Začaly prázdniny, hodnoty teploměrů spolu s tím začínají (jako každý rok) stoupat do apokalyptických výšin a to je přesně ta doba, kdy všichni začínáme vyhledávat pobyt u vody. Ať už se jedná o bazén, akvapark, rybník, jezero či moře, zchladit se ve vodě je nejenže zábavné, ale i příjemné a zdravé. A může být ještě zdravější, pokud si uvědomíme, že plavání jako takové je jedním z nejpřirozenějších pohybů (čestné první místo přenecháme chůzi).

V těle ponořeném do kapaliny ale začínají probíhat fyziologické změny, které plavání od suchozemských aktivit přece jen odlišují. A ač se například dělat shyby může ve vodě zdát výrazně lehčí než na souši, plavání je paradoxně náročné cvičení, dostupné navíc všem bez ohledu na věk a fyzické schopnosti.

Bruce Becker, profesor na katedře rehabilitačního lékařství Washingtonské univerzity:
„Krása vody spočívá v tom, že vytváří vztlak.“

Bruce Becker se rehabilitačním potenciálem plavání – ano, toho běžného plavání, kterému se věnujete vždy pár temp předtím, než si jdete na břeh dát kávu či jiný drink – věnuje již 40 let. Když byl male dítě, dostal dětskou mozkovou obrnu. Když velmi těžkou nemoc porazil, nastala fáze rehabilitace. A právě v ní začali jeho lékaři používat vodní terapii, aby Bruce nabral sílu do nohou i do rukou. „Díky vodní terapii jsem měl v podstatě po celý život plně funkční klouby,“ říká Becker.

Proč je kondiční plavání zdravé

Díky vztlaku vody je plavání nenáročnou aktivitou, která je pro klouby šetrnější než mnoho cvičení na souši, takže lidé s artritidou nebo zraněním mohou minimalizovat bolest a zároveň si kvalitně zacvičit. A to už nemluvíme o lidech s těžkou nadváhou, pro které je například běh naprosto nevhodnou aktivitou. „Lidé, kteří mají i výrazně vyšší než ideální tělesnou hmotnost, mohou cvičit poměrně intenzivně a bezbolestně, aniž by si poškodili klouby,“ říká Becker. Což je přesně argument, na který budou Češi docela silně slyšet. Polovina populace trpí nadváhou, která navíc může v kombinaci s covidem být smrtící. Pouze 15 procent covidových pacientů na JIPkách má průměrnou a nižší hmotnost.

S hustotou na 800násobku vzduchu je voda úlevou pro bolestivé klouby při náročném cvičení, kdy zároveň klade odpor, čímž dochází k posílení svalstva v celém těle. A vliv má také například na srdce. „Fyziologie ponoření do vody mění celou řadu věcí v oběhovém systému,“ říká Becker. A co se mění? Třeba objem krve, který srdcem projde. Tlak vody smršťuje žíly a žene krev z okrajových částí těla do jeho centra čili k srdci. To poté pumpuje více krve do plic a tepen, které se rozšiřují, aby zvládly zvýšený průtok. „Celkový průtok krve se při plavání zvýší až o 30 procent,“ říká Becker.

A srdce není jediným orgánem, který při plavání namáháme nadměrně. To samé platí o plících. „Vodní prostředí je pro dýchací svaly opravdu velkou výzvou,“ říká Becker. Podle něj pracují dýchací svaly při běžném plavání asi o 60 % intenzívněji než na souši. Což je mimochodem jeden z důvodů, proč odborníci doporučují vodní terapii lidem s chorobami dýchacích cest, jako jsou například chronická obstrukční plicní nemoc, svalová dystrofie, a dokonce i covid-19. Becker říká, že crossfit ve vodě může i suchozemským sportovcům pomoci zvýšit dechovou vytrvalost.

Horko při cvičení nechceme

A jedeme dál. Voda umí daleko lépe než vzduch uchovávat a přenášet teplo. Tělo se ve vodě ochladí rychleji, takže plavání ve vodě o teplotě 26 stupňů je daleko příjemnější než běh na vzduchu stejné teploty. Vyčerpání je při cvičení ve vedru zcela běžné, a pokud to přeženete na sluníčku, můžete dostat úpal nebo taky zemřít. To se vám podle Beckera ve vodě stát opravdu nemůže. „Hrozí vám spíše podchlazení než hypertermie,“ říká.

A plavání také prospívá páteři. Jeden ze závěrů studie, které se zúčastnilo 331 pacientů, zněl: Plavání pomáhá snižovat bolesti v dolní části zad. Vztlak poskytuje jakoby polštářek, podpěru pro obratle a díky tomu, že plaveme v horizontální poloze, se eliminuje tlak na spodní část páteře. Což je při běhu nebo třeba jízdě na kole naprosto běžné. A pamatujte si, až budete plavat svých prvních 20 bazénů nebo rybníků (nebo čehokoliv jiného), znak a kraul jsou pro páteř méně náročné než motýlek či prsa, při kterých se musíte trochu prohýbat.

No a poslední dávka pozitiv je více než zřejmá. Když budete hodně plavat, zlepší se vám nálada, budete líp spát, budete odpočatí, což v důsledku povede k tomu, že budete žít déle a spokojeněji. Plavání je tréning celého těla, při kterém zapojíte prostě úplně všechny svaly. V Praze si můžete vybrat z mnoha bazénů, ať už venkovních, nebo v jednom z akvaparků (hint: nejlepší poměr cena/výkon má Šutka, kde si skvěle zaplavete v regulérní padesátce i zablbnete na skluzavkách). Ale stačí si vzít plavky třeba na víkendovou túru, míst na koupání je v Česku víc než dost.

Související…

Prázdniny bez lyží a v Praze? Zkuste třeba jeden ze sedmi místních aquaparků
Milada Kadeřábková

foto: Profimedia, zdroj: Discover Magazine