Když před léty zpustošilo zemětřesení ostrov Haiti, obvinila venezuelská televizní stanice Visión Venezuela USA z toho, že tuto přírodní katastrofu uměle vyvolaly. Spojené státy si prý potřebovaly někde otestovat novou zbraň, se kterou chtějí zaútočit na Írán. Tou zbraní měly být radary. Podobné se teď chystá stavět Čína. Radary s „neviditelnou ničivou silou“ jsou přitom zdrojem fake news už od časů Nikoly Tesly.
Zemětřesení na Haiti měly způsobit antény programu HAARP (High Frequency Active Auroral Research Program), které jsou umístěné na Aljašce poblíž městečka Gakona. Konspirační teorie – ničím jiným tato zpráva jihoamerické televize nebyla – bude mít nyní možnost se dále rozvíjet. Podobné zařízení totiž po USA a Rusku nyní začne stavět podle hongkongského deníku South China Morning Post také Čína na ostrově Chej-nan.
Jde hlavně o to, jak odhalit na širém moři americké a vlastně jakékoli ponorky.
Také Čína představuje nové zařízení jako vysokoenergetický radar, který by měl studovat zemskou ionosféru až do výšky jednoho tisíce kilometrů, ovšem i místní ptáci na střechách čínských pavilonů si cvrlikají, že jde hlavně o to, jak odhalit na širém moři americké a vlastně jakékoli ponorky.
Pro jinou planetu
O jaké zařízení se tedy vlastně jedná? Nejvíc informací proniklo do světa právě o zařízení a programu HAARP. Abychom jeho „skrytou funkci“ pochopili, musíme udělat malou odbočku ke geniálnímu vynálezci jménem Nikola Tesla, který se narodil před 162 lety, konkrétně 10. července, v chorvatském Smiljanu. Některé jeho experimenty daleko předstihly vědeckou úroveň tehdejší doby. Šlo především o ty v oblasti vysokého napětí, které jsou dodnes zahaleny rouškou tajemství nebo spíš nepochopení.
Tesla prý dokázal vyvolat zemětřesení v okolí své laboratoře, díky elektromagnetickému záření uměl nechat zmizet objemné předměty a také ovlivňoval počasí. Ke spekulacím ostatně přispíval i sám vynálezce. Například při oslavě svých narozenin v roce 1937 oznámil, že vyzkoušel funkční model přístroje, který využívá více než desítky jeho vynálezů, a může přenést výkon několika tisíc koňských sil třeba na jinou planetu. „Sestrojil jsem ho a také použil. Není to jen experiment. Zakrátko ho budu moci dát světu,“ řekl tehdy přítomným.
Bezdrátová katastrofa
Nikola Tesla po svém příjezdu do Ameriky v roce 1884 skutečně začal pracovat na přístroji, který by mohl přenášet bezdrátově energii v úzkém svazku vlnění. S mírnou nadsázkou by se onen svazek dal nazvat paprskem smrti. Vývoj přístroje měl dokončit v polovině roku 1908 zrovna v době, kdy se chystal americký polárník Robert Peary na svou další objevnou cestu k severnímu pólu. Nikola Tesla mu prý oznámil, že se ho pokusí během jeho cesty kontaktovat.
Tunguzská událost byla později připisována explozi meteoritu či komety. Příznivci Nikoly Tesly však vědí své.
Vynálezce postavil 30. června 1908 na Long Islandu na vrchol jedné z budov svých laboratoří v Shorehamu svůj přístroj a zaměřil ho do oblasti severního pólu do míst, kde předpokládal, že se Pearyho výprava bude pohybovat. Po zapojení začalo prý zařízení vysílat mdlý paprsek. Nedělo se zdánlivě nic kromě smrti jakéhosi ptáka, který do paprsku vlétl. Tesla čekal potvrzení výsledku pokusu marně. Zato na Sibiři si tohle datum zapamatovali. Katastrofa, která před sto deseti lety postihla oblast Nižné Tunguzky, známá jako tunguská událost, byla později připisována explozi meteoritu či komety. Výbuch zničil 60 milionů stromů na 2000 metrech čtverečních plochy. Příznivci Nikoly Tesly vědí o výbuchu své...
