Na konci září roku 1968, tedy před více než 50 lety, se všem zaměstnancům v Československu výrazně ulevilo. Díky nové vyhlášce totiž přešly zdejší podniky ze šestidenního pracovního týdne na pětidenní. Tento model práce, který ve většině západních zemí stále převládá, byl však navržen pro průmyslovou a zemědělskou ekonomiku. Z toho jasně vyplývá, že pro současnou společnost už není vyhovující. Jednu z variant, jak jej aktualizovat, představuje zkrácení pracovního týdne.

Rozbuška v podobě pandemie

Pravdou je, že o čtyřdenním pracovním týdnu se mluví už desítky let. V roce 1956 tehdejší viceprezident USA Richard M. Nixon prohlásil, že jej předvídá v "nepříliš vzdálené budoucnosti", ačkoli se ve velkém měřítku neuskutečnil. Změny na pracovišti v souvislosti s pandemií koronaviru kolem práce na dálku a digitalizace však daly podnět i k otázkám ohledně dalších aspektů práce. Pracujeme pět dní v týdnu jen proto, že to tak děláme už více než sto let, nebo je to skutečně ten nejlepší způsob?

„Když se podíváte na dopad pandemie na pracoviště, často jsme se příliš soustředili na místo výkonu,“ říká Joe O'Connor, výkonný ředitel neziskové organizace 4 Day Week Global. „Práce na dálku a kombinovaná práce sice mohou mít mnoho výhod, ale neřeší problém vyhoření a přepracování.“

Jak to vypadá?

Myšlenka čtyřdenního pracovního týdne je jednoduchá. Zaměstnanci pracují o den méně, ale za stejnou mzdu, se stejnými benefity, ale i stejnou pracovní zátěží. Některé podniky na tento, na první pohled možná poněkud riskantní, způsob práce skutečně během pandemie přešly. Většina z nich si ale změny pochvaluje. Zjistily totiž, že práce na dálku a lepší využívání technologií jsou natolik efektivní, že mohou svým zaměstnancům poskytnout mnohem více volného času. Jejich rozhodnutí mělo velmi rychlý dopad.

Matt Bolton z kreativní agentury Mox London, která je jednou z těchto firem, říká: „V osobní rovině je pro mě obrovský přínos mít každý týden den volna navíc. Umožňuje mi to trávit více času s rodinou a synem. Také z pracovního hlediska mě překvapilo, o kolik jsem soustředěnější. V okamžiku, kdy se vaše myšlení změní na čtyřdenní týden, jste přirozeně efektivnější.“

Experimenty po celém světě

Nutno říct, že na čtyřdenní pracovní týden přešly stovky firem po celém světě již před pandemií, a to včetně Koreje a Japonska, dvou zemí, jejichž jazyky mají výrazy pro "smrt přepracováním". Většinou se jednalo o společnosti s méně než 100 zaměstnanci, mezi nimiž byly firmy poskytující kreativní a profesionální služby, ale také začínající softwarové firmy, restaurace, továrny a pečovatelské domy – tedy odvětví, kde je přepracování běžné.

Právě pandemie však odstartovala pravý boom. Právě po ní v červnu 2022 začal dosud největší experiment se čtyřdenním pracovním týdnem, který trvá 6 měsíců. V rámci projektu 4 Day Week Global, think tanku Autonomy a kampaně 4 Day Week se ho ve Velké Británii účastní 70 společností a více než 3 300 pracovníků. Průzkum mezi zúčastněnými firmami v polovině této doby potvrdil, že experiment probíhá velmi dobře. 86 % zaměstnavatelů dokonce uvedlo, že po jeho ukončení budou pravděpodobně ve čtyřdenním pracovním týdnu pokračovat. V současnosti se do podobných programů v rámci 4 Day Week Global zapojují ještě další země včetně Kanady, Irska, Austrálie či Nového Zélandu.

Z pracovního hlediska mě překvapilo, o kolik jsem soustředěnější. V okamžiku, kdy se vaše myšlení změní na čtyřdenní týden, jste přirozeně efektivnější.

