Karel IV. byl nejen mimořádným panovníkem, ale i velice duchovně založeným mužem. Své vladařské kroky řídil podle svého diplomatického cítění, ale roli hrály i jeho duchovní schopnosti a jakási jasnozřivost, s níž nahlížel do budoucnosti. Nejen praktický, ale i duchovní smysl měla také stavba Karlova mostu. Spiritualita mostu je však ukryta jinde, než ji mnohdy hledají návštěvníci Prahy i samotní Pražané.
Praha měla být za císaře Karla nejen důstojným sídlem království, ale hlavním městem Svaté říše římské. Sídlo císaře Svaté říše římské muselo tuto roli splňovat nejen okázalostí, ale především ideologicky, a tak se dodnes setkáváme s mystérii města, která jsou někdy jasná na první pohled, jindy po nich musíme trochu zapátrat.
Město, jež by bylo stavěno podle vznešených křesťanských ideálů, má zajišťovat pro obyvatele život ve víře a v míru, což jim usnadní cestu k Poslednímu soudu, a těm vyvoleným pak i život v Božím městě, Novém Jeruzalémě. Tomu mělo na Novém Městě pražském – které založil Karel 26. března roku 1348, když položil vlastní rukou první kámen – odpovídat rozmístění nejvýznačnějších staveb, tedy kostelů i jejich zasvěcení, a také komunikací včetně kamenného mostu a náměstí.
Největší energie se nachází přibližně uprostřed mostu, u poklopu, kde se vchází do jeho útrob.
Tři náměstí, kříž a most
Při bližším pohledu na historické plány má Nové Město tři části. Jsou soustředěny kolem náměstí. Senovážné náměstí na severní straně, ve středu někdejší Koňský trh (Václavské náměstí) a pak Dobytčí trh, tedy dnešní Karlovo náměstí představují jakýsi magický trojúhelník.
Rozmístění náměstí není nahodilé. Osou je Václavské náměstí a jejím protažením se dostaneme na náměstí Staroměstské. Když z něj povedeme úsečku ke Karlovu náměstí, protneme Uhelný trh, úsečka k náměstí Senovážnému pak vede přes Ovocný trh, nová centra jsou tedy pomyslně propojena s těmi starými.
Pravidelný kříž tvoří novoměstské kostely, které Karel IV. kázal postavit. Jeho ramena se protínají v kostele svatého Apolináře na návrší Větrov. Jedno vede zhruba severojižním směrem od kostela svaté Kateřiny ke kostelu Zvěstování Panny Marie Na Trávníčku nebo také Na Slupi, druhé pak ze západu na východ ohraničují Emauzský klášter na Slovanech a kostel Panny Marie a svatého Karla Velikého na Karlově.
Protáhneme-li rameno kříže vedoucí od severu, dostaneme se k Vyšehradu, v Karlově době spojovaném s prvními Přemyslovci, kde je kříž jako symbol křesťanství pomyslně zakotven. Za největší kombinaci mystiky a magie je pak mnohými považován Kamenný most, dnešní Karlův.
Turisté hledají mystiku u soch a sousoší, ty však byly na most dodány až v baroku, navíc jde o kopie
Určení data je jen legenda
Legenda o čase položení základního kamene určeném s přesností na minuty je velice působivá. Datum, kdy bude položen základní kámen mostu, měli určit astrologové. Shodli se na 9. červenci roku 1357 a páté hodině, jednatřicáté minutě. Zapsáno čísly odpovídá datum sledu lichých čísel od jedné do devíti a zpět, tedy 1-3-5-7-9-7-5-3-1.
Tato kombinace měla most chránit před silami přírodními i pekelnými. Malou chybičku má legenda ovšem v tom, že v té době byli rádi za určení času s přesností na hodinu. Minutová ručička se na mechanických hodinách objevila až asi o dvě staletí později.
Energie mosteckých věží
Staroměstská mostecká věž v sobě ukrývá řadu symbolů, které vypovídají o způsobu tehdejšího myšlení, jež velelo ukládat do kamene staveb pomocí symbolů a geometrie esoterické znalosti a představy.
Věž sama má představovat sluneční bránu, skrz niž se procházející osoba vydává za světlem někam do nadpozemských sfér. Sama věž je při astrologickém vnímání stavby rozdělena symbolicky do čtyř pater. Dolní je sféra pozemská, pak lunární, sluneční a nejvýše je sféra hvězdná.
To zároveň odkazuje na čtyři základní živly, neboť sféra pozemská odpovídá zemi samotné, lunární pak živlu vodnímu, sluneční se pojí se vzduchem a horní sféra hvězdná s ohněm. I populární ledňáček, obtočený osuškou, má svůj symbolický význam. Tento pták byl pokládán nejen za symbol vzkříšení a znovuzrození podobně jako bájný fénix, ale také za strážce a ochránce Svatého grálu.
Pod střechou věže byly objeveny dva nápisy vytesané ve dvou řádcích a podobně jako číselná řada data založení mostu znějí stejně, čteme-li je zleva doprava či naopak. Jeden zní SIGNATESIGNATEMEREMETANGISETANGIS, což je v přepisu Signate, signate, mere me tangis et angis, a vykládá se jako Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen. Druhý pak ROMATIBISUBITOMOTIBUSIBITAMOR. V přepisu to je Roma, tibi subito motibus ibit amor, což se zase překládá jako Říme, tobě náhle převraty bude obětována láska. Mají to být pasti na zlé démony, které se je budou snažit přečíst, a tím se dostanou do magické smyčky, která je už nepustí.
Přímluva u světce i magie mostu
Mluvili jsme tu o dvou magických pólech mostu, které představují jeho věže. Karlův most má i třetí pól, a tím je místo, kde se obě energie věží protínají. Nehledejme ho uprostřed, ale v místě, kde stojí sousoší Cyrila a Metoděje. Nejsilnější energie má být zhruba uprostřed, kde je umístěn poklop, který zakrývá vstup do nitra mostu. Na mostě je ale ještě jiné místo, kde lze pocítit magickou sílu.
Skrývá se tam, kde byl svržen do vody svatý Jan Nepomucký. Není to tam, kde je umístěna jeho socha se známými deskami, vyleštěnými doteky turistů, ale na místě kříže se zlatou mřížkou poblíž. Zasvěcení říkají, že pro nasátí síly je zhola zbytečné otírat zde umístěný reliéf světce. Zvídavý by měl levou rukou držet kříž na kamenném zábradlí, pravou pak se dotýkat mosazného kolečka o průměru necelé dva centimetry v kamenném zábradlí mostu napravo a konečně pravou nohou došlápnout na mosazný váleček v mostovce. V tu chvíli je čas na přímluvu u českého světce a oddání se magickým silám Karlova mostu.
foto: Shutterstock
