Léčba pomocí pohádek není fikce, ale současný směr v psychologii. Jestliže se vás příběh emočně dotkne, pomůže vám vyčistit staré rány a nalézt nový pohled na život. Komplexní metoda léčby pohádkami byla navržena, vysvětlena a vědecky prověřena doktorkou psychologie Taťánou Zinkevič Evstigneevojovou, která je v současnosti ředitelkou ústavu pohádkoterapie v Petrohradě. Je autorkou více než 60 knih a provádí školení této metody po celém světě.
"Terapeut má v případě pohádkoterapie k dispozici velmi jemný nástroj, jak svému klientovi pomoci – terapeutický příběh, který funguje na podvědomé symbolické úrovni," říká Taťána.
"Nejprve udělá generální úklid "nitra" člověka. Vše vrátí na své místo a odstraní to, co je nadbytečné. Pokud je to nutné, udělá tato terapie navíc i drobné kosmetické úpravy. Poté se u člověka změní vnímání probíhajících událostí a začne chápat aktuální dění. Ale hlavně začne vidět. Nejen očima, ale i srdcem," doplňuje doktorka psychologie.
Balzám na duši
Ve skutečnosti je pohádka první "vědecká pomůcka", se kterou se dítě v životě setkává. Ještě ani neumí číst a už od rodičů slyší příběhy, které pronikají do jeho vědomí, kde se fixují určité postavy a způsoby jejich chování. Knihy vhodné pro dětskou pohádkoterapii jsou rozděleny do několika oblastí, v nichž mají pomoci. Patří sem například různé strachy a fobie, rodinné vztahy, nemoci a postižení, problémy ve škole, jako jsou vztahy s vrstevníky a opačným pohlavím, patologické jevy včetně kouření či drog a další.
Pohádkový příběh není podle Taťány pouhé literární dílo, ale je i jakýsi návod, jak se zachovat v různých životních situacích. Je velmi všestranný, protože v něm většinou existuje hned několik významových vrstev, z nichž každá je důležitá. Navíc obsahuje určité šifry, které je třeba najít a pochopit.
Tato terapie přitom není určena jen dětem. "Píšu autorské pohádky a mnohé z nich jsou na objednávku. Lidé mi představí své problémy a já je oblékám do svých pocitů a vjemů v pohádkové formě. Používám podobné zákony, jako jsou v lidových pohádkách, především boj Dobra a Zla, kde Dobro je chvíli oslabeno a hrdina musí projít tvrdými zkouškami, najít v sobě Sílu a volit z různých možností. Konec má vždy poučení,“ říká.
Sám sobě terapeutem
Nemáte poblíž terapeuta? Práci s terapeutickou pohádkou zvládnete i sami. Nejdříve se s příběhem seznamte, poté sledujte emoce, které vznikly při čtení. Zamyslete se nad jednotlivými významovými vrstvami, například nejednoznačnými postavami, jejich skutky a situacemi, do nichž se dostaly, radí Taťána.
Analyzujte motivace hrdinů, jejich chování v různých situacích, jejich postoj k sobě, druhým i ke světu. Dále se snažte pochopit jistou spojitost s realitou života a především akcenty, které se vás týkají. Opět se zamyslete nad pocity, které ve vás příběh vyvolal, a dešifrujte poselství, které nese.
Emoce? Jste na správné cestě
Je třeba poznamenat, že výskyt jakýchkoli emocí znamená, že pohádka zarezonovala v srdci člověka a významy, které jsou do ní zašifrované, jsou aktuální pro jeho rozvoj a vyřešení aktuálních životních úkolů.
Někdy dokonce způsobí u čtenáře i slzy. Tím na nevědomé úrovni dochází k očištění, k uvolnění od napětí a k člověku přichází skutečné pochopení významu událostí v jeho životě. Při práci s terapeutickou pohádkou lze také narazit na odpor či nesouhlas klienta, což je nejčastěji projev nějakého potlačeného problému. I ty ovšem pohádkoterapie řeší.
foto: Shutterstock, zdroj: Tales Of Faerie