Proč je nám někdo příjemný a společnost jiného člověka nejenže nevyhledáváme, ale dokonce se mu vyhýbáme? Jaké zákonitosti platí při prvním setkání? Můžeme ovlivnit to, že budeme okamžitě působit sympaticky? Vědci tvrdí, že ano. My jsme pro vás vybrali 16 triků, jak to zařídit.
Člověk je společenský tvor, který podvědomě vyhledává společnost druhých. Jenže co když vám mezilidské interakce nejdou zrovna na jedničku? Nebojte, nejste v tom sami. Na toto téma proběhlo již mnoho výzkumů a díky nim dnes víme, jak to udělat, aby si vás lidé, které potkáte, doslova zamilovali.
1. Kopírky má každý rád
Přesným termínem pro tuto strategii je zrcadlení a zakládá se na velmi nenápadném opakování chování vašeho protějšku. Když s někým mluvíte, zkuste používat stejnou neverbální komunikaci, gesta a výrazy v obličeji. Výzkum provedený na New York University v roce 1999 prokázal, že když lidé nevědomky napodobují chování jiných, je to přijímáno kladně. Vědci fenomén nazvali „efekt chameleona“ – mimikry zajišťují líbivost.
Celého výzkumu se účastnilo 72 mužů a žen, kteří měli ve dvojicích plnit určitý úkol. Ten z týmu, který pracoval pro výzkumníky, buďto napodoboval, nebo nenapodoboval chování svého partnera. Na konci experimentu se vědci zeptali zúčastněných, jak se jim spolupracovník zamlouval. Asi jste již uhodli, že napodobující partneři byli značně oblíbenější.
Říká se, že imitace je největší forma lichotky. Děláme to od malička a nevědomky, ale pokud napodobujeme cíleně gesta druhého, bude nás mít raději.
2. Za všechno může čas
Je prokázáno, že osoby, s kterými trávíme více času, máme zkrátka radši. Tento fenomén zkoumali mimo jiné psychologové z University of Pittsburg. Vědci nasadili mezi studenty čtyři ženy, které s různou frekvencí docházely na hodiny psychologie. Poté se ostatních studentů ptali, která z nich jim byla nejsympatičtější. Studenti uvedli ty ženy, které se na hodinách ukazovaly nejčastěji, i když někteří s nimi vůbec nepřišli do kontaktu.
3. Komplimenty a zase ty komplimenty
Lidé si spojují adjektiva, která používáme k popisu ostatních osob, s našimi vlastnostmi. Studie uveřejněná v Journal of Personality and Social Psychology uvádí, že se tento efekt vyskytuje i tehdy, kdy lidé uživatele adjektiv znají a vědí, že se na ně dotyčné vlastnosti nevztahují. „Ať už o ostatních říkáte cokoli, má to přímý vliv na to, jak vás lidé vnímají,“ uvádí Gretchen Rubin ve své knize The Happiness Project. Pokud někoho popisujete jako důvěryhodného a hodného, budou si vás lidé s těmito vlastnostmi spojovat. Opak platí také, pokud někoho neustále pomlouváte, spojí si vás vaši přátelé s negativními vlastnostmi.
4. Hlavně s úsměvem
Snažte se usmívat a být pozitivní. Existuje totiž teorie přenosných emocí – lidé se snadno nakazí náladou ostatních. Podle výzkumu z Ohio University a University of Hawaii mohou lidé nevědomky přebírat pocity svého okolí. Podle autorů to není překvapivé, protože přirozeně kopírujeme pohyby a výrazy obličeje ostatních lidí, což se projevuje i tím, že se cítíme podobně jako oni. Pokud chcete své okolí rozveselit, snažte se ukazovat a šířit pozitivní emoce.
5. Buďte milí a kompetentní
Badatelé z Princeton University hovoří o modelu stereotypní spokojenosti, podle kterého posuzujeme ostatní na základě jejich vřelosti a schopností. Platí tedy, že když se prezentujete jako milí – tedy přátelští a neambiciózní, lidé si budou myslet, že vám mohou věřit. Pokud se zdáte kompetentní – tedy máte například vysoký ekonomický status nebo dosažené vzdělání, ostatní mají sklony vás respektovat. Amy Cuddy, psycholožka z Harvardu, uvádí, že je důležité nejprve ukázat vřelost a teprve poté schopnosti, zvláště pokud se nacházíte v pracovním prostředí. „Z evoluční perspektivy je pro jedince mnohem důležitější, zda může té či oné osobě důvěřovat,“ uvádí ve své publikaci Presence.
