S blížícími se vánočními svátky máme více a více na dosah ten pohádkový a třpytivý pocit, který vždy nějakými tajnými dvířky vstoupí do našich nálad, srdcí. Nevěřící chodí do kostelů na půlnoční, máme čas na své blízké, jsme štědřejší, vnímavější, radostní, jako by Vánoce měly tu kouzelnou moc dělat nás lepšími. Alespoň na chvíli.
Někteří z nás tomuto pocitu podlehnou a do nového roku si plánují různá předsevzetí, snad z touhy se opravdu lepšími stát. Většinou stačí leden na to, abychom si na tyto své „vnitřní dohody“ už ani nevzpomněli. Důvod? Změnily se okolní vlivy, podmínky našeho vnímání štěstí.
Štěstí jen na Vánoce?
Hledáme vně sebe to, co abstinuje uvnitř nás. Ale my to nechápeme. Snad i to byl důvod, proč Gabriela Filippi dokončila své nové meditační CD, aby ho mohla nabídnout nejen svým divákům právě před Vánocemi. CD nese název „Meditace pro každodenní život“ a díky němu můžete vznešené a šťastné pocity podobné těm vánočním prožívat i ve svém běžném životě. Gabriely jsme se zeptali, co má nová deska přinést posluchačům a co přinesla jí.
Gabriela Filippi s dcerou. V týmu to jde vždycky líp.
Za meditacemi se může pro každého skrývat něco jiného. Co pod tímto pojmem vnímáte vy?
Vstoupení do mého duchovního srdce, do klidu, moudré lásky, do svatyně, kde jsem zajedno s Bohem. Meditaci vnímám jako přirozený stav své bytosti. Ale teprve schopnost utišit se a „být“ je tím výstupem na nejvyšší horu. Každodenní praxí se na její vrchol postupně přibližujeme, až na něm jednoho dne spočineme. A staneme se jeho součástí.
Co byste řekla někomu, kdo má pocit, že mu nic nechybí, je spokojený, vyrovnaný, zdravý, a proto meditovat nepotřebuje? Vlastně vůbec nechápe, co by mu to mohlo přinést a proč by tím měl „ztrácet čas“...
Pokud je skutečně spokojený, vyrovnaný a zdravý, tak ji asi fakt nepotřebuje. Zřejmě už jeho samotný život je jednou velkou meditací. Meditační cvičení vnímám jako každodenní hygienu. Tak, jako se každý den sprchujeme a umýváme své tělo, měli bychom omýt a očistit i svou mysl. Chceme mít čisto vně i uvnitř? Rozhodnutí je na nás. Do uklizené mysli mohou přijít nové myšlenky, nápady a vize.
Mládí poznává samo sebe
Nedávno mělo vaše Léčivé divadlo na pražské Lávce premiéru představení „Spirituální déšť“. Na jevišti se kromě vašich přátel hudebníků poprvé setkáváte i se svou dcerou Sofií, která v představení tančí. Jak vnímáte tendenci mladé generace hledat odpovědi nebo nové cesty právě ve spirituálním světě?
To, že mladá generace je takto vědomá, je v podstatě naše zásluha. Pracuji s náctiletými studenty každé léto na uměleckém táboře. Ze všeho nejvíce chtějí herectví propojit s duchovními směry, jako jsou konstelace, meditace, tvořivá improvizace. Chtějí poznávat sami sebe, důvěřují si a touto prací uzdravují nejenom sebe, ale i své rodiny. Dva dny před Vánocemi pořádáme benefiční workshop FOD Klokánek Hostivice, kam si to mohou děti i studenti přijít vyzkoušet. Popravdě, hlavním autorem myšlenky campu a jedním z lektorů je má dcera Sofie. Přestože vychovávat ji vzhledem k jejímu temperamentu a svobodomyslnosti nebylo vždy snadné, dnes ji obdivuji. Důvěřuji její vizi a touze rozvíjet a vést mladé lidi skrze umění a tím v nich probouzet zdravého, šťastného člověka. Vnímám to již dlouho sama z jeviště Léčivého divadla – propojení umění a duchovní, chcete-li spirituální, cesty vytváří dokonalou atmosféru a propojení jeviště a hlediště. Naši diváci jsou jedineční a já velmi vnímám při našich rozhovorech po představení především přirozenou pokoru, ve které žijí.
Věnujete se mnoho let intenzivně i józe. Poradíte těm, kteří již tento rok asi čas na první meditace nenajdou, nějakou techniku, jak se v předvánočním shonu zastavit, vyhnout se stresu? Jak konečně tento rok prožívat čas s tím nepopsatelně výjimečným slavnostním pocitem třeba již od zítřka a nikoli pouze na Štědrý den?
Zkuste si vzpomenout na Vánoce, kdy jste byli malými dětmi. Na pocit neovladatelné radosti, když jste pod stromem našli svůj dárek a věřili jste, že to uhodl a nadělil Ježíšek. A tento krásný důvěřivý pocit si nechte vnést i do vašeho dospělého života. Víru, že nikdy nejste sami, že je něco moudrého a láskyplného, co nás životem doprovází a pomáhá nám v každé chvíli. Stačí jen požádat.
foto: Léčivé divadlo, zdroj: Léčivé divadlo
