fbpx

Zveřejněno: 20. 9. 2017

Moje maminka byla extrémně pořádkumilovná žena, moderně  řečeno perfekcionistka. Osud k sobě táhne vždy různé povahy, aby vznikl žádoucí aritmetický průměr, a tak jsem dcerou pečlivé ženy a muže nejen nad věcí, ale hlavně  nad pořádkem. Moje maminka, konstruktérka, zbožňovala ve všem přesnost a harmonii. A v obojím mě cepovala. Rychle jsem se vdala, protože mi lezlo na nervy, že si přeje, abych prádlo ladila s kolíčky podle barev  a v souladu s celou šňůrou. To vůbec nemluvím o preciznosti pověšení. Samozřejmě jsem si vzala nepořádníka

Zamlada jsem si myslela, že kolíček je obyčejná věc, držák mokrého prádla. Dnes však chápu, že je to významný ukazatel, prozradí mnoho. Když vidím prádlo na šňůře, hned poznám ženu tradiční – používá dřevěné kolíčky. Ženu veselou, plastové barevné použije, jak jí do ruky přijdou. Ladilku, ta modré tričko pověsí jedině na modrý kolíček (nemluvě o ramínku) a  perfekcionistku, která má  luxusní kolíčky  v jedné barvě.  To nemluvím o  šňůře, zda je pečlivě  vypnutá, nebo  pamatuje lepší   časy.

Na jednom dámském dýchánku se pohádala  slavná herečka z populárního seriálu se  známou  architektkou. Herečka  věděla, že je zcela logické  ladit kolíček podle  barvy prádla,  architektka  naopak vnímala šňůru designově, tudíž všechny  kolíčky stejné!  Jo,  to byla hádka!

Do  té  doby jsem si myslela,  že kolíčky  a věšení prádla  je mimořádná úchylka.  A ona  není. Stačí nahodit  téma téměř kdekoliv  a  chytne.  Moje  teta  je  rozčilená na  „mladou“, protože je jasné,  že tričko se věší  za  spodní okraj, mladá  ji rozčiluje tím, že  věší opačně, neboť  to tak vždy její  maminka dělala. Teta  se odvolává na všechny ženy v příbuzenstvu, že věší za spodní okraj,  a  obě mají důvod  na  sebe  být naštvané.

A jsem  zase u své  maminky, která   zbožňovala práci s prádlem,  včetně  žehlení,  a vozila ho prát na chalupu, aby jí vonělo sluníčkem, což jsem považovala za  nepochopitelnou šílenost.  Je samozřejmé, že  nás  pražských  chalupářek,  co v létě vozíme prádlo za sluncem,  je více. Geny kolíčků se v mládí  mohou vzpírat, ale v pozdějším věku se umravněné vydají cestou svých předků.

 

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...