V běžné domácnosti tvoří organický odpad až 40 %. Ten však končí v popelnici na směsný odpad. A to není dobře. Studie ukazují, že v půdě organická hmota chybí. I z toho důvodu by neměla přijít ani jedna slupka ze zeleniny či ovoce nazmar. Kompostér se tak zdá dobrým řešením. Můžete jej mít v blízké komunitní zahradě nebo si domů pořídit vermikompostér, který poslouží jako skvělé hnojivo.
Můžete se domluvit se sousedy a komunitní kompostér si zařídit společně. A další, u nás čím dál populárnější možností, je vermikompostování. Buď si ho můžete udělat sami třeba z kyblíků, nebo si pořídíte designový. U něj nikoho ani nenapadne, že v tak krásném kousku nábytku bydlí žížaly. Ve vermikompostéru vám navíc vzniká nejen kompost, ale i tekuté hnojivo, které je přímo životabudičem pro rostliny. Vermikompost i tzv. žížalí čaj můžete použít na pokojové rostliny, pro podporu úrody na balkoně anebo ho dát ven ke květinovému záhonu. Uvidíte, jak po něm všechno poroste jako z vody.
Kompostovat můžete i doma. Kompostér se dá vyrobit z kyblíku nebo koupit designový
Kam s ním
Kompostování s žížalami probíhá po celý rok. Vermikompostér můžete mít jak vevnitř, tak i venku. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl, v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání. Teplota by ve vermikompostéru neměla klesnout pod 5 °C a neměla by být vyšší než 25 °C.
Jak s ním zacházet
Na začátku dejte žížalám čas na zabydlení a rozmnožení, nezahlcujte je potravou hned ze začátku. Že jsou žížaly zabydlené, poznáte tak, že potravu, kterou jim dáte, začnou zpracovávat rychleji a vy je tak budete moci krmit častěji.
A zvědavci pozor, zejména při počátečním množení není vhodné kompost prohrabovat. Veďte k tomu i své děti. Potravu přidávejte nahoru. Je to kvůli tomu, abyste žížaly nerušili a také jim nedělali zmatek v jejich domově – vajíčka totiž kladou do určitých míst. Kompost opatrně prohrábněte, pokud se jeví jako příliš vlhký nebo málo provzdušněný.
Každý, kdo zahradničí, kompost a žížalí čaj ocení. Pokud nenajdete nikoho, kdo jej využije při pěstování rostlin, vysypte vermikompost ke stromům, keřům, přihnojit můžete i nádoby s veřejnou zelení. Podobně můžete naložit i s žížalím čajem. Doporučujeme vyčistit spodní díl po odebrání žížalího čaje a stejně tak patro po odebrání vermikompostu. Zvýšíte tím životnost vašeho vermikompostéru.
Co do něj patří a co ne
Do vermikompostéru patří především odkrojky a zbytky zeleniny a ovoce, třeba bramborové slupky, ohryzky z jablek, zelené natě apod. Nezapomínejte na čajové sáčky, žížaly se v nich často a rády rozmnožují, ale pozor na ty umělohmotné (obvykle pyramidového tvaru u dražších čajů). Vhodná je také kávová sedlina, papírové kávové filtry, zbytky vařené zeleniny, rozdrcené vaječné skořápky, papírové ubrousky, navlhčená papírová lepenka, suché pečivo, zbytky pokojových a venkovních rostlin.
Do vermikompostéru nepatří chuťově výrazné potraviny, jako je zázvor, nebo velké množství citrusů, dále mléčné výrobky, masné výrobky, kosti, olej, sádlo a jiné tuky.
Jaké žížaly použít
Pro vermikompostování byly vyšlechtěny tzv. kalifornské žížaly. Díky pruhovanému vzhledu se jim v angličtině říká tygří. Tento druh žížal je uzpůsobený ke konzumaci organických zbytků. Naše české žížaly ve stejných podmínkách nepodávají tak velký výkon.
Žížaly vykouzlí z organického odpadu dokonalé hnojivo
Nebude zapáchat?