6. Chybička se vloudila
Čas od času není od věci ukázat své slabé stránky. Existuje totiž efekt „padnutí na zadek“, podle kterého jste líbivější, když občas uděláte chybu – to ovšem platí pouze tehdy, pokud jste jinak považování za kompetentní osobu. Pokud se ukážete jako ne až tak perfektní, je pro vaše okolí snazší se s vámi identifikovat. Elliot Aronson z University of Texas na tento fenomén narazil, když zkoumal, jak ovlivňují vnímaní osoby drobné chyby. Dal mužským studentům univerzity poslechnout nahrávky osob podstupujících test. Když osoby odpovídaly dobře, ale na konci testu například rozlily kávu, studenti je hodnotili jako sympatičtější. Osoby, které odpovídaly správně, ale kávu nerozlily, nebo ty, které odpovídaly špatně a kávu rozlily, byly hodnoceny spíše záporně.
7. Co máme společného
Studie Theodora Newcomba prokazuje, že jsme přitahování osobami, které jsou nám podobné. Tato teorie je známa jako „přitažlivost podobnosti“. Při experimentu se Newcomb ptal výzkumné skupiny na extrémní témata, jako například sex a politika, a poté je ubytoval ve společné domácnosti. Ty osoby, které měly společné názory, k sobě na konci experimentu měly blíž. Zajímavé výsledky měl novější výzkum z University of Virginia a Washington University prováděný na nováčcích v americkém letectvu. Ti uváděli jako sympatičtější ty kolegy, se kterými sdíleli negativní vlastnosti namísto pozitivních.
8. Dotýkání povoleno
Podprahový dotek nastává ve chvíli, kdy se svého protějšku dotknete tak zlehka, že to téměř nezpozoruje. Jako příklad se uvádí poklepání po zádech nebo dotknutí se ruky, což může vůči vám vyvolat vřelejší pocity.
Francouzská studie postavila na ulici muže, kteří měli oslovit ženy a mluvit s nimi. Ti, kteří se lehce dotýkali rukou, měli dvakrát větší možnost konverzaci s ženou zahájit a udržet (na rozdíl od mužů, kteří žádný fyzický kontakt nenavázali). Experiment provedený na University of Mississippi a Rhodes College zkoumal fyzický dotek v souvislosti s tuzérem v restauracích. Servírky se lehce dotýkaly rukou nebo ramen zákazníků, když jim vracely peníze. Ukázalo se, že si pak na dýškách vydělaly mnohem více.
9. Úsměv, prosím
V jedné studii z University of Wyoming se 100 studentek dívalo na fotografie ostatních žen ve čtyřech různých pózách. Dvě se usmívaly, jedna s tělem otevřeným, druhá v pozici uzavřené, další dvě se ve stejných polohách tvářily neutrálně. Výsledky ukázaly, že studentky preferovaly ženy usmívající se nehledě na to, v jaké stály pozici.
V jiné studii spolu studenti komunikovali prostřednictvím avatarů. Usmívající se postavy jednoznačně sklízely větší úspěch než ostatní. A jako bonus: další výzkum prokázal, že pokud se usmíváte, když se s někým seznamujete, bude si vás onen člověk později lépe pamatovat.
10. Úhel pohledu
Vnímejte ostatní tak, jak by si přáli být vnímáni. Lidé chtějí působit tak, jak si sami určili a jak se chtějí prezentovat. Tento efekt se nazývá sebe-ověřování. Všichni totiž vnitřně toužíme po uznání našich postojů, ať už pozitivních, nebo negativních.
Tímto fenoménem se zabývaly výzkumy na Stanford University a University of Arizona. Účastnící byli dotázáni na kladné a záporné náhledy na sebe sama a následně měli komunikovat s ostatními lidmi. Vybrali si, zda na ostatní chtějí působit pozitivně, nebo negativně. Participanti, kteří na sebe měli spíše kladný názor, preferovali osoby, které si o nich myslely jen to nejlepší. Ti s negativním názorem na vlastní osobu upřednostňovali kritiky. Vztahy mezi osobami, které se vnímají tak, jak se vnímají osobnosti samy, jsou tak lepší, zřejmě i díky tomu, že si zkrátka připadáme, že nám někdo rozumí.
