Za posledních 25 let zmizelo z německých přírodních rezervací 75 % létající hmyzí populace. Vzhledem k tomu, že tito drobní živočichové jsou považováni za nejvýznamnější životní formu na planetě, může mít tento fakt podle vědců nedozírné následky.
Už mnoho let víme, že některé hmyzí druhy, například motýli, pomalu mizí. Avšak nejnovější vědecké poznatky odhalily skutečnou míru ztrát a došly k závěru, že svět se blíží k „ekologickému Armagedonu“, který bude mít na lidskou společnost velké dopady.
Podle odborníků má totiž hmyz na Zemi nezastupitelnou roli: „Například mouchy či šváby všichni považují za odporné a zbytečné tvory. Ale kdyby muší larvy nezpracovávaly všechny zbytky, které vznikají z organického materiálu, náš ekologický systém by zkolaboval,“ upozorňuje paleontoložka z barcelonské univerzity Carmen Sorianová. Téhož názoru je také americký paleontolog David Grimaldi, podle něhož je hmyz „nejvýznamnější živou formou na planetě, jelikož reguluje velké systémy recyklace a výroby hmoty“.
Hmyzí úbytky
Nejnovější údaje byly shromážděny pouze v Německu, ale vypovídají o všech oblastech, kterým dominuje zemědělství. „Zdá se, že činnost člověka způsobuje, že obrovské plochy půdy jsou pro většinu forem života nehostinné a v současnosti jdeme vstříc ekologické katastrofě. Pokud ztratíme hmyz, vše se zhroutí,“ varuje Dave Goulson ze Sussex Univerzity ve Velké Británii.
Výzkum, který byl publikován v časopise Plos One, je založen na práci desítek amatérských entomologů v přírodních rezervacích po celém Německu. Celkem bylo sesbíráno více než 1500 vzorků veškerého létajícího hmyzu v 63 různých přírodních rezervacích. Když byl poté měřen celkový objem jedinců v každém vzorku, vědci zaznamenali překvapivý pokles, konkrétně celých 76 % za 27 let.
Předchozí zprávy o úbytku hmyzu byly omezeny na konkrétní druhy, tento nový výzkum však zachytil veškerý létající hmyz, což je mnohem silnějším ukazatelem úpadku. „Také skutečnost, že vzorky byly odebrány v chráněných oblastech, činí zjištění ještě znepokojivější,“ upozorňuje Caspar Hallmann z univerzity Radboud, který je rovněž součástí výzkumného týmu.
Bez much a dalšího hmyzu by náš ekologický systém zkolaboval
Nevhodné podmínky pro život
Příčina obrovského poklesu není dosud zcela jasná. Podle Goulsona však úhyn hmyzu může způsobovat například nedostatek potravy, vystavení chemickým pesticidům, ale svou roli může hrát i změna klimatu.
V září vedoucí vědecký poradce britské vlády varoval, že regulátoři po celém světě nesprávně předpokládali, že je bezpečné používat pesticidy v průmyslových měřítkách, a upozornil, že účinky dávkování chemických látek jsou z velké části ignorovány.
Vědci tvrdí, že je třeba dalších výzkumů v jiných oblastech a podrobnější prozkoumání problému, přičemž všechny sesbírané vzorky byly zachovány a dále analyzovány. Hans De Kroon, vedoucí výzkumu, dodává: „V každém případě se musíme snažit omezit aktivity, o nichž víme, že mají negativní dopad, jako je například používání pesticidů a rušení farmářských pozemků s květinami.
foto: Shutterstock
