Pokud bude znečišťování oceánů pokračovat aktuální rychlostí, bude v roce 2050 plastový odpad v moři vážit víc než všechny ryby, které v něm žijí. Tak zní alespoň odhad Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Změna k lepšímu je snad už na dosah.
Světové oceány jsou zaplaveny obrovským množstvím mikroplastů, jež jsou lidskému oku téměř neviditelné. Miniaturní fragmenty měřící méně než 5 milimetrů v průměru vznikají kvůli rozpadu syntetických vláken z oblečení, polyesteru z plastových tašek a lahví a takzvaných „mikrokuliček“ z pleťových krémů. Většinou si jich nikdo nevšimne – podle průzkumů je jen 1 % plastového znečištění vod viditelné. „Naše zákaznické zvyky mají přímý dopad na oceán,“ uvedl tým z Warwické univerzity, který objevil způsob, jak mikroplasty v moři detekovat.
Znečištění moří je globální problém, který můžeme ovlivnit i svým nákupním chováním
Konečně dozrál čas k tomu, abychom tento problém začali řešit. Více než 200 zemí podepsalo v prosinci 2017 rezoluci OSN, v níž se zavázalo zlikvidovat plastový odpad ve světových vodách. Rezoluce představuje důležitý krok vedoucí k ustanovení legálně závazného nařízení, které by se vyrovnalo s problémem plastového znečištění vod.
Rezoluce představuje naději do budoucna. „Je plná velmi silných slov,“ řekl Vidar Helgesen, norský ministr pro životní prostředí, v rozhovoru pro agenturu Reuters. „Souhlasili jsme, že prozkoumáme legálně závazné instrumenty a další opatření, které můžeme uplatnit. Toto všechno se uskuteční na mezinárodní úrovni v příštích 18 měsících.“
Třísky, které skolí i obra
Plastové znečištění je problém na globální úrovni. Neunikly mu ani ty nejvzdálenější kouty naší planety – zasáhlo například i izolované oblasti Antarktidy. Rezoluci OSN iniciovalo Norsko. „Nacházíme plastové mikročástice v mušlích, které normálně rádi jíme,“ řekl Helgesen. „V lednu tohoto roku byl na pláž vyplaven vzácný druh velryby; byla zcela vyčerpaná a musela být zabita. V jejím břiše jsme nalezli 30 plastových tašek.“
Největším producentem plastového odpadu i skleníkových plynů na světě je Čína. Přesto to byla právě nejlidnatější země planety, která se postavila do čela řešitelů environmentální krize. „Pokud je na světě stát, který se mění víc než všechny ostatní, je to právě Čína. Rychlost a odhodlání vlády ke změně je obrovské,“ uvedl Erik Solheim, ředitel UNEP.
Jedním z příkladů zbytečných plastů jsou brčka, která znečišťují především vody v jihovýchodní Asii
Odpor z nečekané strany
Bohužel, rezoluce, která měla původně zavazovat státy ke konkrétním krokům a časovému rámci, byla oslabena USA poté, co Trumpova kancelář oficiálně odmítla její silný jazyk.
Bez ohledu na současnou americkou neústupnost, Solheim pořád doufá v budoucnost, v níž jsou produkty a tovární systém re-designovány tak, aby využívaly tak málo plastu, jak je jenom možné. „Zrušme produkty, které nepotřebujeme. V turistických oblastech, jako je Bali, jsou obrovským znečišťovatelem moří například plastová brčka,“ připomněl.
I když je zapotřebí udělat ještě hodně práce, než bude smlouva podepsána, několik zemí již teď zavádí kroky k ochraně životního prostředí. Na znamení závaznosti resoluce se 39 zemí včetně Chile, Omanu, Srí Lanky a Jihoafrické republiky zavázalo ke snížení plastového odpadu ve svých vodách.
foto: Profimedia, zdroj: Inhabitat