Správně probíhající proces vermikompostování nezapáchá. Pokud ano, děláte někde chybu. Na vině může být vysoká či nízká vlhkost, nesprávná teplota či nevhodný odpad, nedostatek vzduchu (nedostatečné množství děr ve víku), uhynulé žížaly ve sběrné nádobě, přílišná plíseň či hniloba organických zbytků (lokální a malé výskyty plísně je možné zahrabat). Častým důvodem bývá nahromadění většího množství organických zbytků, které žížaly nestačily zpracovat. Nahromaděné organické zbytky rovněž zvyšují vlhkost substrátu, který potom hnije a zapáchá. Doporučujeme důkladně prohlédnout celý vermikompostér a odstranit všechny kusy odpadu, které by mohly tento problém způsobovat, případně začít znovu ve vymytém vermikompostéru a s žížalami vybranými z vermikompostu.
Doba zkompostování
Buďte trpěliví, trvá to tak 2-3 měsíce. To, že máte už rozběhnutý vermikompostér, poznáte především podle vytvořeného žížalího čaje. Jakmile naplníte jednu nádobu a vypadá to, že žížaly brzy nebudou mít co k snědku, založte další patro stejně jako na začátku kompostování. Během asi tří týdnů by se vám měly žížaly přestěhovat, ale pro jistotu je ještě zkontrolujte. Vermikompost ze spodní nádoby můžete pak použít jako hnojivo nebo si ho usušte na později.
Jak se používá žížalí čaj
Žížalí čaj je vynikající tekuté hnojivo pro bylinky, pokojové rostliny i zahradu. Obsahuje totiž vysoké množství živin a enzymů, které pomáhají rostlinám růst a udržovat je odolné vůči škůdcům. Žížalí čaj můžete stočit do plastové či skleněné lahve. Ideální je, když čaj zředíte vodou alespoň v poměru 1:1. Zředěným žížalím čajem zalévejte rostliny nebo jej rozprašujte na jejich lístky.
Vzniklé hnojivo můžete použít pro pokojové rostliny či na svoji zahrádku, nebo je darovat těm, kteří jej ocení
Co když to nefunguje, jak má
Pokud máte nedostatek malých žížal, je to signál toho, že se žížaly nerozmnožují. S největší pravděpodobností se jedná o špatnou podestýlku, nevhodnou vlhkost či skladbu potravy.
Nastat však může i opačná situace. Pokud máte velké množství malých žížal, ideální je někomu udělat radost a násadu žížal věnovat. Kompostujete-li s kalifornskými žížalami, rozhodně je nepouštějte ven. Do volné přírody totiž nepatří. Pokud se ve vermikompostéru objeví plíseň, plesnivé kousky z něj odstraňte nebo je více zahrabte.
Pokud je materiál ve vermikompostéru příliš vlhký, vlhkost snížíte vložením na kusy natrhaného suchého papíru. Kompostér také nesmí přeschnout. Pokud je materiál ve vermikompostéru příliš suchý, jeho vlhkost zvýšíte např. pomocí rozprašovače nebo do vermikompostéru vložíte natrhaný navlhčený papír.
Neutečou mi žížaly?
Pokud mají žížaly potravu přímo pod nosem, pak nemají důvod utíkat. Když se to přece jen stane, překontrolujte, zda jsou na sebe kbelíky správně postavené a zacvaknuté. Pokud je vše dobře sestaveno, žížala nemá nikde prostor pro únik. Do sběrné nádoby by žížaly samy od sebe lézt neměly, stejně tak i mimo vermikompostér. Pokud se tak děje, znamená to, že se jim uvnitř nádoby něco nelíbí. Možná je to přebytek potravy, proto trochu uberte. Možná nedostatečný přísun vzduchu, zkontrolujte, zda vlhkost ve vermikompostéru není příliš vysoká, zda má vermikompostér dostatek otvorů pro přísun vzduchu, případně je přidělejte.
Více informací nejen o kompostování dostanete na komunitnizahrady.cz
foto: Shutterstock, zdroj: Komunitní zahrady
