Za posledních 100 let jsme vyhubili více než 90 % původní populace slonů, nosorožců a dalších druhů. Divoká zvířata ve volné přírodě téměř nežijí a mizí i z parků a rezervací. Důvod je prostý – lidská touha po penězích.
Každý den zmizí z naší planety 100 až 150 rostlinných či živočišných druhů a vykácí nebo vypálí se přes 50 000 hektarů tropického pralesa (zhruba rozloha Prahy). Největší zásluhu na postupném mizení velkých počtů zvířat má samozřejmě člověk a jeho touha po penězích a majetku. Například žirafa je mnohdy zabita jen kvůli ocasu, který je následně prodán k odhánění much. Kromě pytláků nese velký podíl také zabírání exotické přírody a její přeměna na zemědělskou půdu, rozšiřování měst a vesnic, stavba silnic, ale také tzv. sportovní lov, při němž jsou zabíjena i velmi vzácná zvířata jen pro zábavu.
Mnoho žiraf je usmrceno jen kvůli svému ocasu. Používá se jako plácačka na mouchy.
Varovná čísla
Statistiky hovoří jasně. Například počet slonů v Africe byl v první polovině minulého století odhadován na 10 milionů kusů a dnes jich podle vědců přežívá něco přes 400 000. Během posledních 100 let jsme tedy vyhubili 90 %. V případě lvů je situace ještě horší, za posledních 60 let jich bylo zabito více než 95 % a například v Senegalu přežívá jen dvacet jedinců. Podobně jsou na tom také nosorožci, psi hyenovití, lidoopi, žirafy nebo zebry. Vyhynutí také čelí jedna třetina druhů obojživelníků i papoušků.
Lovení pro peníze i zábavu
Pytlačení zažívá v Africe obrovský boom. Cena slonoviny se za posledních deset let vyšplhala ze 100 USD/kg na téměř 2 200 USD/kg, což je v přepočtu více než 30 000 Kč. V případě, že bude pokračovat lov stejným tempem, za 12 až 15 let budou divocí sloni v Africe téměř vyhubeni. Lidé, kteří přijíždí lovit exotická zvířata pro zábavu, tvrdí, že tím přispívají na ochranu přírody a podporu místní komunity. 21 dní loveckého safari na zabití levharta přijde například v Tanzanii asi na 43 000 USD. Z toho 58,6 % získá přímo dodavatel lovu, méně než 5 % získá vláda na ochranu zvířat a zbytek je utracen za letenky a charterové lety, poštovné, zabalení trofejí a „běžný příspěvek vládě.“ O podpoře místních lidí tedy nelze hovořit.
Cena slonoviny se každým rokem šplhá výš a výš.
Terapie pro agresivní děti – zabíjení
Některé firmy dokonce nabízí pro děti terapii, při níž je možné „vyléčení“ problémového dítěte formou zabíjení nevinných zvířat. V Africe není výjimkou, že se ho účastní i čtyřleté děti. Pro tento lov není nutné vlastnit lovecký lístek, zvířata často tedy před smrtí velmi trpí. Oběťmi jsou nejčastěji ohrožené druhy, které jsou zapsány v tzv. Červeném seznamu. Někdy jsou zvířata odchytávána ve volné přírodě, převezena na farmu a často nadrogována, aby byl „lov“ jednodušší.
Podvodné dokumenty
V současnosti můžeme v televizi sledovat dokumenty o Africe, migracích zvířat atd., které však poskytují zkreslené či přímo lživé informace, a to dokonce i na takových kanálech, jako je National Geographic nebo Animal Planet. Většina z těchto dokumentů vzniká v rezervacích, parcích, nebo dokonce v soukromých rezervacích, kde je zvířat mnohem více než ve volné přírodě. Zvíře stejného druhu je často vyměněno za jiné, jen aby bylo možné vytvořit nějaký děj, a používají se záběry z oblastí, ve kterých jmenovaní živočichové nežijí (např. v dokumentu o Botswaně jsou zebry Grévyho) apod.
Problémem také je, že televizní kanály nejsou ochotné ukázat veřejnosti, jak ohrožené určité oblasti jsou. Ochránci zvířat podle článku na svých stránkách oslovili českou pobočku National Geograpihic s žádostí o spolupráci, ale byli odmítnuti: „Oslovili jsme českou pobočku NG s žádostí o zveřejnění a podporu této problematiky při jejich akcích v ZOO apod. Odmítli nás. Víme, že si tímto uděláme další nepřátele v řadách „ochránců a milovníků“ zvířat, ale s lidmi, kterým jde v prvé řadě o peníze nebo o cokoli jiného než o zvířata, nemá smysl spolupracovat. Byť pracují v institucích, které na první pohled velmi dbají na ochranu zvířat a prezentují se tak na veřejnosti.“
Častokrát jsou divoké šelmy v turistických oblastech pouhým lákadlem pro cizince. O pár měsíců později už je však jejich majitelé nabízejí jako trofej vášnivým lovcům.
Obelhávání dobrovolníků i turistů
Mnoho farem se lvy i dalšími divokými zvířaty se turistům prezentuje jako ochránci přírody a tvrdí, že zvířata chovají tak, aby mohla být později vypuštěna do volné přírody. To je však pouhou zástěrkou pravého důvodu chovu. Nejdříve mláďata slouží jako turistická atrakce a poté, co dosáhnou určitého věku, jsou lovcům nabízena jako cíle. Z lidí nemají strach a často jsou navíc pod vlivem sedativ a drog – tzv. Canned hunting. Za posledních 6 let vzrostl počet takto chovaných lvů o cca 250 %. Za návštěvu podobných farem turisté běžně platí a přitom netuší, že svými penězi podporují zabíjení ohrožených zvířat.
Podobně je to také s dobrovolníky, kteří jsou z celého světa lákáni, aby pracovali na „záchranné stanici,“ která je však ve většině případů pouhým přestrojením lovné farmy, jež později nabízí zvířata k odstřelu.
Pomoci můžete už tím, že při exotických zájezdech odmítnete navštěvovat takové farmy ani se zúčastňovat dobrovolnictví na „záchranných“ stanicích. Další informace a možnosti spolupráce najdete na stránkách organizace na ochranu divokých zvířat.
foto: Shutterstock, zdroj: Safe African Animals
