fbpx

Jogurt vám udělá dobře... akorát že někdy vůbec 1 fotografie
Foto: Shutterstock

Kvašené potraviny jako jogurt nebo kimči jsou obecně považovány za svatý grál zdravé výživy. Jste si tím opravdu jisti?

Zveřejněno: 25. 3. 2025

Pokud trpíte poruchami příjmu potravy, konzumace nadměrného množství jogurtu nemusí být optimální. Stejně tak konzumace silně kvašeného kimči může být nebezpečná pro osoby s vysokým krevním tlakem.

Nepasterizovaná piva, která jsou produktem craft beer revoluce, preferují zejména mladší generace. Důvodem je, že starším pivařům s poškozeným trávicím traktem prostě nedělají nepasterovaná „živá“ piva dobře. A to už nezmiňujeme dobroty, jako je kysané zelí (kyselé a slané) nebo totální zabijáky jako severský surströmming.

Pokud se trávicí systém vychýlí z vyváženého standardu, což kvašené potraviny spolehlivě dokážou, budou mít problémy všichni, jen někdo prostě větší.

Kolikrát už jste od biomatek či jim podobných éterických bytostí slyšeli frázi „to vám udělá dobře“, s důvěrou jste spolkli pár soust a pak jste je na toaletě několik hodin proklínali? Nemusíte se přiznávat, jsou věci, o kterých se ve slušné společnosti nemluví. Ale všichni o nich víme. Když někdo řekne „to vám udělá dobře“, může mluvit o vylepšení střevního mikrobiomu, tedy o vyváženém stavu mikroorganismů v trávicím systému.

Pokud se trávicí systém vychýlí z vyváženého standardu, což kvašené potraviny spolehlivě dokážou, budou mít problémy všichni, jen někdo prostě větší. Může to být zácpa nebo průjem, může nám to narušit imunitu, v krajních případech může dojít k „syndromu propustného střeva“, což znamená permanentní nevolnost a únavu.

Ať už tedy pod pojmem „to vám udělá dobře“ myslíte cokoliv, je velmi nepravděpodobné, že by vám kvašené potraviny (včetně relativně ještě neškodného jogurtu) mohly udělat dobře nebo vám spravit trávení, říká doktorka Bethan Crouse, odbornice na výživu z Loughborough University. „Některé typy jogurtových produktů vám ale trochu pomoci mohou,“ dodává.

Bethan Crouse

Výživová specialistka pro sportovní výkonnost. Vystudovala výživu na Cardiff Metropolitan University a poté absolvovala magisterské studium výživy a fyziologie sportu a pohybu na Loughborough University. V současnosti pracuje v Loughborough s atlety, triatlonisty a ragbyovým týmem. Sportovce podporuje v oblasti správného stravování během tréninku, regenerace a přípravy na maximální výkon při soutěžích.

 

Jogurt je z kvašených potravin ta nejvíc běžná a nejmíň agresívní. Vyrábí se tak, že vezmete mléko, nasypete do něj bakterie, které pak necháte rozmnožit, podobně jako když se vám ty mrchy množí v krku při angíně. Výsledný produkt pak obsahuje živé organismy a ty mohou podpořit zdraví trávícího systému tím, že přemůžou škodlivé mikroby. Ovšem ne všechny jogurty byly stvořeny sobě rovné. Spousta průmyslových jogurtů prošla pasterizací kvůli prodloužení trvanlivosti, což znamená, že se zahřejí a teplo všechny bakterie zabije.

„Dobrým zdrojem probiotik je kefír,“ říká doktorka Crouse, podle které oblíbený nápoj obsahuje více než 61 mikrobiálních kmenů. Probiotika může obsahovat i řecký či přírodní jogurt, pokud nejsou pasterizované. Vyplatí se kontrolovat obaly, hledejte nápisy jako „živé a aktivní kultury“, případně cizokrajně znějící nápisy jako „lactobacillus“ nebo „bifidobacterium“.

Kvašených potravin, které vám můžou udělat dobře, je ale více. „Kromě jogurtu je to třeba kombucha nebo kváskový chléb,“ říká Crouse. A pro podporu střevního mikrobiomu je samozřejmě důležitá skladba potravin. A ano, jsou to naše staré známé vlákniny, čerstvé nezpracované potraviny a různorodý jídelníček. „Lidi by měli jíst dvě porce probiotických jídel každý týden,“ dodává Course.

Související…

Jihokorejský poklad kimči: Odhání zlé duchy a na tělo působí jako balzám
Matouš Bárta

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...