11. Pssst, nikomu to neříkej
Odhalení sebe sama je jednou z nejlepších technik, jak vystavět vztah. Řekněte druhým tajemství. Několik amerických univerzit se spojilo při experimentu, kdy náhodně spárovaly studenty a daly jim 45 minut na to se co nejlépe poznat. Výzkumníci vybavili některé dvojice sérií otázek, které byly čím dál tím osobnější a více do hloubky. Některé páry tedy odpovídaly například na „jaký je tvůj vztah k matce“, zatímco ostatní měly klasické otázky typu „jaké svátky máš nejraději“. Studenti, kteří dostávali osobnější otázky, na konci experimentu uvedli, že se k partnerovi cítili mnohem blíže než ti, kteří se ptali na „small-talk“.
Experiment si můžete sami vyzkoušet příště, až se s někým seznámíte. Začněte nenápadnými otázkami, jako například na nejoblíbenější film, a postupně se propracujte k těm hlubším. Když někomu sdělíte nějakou intimní informaci, bude vás ta osoba považovat za blízkého přítele a bude mít sklony se vám zpovídat.
12. Nebuďte drbna
Druhá strategie poukazuje na to, že na druhou stranu je důležité, že dokážete udržet tajemství. Dva experimenty prováděné na několika amerických univerzitách ukázaly, že za vysokou kvalitu je pokládána především důvěryhodnost. Nejvíce pak, pokud si měli dotazovaní představit ideálního přítele nebo zaměstnance.
Důvěryhodnost se skládá z několika složek, včetně čestnosti, spolehlivosti a loajality, a zatímco každá z nich je pro úspěšné vztahy důležitá, čestnost a spolehlivost byly identifikovány jako nejdůležitější v oblasti přátelství.
13. Humor
Ukažte, že máte smysl pro humor! Illinois State University a California State University prováděly průzkum důležitosti smyslu pro humor. Ukázalo se, že pokud vtipkujete, když se s někým seznamujete, máte větší šanci být považováni za sympaťáka. Pokud společně zažíváte zábavné situace, můžete tak dosáhnout i zvýšení romantické přitažlivosti.
14. Nechte je mluvit
Nedávná studie z Harvardu ukazuje, že mluvení o sobě je stejně uspokojivé jako jídlo, peníze nebo sex. Výzkumný tým připojil participanty na magnetickou rezonanci a dotazoval se jich na názory jejich a ostatních lidí. Participanti si navíc měli přivést příbuzného nebo přítele, který seděl ve vedlejší místnosti. Vědci řekli, že některé odpovědi budou doprovodu sdělovat a některé si nechají pro sebe. Když dotazovaní sdíleli veřejné informace, části mozku, které jsou spojovány s motivací a odměnou, byly nejaktivnější. Byly ovšem aktivní i ve chvíli, kdy mluvili „tajně“ sami o sobě. Zkrátka, až příště půjdete s někým na kávu, nechte je pěkně vypovídat místo plácání sami o sobě. Budou si pak vaši interakci pamatovat jako velmi pozitivní zážitek.
15. Zranitelnost
Jim Taylor z University of San Francisco uvádí, že emoční otevřenost, nebo její nedostatek, vysvětluje, proč si někteří lidé zkrátka nesednou. „Jistěže, pokud se někomu otevřete, riskujete, že se stanete zranitelnými. Také nevíte, jestli se vaše otevřenost setká s kladným přijetím, nebo vás někdo prostě utře a zavrhne.“ Možná to ale budete chtít risknout, další studie totiž uvádí, že ideální společník by měl být expresivní a otevřený. A nezáleží na tom, jestli se jedná o kamaráda, nebo romantického partnera.
16. Já tě mám rád
Chovejte se tak, jako byste ostatní měli rádi. Psychologové již nějakou dobu vědí, že lidé mají sklony mít rádi ty, kteří mají rádi je. Již studie z roku 1959 toto tvrzení potvrzuje. Tým výzkumníků tehdy řekl participantům, že někteří lidé ve skupině je asi budou mít rádi. Po společné diskuzi lidé hodnotili jako nejsympatičtější ty, které jim vědci předem označili. Novější studie z University of Waterloo a University of Manitoba zjistily, že když očekáváme, že nás lidé budou přijímat, chováme se vůči nim přívětivěji – čímž zároveň zvyšujeme šance, že nás rádi opravdu mít budou. Pokud si tedy někým nejste jisti, začněte se chovat přátelštěji a uvidíte, že si vás pravděpodobně oblíbí.
foto: Shutterstock, zdroj: Science alert