Pod dohledem agentů
Když v lednu 1943 Nikola Tesla umíral v pokoji číslo 3327 slavného hotelu New Yorker, čekali údajně až do konce u jeho lůžka dva vládní agenti. Tato informace byla už mnohokrát popřena, aby se opět vynořila coby zaručený údaj. Totéž platí v případě Teslovy první biografie, která vyšla dva roky poté. Do jejího obsahu měla zasáhnout všemocná FBI spolu s vojenskou rozvědkou a některé pasáže vyškrtat.
Dodnes byl zveřejněn jen zlomek z dokumentů, které měly při akci vládních agentů zaplnit dva železniční vagony a tajné zůstávají dál.
Můžeme o tom pochybovat, ale faktem je, že během dvou dnů po vynálezcově smrti byly všechny dokumenty k experimentům a veškerý jeho majetek (toho moc nebylo, Tesla zemřel zadlužený) z téměř osmdesáti rozličných míst svezeny do státního depozitáře a do sejfů. Až do konce války pak k ničemu neměl nikdo nepověřený přístup. A to ani nejbližší příbuzní. Dodnes byl zveřejněn jen zlomek z dokumentů, které měly při akci vládních agentů zaplnit dva železniční vagony a tajné zůstávají dál.
Geofyzikální zbraň
A nyní zpět k programu HAARP. V osmdesátých letech minulého století se pokoušel Bernard Eastlund, majitel ropné společnosti a především fyzik, teorie Nikoly Tesly oprášit. Právě tehdy tento projekt vznikl. Jeho úkolem bylo samozřejmě podle oficiální verze zkoumání ionosféry. Pro tento úkol se Američané rozhodli na Aljašce postavit složitý anténní systém, který tvoří sto osmdesát antén ve dvanácti řadách, každá se dvěma dipóly a výkonem po deseti tisících wattů, směřujících právě do ionosféry.
Ionosféra má právě díky iontům ještě další vlastnosti. Může působit jako anténa, s níž lze vyslaný signál zaměřit na vybrané místo na Zemi, a zároveň i jako zesilovač, který za vhodných fyzikálních podmínek může impulz zesílit údajně až tisícinásobně. Se stávajícím výkonem by pak HAARP mohl zaměřit na kterékoli místo na zemi 3,6 GW, tedy více než zvládne blok jaderné elektrárny v Temelíně. To už stojí za pozornost, a tak ruská Duma v roce 2002 použila ve své kritické zprávě, kterou kromě poslanců podepsal i prezident Vladimir Putin, pro takováto zařízení termín geofyzikální zbraň. Ve zprávě ruský zákonodárný orgán obviňuje Ameriku, že vytváří nové zbraně, které mohou globálně působit prostřednictvím vysokofrekvenčních rádiových vln.
V každém případě je umístění nového čínského radarového systému v její nejjižnější provincii velice pozoruhodné.
Samotná zpráva nestačila, a tak sto kilometrů východně od Nižného Novgorodu vyrostla na břehu nedaleké říčky Sura laboratoř pro výzkum ohřívání ionosféry nazvaná Mnogofunkcionalnyj radiokompleks Sura (MRS). Vypadá jako HAARP, má stejný výkon a totožné jsou i informace o tom, co umí.
Čína na řadě
Nyní se tedy přidává i Čína. Nemůže zůstat stranou, protože výzkum ionosféry, jakkoli zaměřený pro mírové účely, výborně poslouží i vojákům a jejich vesmírným satelitům, které mají pro vedení moderní války zásadní význam. Zároveň je už otestována možnost pomocí zařízení, jako je HAARP, udělat z ionosféry planetární anténu pro velmi dlouhé rádiové vlny. I to má svůj velký vojenský význam. Extrémně dlouhé vlny (anglicky Extremely low frequency waves – ELF) o frekvencích 300 Hz až 3 kHz totiž mohou proniknout vodou až do operační hloubky moderních ponorek, a buďto je detekovat, což je pro jejich provozovatele krajně nemilé, anebo s nimi komunikovat, což je naopak potěšitelné.
V každém případě je umístění nového čínského radarového systému v její nejjižnější provincii velice pozoruhodné z toho hlediska, že z ostrova Chaj-nan lze nejlépe kontrolovat oblast Paracelských ostrovů a dalších výsep v Jihočínském moři, o něž vede Čína spory s Vietnamem a na něž si dělá nárok i Taiwan. Zároveň se pomocí svého námořnictva snaží tuto oblast kontrolovat USA.
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: Popular Mechanics
