Zřejmě si říkáte, jak spolu asi mohou souviset vánoční svátky a rostlina, která byla dlouhé desítky let vydávána za zlou drogu a v některých částech světa dokonce za symbol ďábla? Nejspíš vás překvapí tvrzení, že v průběhu staletí – od raného středověku až do první poloviny toho minulého – bylo právě konopí nedílnou součástí vánočních tradic obyvatel velké části Evropy. Pojďme tedy v tento sváteční čas nahlédnout do zajímavé a málo známé historie „Vánoc s konopím“ našich předků.
Konopná vlákna a semínka sehrávala důležitou roli v mnoha vánočních rituálech po celé východní Evropě, ale stejně jako v každý sváteční den byla samotná práce s konopím během Vánoc zakázána. V týdenním období mezi Vánoci a Novým rokem bylo například zvykem, že ženy nepoužívaly drhlen (nástroj na drhnutí konopí a lnu), protože by to mohlo přilákat útoky divé zvěře nebo nakazit dobytek parazity.
Konopí k Vánocům patřilo až do poloviny minulého století.
Štědrovečerní konopné tradice
Na Štědrý večer ženy dle tradice navlékaly konopná vlákna na dřevěnou tyč namísto obvyklé přeslice. Podél rakousko-maďarské a turecké hranice ženy dlouhá konopná vlákna pletly do copů a poté je uvázaly na řetězy u krbu, aby ochránily své rodiny.
Vánoce byly také časem rituálů plodnosti pro bohatou úrodu konopí v dalším roce. V chorvatském Záhřebu ženy trhaly kusy slámy, které pak schovávaly pod ubrus, což mělo předpovědět velikost úrody. Mezi sousedními Srby bylo zase na Štědrý večer tradicí, že hostitel sundal prvnímu příchozímu hostu pravou botu a umístil ji na střechu domu, aby příští rok úroda konopí vyrostla co nejvýše. Ctěný host pak v domě zůstal po tři dny vánočních svátků a mohl pít a hodovat. Při odchodu obdržel přadeno konopí a z něj košili či ručník jakožto rituální dary, které měly zajistit, aby byla úroda opravdu velká a kvalitní.
Dokonce se do vánočních rituálů spojených s konopím zapojoval i dobytek. Hlava rodiny vedla svého nejlepšího vola jakožto prvního obřadního vánočního hosta. Ten se poté krmil vánočním dortem ozdobeným konopnými vlákny. Žena volovi uvázala konopné přadeno okolo nohou, ocasu a na rohy. Poté ho zakryla zdobenou přikrývkou a muž vola odvedl zpět do chlíva. O tři dny později si pastýř z volského vánočního přadena upletl bič.
Stromky se dříve oblékaly do konopných košil. Konopí chránilo a zároveň mělo přinést velkou úrodu v následujícím roce.
Ochrana dětí a návštěvy zesnulých
Brzy ráno na Štědrý den uvazovali lidé v našich oblastech k sobě děti řetězy od krbu a obřadně pálili kouzelný věnec ze surového konopného vlákna pro zajištění zdraví svých potomků. Zejména v Rusku, Polsku a Litvě se věřilo, že zesnulí navštěvují své rodiny právě o Vánocích, a tak byla jejich duším servírována polévka z konopných semínek.
Lidé na Ukrajině zase u štědrovečerní večeře sypali pod ubrus semínka konopí, lnu a máku pro znamení plodnosti, zatímco Rusíni z Vojvodiny podávali na Štědrý den k večeři semínka konopí pro dobrou úrodu této rostliny. Semínka a nejlepší konopné vlákno se také dávaly na vánoční chleba.
Vánoční konopná zábava
Také vánoční zábava byla spojena s konopím. Například srbské ženy, od děvčat po ty nejstarší, se houpávaly na houpačkách co nejvýše zavěšených na konopných lanech a u toho vykřikovaly svá přání, aby byla opět úroda co největší. Když otec donesl domů vánoční stromek, jeho žena ho posypala konopnými semínky, obalila konopným vláknem a oblékla jej do košile (ten stromek, nikoli otce), které se tehdy vyráběly mimo jiné právě z konopí.
Vánoční stromky bývaly oděny do košil nejmladších synů či otce a tento „posílený“ stromeček poté chránil rodinu. A tak si při této představě říkám, jestli tento skromný způsob zdobení přece jen nevystihoval pravého ducha Vánoc o něco lépe než „přeplácané“ zdobení stromečků umělohmotnými výrobky v dnešní době…
foto: Shutterstock