Jedním z lídrů 4denního pracovního týdne je nicméně Island. V letech 2015 až 2019 se v této zemi uskutečnil do té doby největší pilotní projekt zkrácení pracovního týdne. Testovací fáze se tehdy zúčastnilo přibližně 2 500 osob. Tento pokus se zde stal "ohromujícím úspěchem" a vedl k tomu, že 86 % islandských pracujících má kratší pracovní dobu nebo získalo právo na její zkrácení. Kromě zvýšené produktivity se výrazně zvýšila i pohoda pracovníků v celé řadě ukazatelů, od vnímaného stresu a pocitů vyhoření až po zdraví a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

I u nás mimochodem již některé firmy kratší pracovní týden testují a zatím s velmi dobrými výsledky. Většina Čechů by navíc tento model práce uvítala. Jak ukázal průzkum agentury Ipsos z roku 2021, šedesáti procentům dotázaných by se taková pracovní doba líbila, i kdyby měli během čtyř dnů pracovat intenzivněji.

Méně času, vyšší produktivita

Vyšší spokojenost zaměstnanců je jedna věc. Bez vyšší či alespoň stejné produktivity a dalších měřitelných faktorů by ale asi mnoho firem na tuto variantu jen tak nepřistoupilo. Mnoho společností však během experimentu zjistilo, že za čtyři dny mohou být stejně produktivní jako za pět dní, a v několika z nich se produktivita zaměstnanců dokonce dramaticky zvýšila. Když například společnost Microsoft vyzkoušela čtyřdenní pracovní týden v Japonsku, zaznamenala navýšení produktivity o 40 %. Navíc se zvýšily tržby a zisky, protože zavedení čtyřdenního týdne bylo levné a přilákalo nové zákazníky.

Sharon Plattsová, personální ředitelka společnosti Outcomes First Group, která má 1 000 zaměstnanců a je největší organizací účastnící se britského zkušebního projektu, říká, že pilotní projekt čtyřdenního pracovního týdne byl pro společnost "transformační". „Jsme rádi, že se zvýšila produktivita a výkonnost, a také se nám podařilo zajistit, aby to fungovalo v našich vzdělávacích a pečovatelských službách, o kterých jsme si mysleli, že budou mnohem náročnější,“ říká.

Nové talenty i zákazníci

Protože podniky při snižování úvazků nesnižovaly platy, získaly také konkurenční výhodu a přilákaly zkušenější pracovníky. Díky tomu mohly konkurovat i zavedeným společnostem v Londýně nebo Silicon Valley v boji o talentované zaměstnance.

Před několika lety využila kratšího pracovního týdne například korejská společnost Woowa Brothers, která se zabývá elektronickým obchodem, aby nalákala lidi ze společností Samsung a LG; dopadlo to tak, že v současné době má hodnotu více než 4 miliardy amerických dolarů.

Šetřit lidi i planetu

Kratší pracovní doba se však odráží nejen na stavu podniků a lidí, ale i na životním prostředí, neboť se projeví také nižší spotřebou energie a kratší dobou dojíždění. Zpráva zveřejněná společností 4 Day Week Campaign ve Velké Británii ukazuje, že přechod na tento pracovní režim by mohl snížit uhlíkovou stopu celé země o 21,3 % ročně, což odpovídá vyřazení téměř všech aut ze silnic. Zpráva rovněž prokázala, že lidé se v mimopracovní době častěji věnují činnostem, které jsou méně náročné na emise oxidu uhličitého, například přípravě vlastního jídla a chůzi nebo jízdě na kole namísto jízdy autem.

Co dodat? Ti, kdo před desítkami let argumentovali proti přechodu z šestidenního na pětidenní pracovní týden, tvrdili, že by tím utrpěla ekonomika – a tytéž argumenty o tom, že se pracovníci nebudou schopni přizpůsobit a podniky si to nebudou moci dovolit, se nyní znovu objevují proti čtyřdennímu pracovnímu týdnu. Ukázalo se, že tehdy se kritici mýlili, a nyní je tomu zrovna tak. Vždyť už nyní čtyřdenní pracovní týden mnoho podniků úspěšně zavádí. Třídenní víkend máme tedy na dosah. Stačí, abychom měli dostatečnou odvahu se této příležitosti chopit.

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek