Žijeme v jednom z nejhustěji osídlených prostorů starého kontinentu. Když zatoužíme po divočině, odjíždíme tisíce kilometrů daleko. Přitom tajemná krajina, která přežila v téměř nezměněné podobě z doby kamenné, leží jen pár desítek kilometrů na dohled od Prahy.
Každoročně dorazí tisíce turistů k Máchovu jezeru. Někteří ani neopustí pláže tohoto sice krásného, ale lidmi a sinicemi přesyceného místa. Někdo se nakonec nechá zlákat alespoň výletem na nedaleký Bezděz, ale krajina kolem „Mácháče“ nabízí mnohem víc. Zapomeňte tedy na sinicový ráj a vydejte se raději do tajemného pohoří Kumer.
Hradčanská vyhlídka
Hory, kde se zastavil čas
Jméno této hornatiny jako by nás odkazovalo někam do daleké Asie, nicméně stále zůstáváme doma – v místě, v němž se od pradávna mísily kultury a národy a kde se až do 2. světové války v dobrém prolínal česko-německý živel. Ale ani usilovná snaha našich českých i německých předků si neporadila s prostorem o rozloze 24 kilometrů čtverečních, který již dostal nespočet jmen: Kumer, Kumerské nebo Komárovské pohoří, Polomené hory, Hradčanská pahorkatina a pro pořádek nevynechejme ani německou verzi Kummergebirge.
Jakmile do Kumeru vstoupíte, pochopíte, že tady se opravdu zastavil čas. Příroda tu zůstala zachovalá až ze střední doby kamenné. Toto místo bývá někdy zařazováno mezi skalní města, ale tato charakteristika tak úplně nesedí. Klasické pískovcové stěny střídají během okamžiku krajinu podobnou té v Českém krasu. Zdejší les je možná posledním tuzemským předborovým lesem, takže je složen jen z buků, dubů a dalších listnáčů. Podle odborníků právě tak vypadaly háje v dobách, kdy se po naší vlasti toulaly tlupy pravěkých lovců.
Nejdříve německá, pozdějí i sovětská armáda
Lidé se v místních skalách snažili budovat sídliště od nepaměti, ale příroda si je rozhodně nepustila k tělu. U toho zůstalo i ve středověku a raném novověku. Opuštěnost a zároveň výhodná poloha mezi středními a severními Čechami přispěly k tomu, že se v novodobé historii stal Kumer lákadlem pro nejednu armádu. Těsně před svou porážkou tu začali Němci v roce 1945 budovat letiště, které záhy zničil americký nálet. Dodnes se tu scházejí hledači militarií, které tu zůstaly ukryté po německé, ale i sovětské armádě – ta se tu usídlila po roce 1950, a až do jejího odchodu se tak pro běžného občana stal Kumer nedostupným prostorem. Podle některých pramenů prý dokonce někde existuje tajuplný podzemní prostor, který si sovětská armáda zbudovala a opečovávala až do svého odchodu.
Psí kostel
Tajemný Psí kostel
Kumer není rozhodně místem pro pohodlného turistu. Je ale krajem, který odmění duši pozorného a odvážného poutníka, který tu na malém prostoru najde to, co už jinde podlehlo civilizačnímu tlaku. Třeba meandrující řeku Ploučnici a pozoruhodnou krajinu kolem ní. Nebo Psí kostel, někdy zvaný Hundskirche, nebo Husův kostel. Jeskynní komplex, připomínající sály gotických hradů, který možná objevíte, pro svou ojedinělost upoutal nejednou i filmaře. A pokud se vám přece jen zasteskne po civilizaci, zajeďte do nedalekých Zákup s krásným barokně-rokokovým zámkem, který obklopují půvabná zahrada a anglický park. V městečku na vás čeká ještě jeden nenápadnější, ale zajímavý klenot v podobě starého barokního mostu, který zdobí posledních pět soch z kdysi honosné výzdoby.
Čtěte také:
Kde v Čechách uvidíte nejkrásnější podstávkové domy?
Originální výlet? V Krásnohorské jeskyni bude tma vaším průvodcem a adrenalin společníkem
Tohle jsou místa, kterým řekla civilizace sbohem. A máte je za rohem!
foto: Petr Pokorný - Creative Commons, PhDr. Vladimír Peša, Ph.D., zdroj: Muzeum Lípa
