parku Šumava ani dalších tří českých národních parků v dohledné době nedojde. Stávající ministr životního prostředí Richard Brabec v Poslanecké sněmovně uvedl, že novela zákona „odráží více než 20leté zkušenosti s aplikací ustanovení týkajících se národních parků a je v souladu s mezinárodními předpisy na úseku péče o národní parky“. Zákonné normy jsou jedna věc – důležité je ale i to, jak se budeme k přírodním skvostům chovat my! Jak totiž ve svém prohlášení uvádí Hnutí DUHA: „V českých národních parcích můžete potkat vzácného rysa ostrovida, stromovou užovku dlouhou půldruhého metru nebo květiny, které nerostou nikde jinde na světě. Turisté tu mohou poznávat a obdivovat přirozené proměny divoké přírody. Stromy tady rostou, žijí, umírají a rozkládají se, řeky volně tečou v neregulovaných korytech a žijí tu zvířata, která jinde neuvidíme.“ K tomu pak neexistuje žádný rozumný argument, aby se taková příroda čímkoliv narušila.
Čtěte také:
Originální výlet? V Krásnohorské jeskyni bude tma vaším průvodcem a adrenalin společníkem
V Kumeru u Prahy najdete stopy po pravěkých lovcích i novodobých armádách
10 utajených míst planety, která musíte vidět
foto: Shutterstock, zdroj: Europark