Kognitivní disonanci zažívá prakticky každý z nás. A to pravděpodobně mnohem častěji, než si myslíme. Jedná se o nepříjemný pocit, který se dostavuje, pokud jednáme v rozporu s našimi hodnotami, postoji nebo přesvědčením. Následně pociťujeme smutek, stud, úzkost, rozpaky nebo stres. Podívejte se, v jakých situacích se s kognitivní disonanci nejčastěji setkáváme a jakým způsobem ji lze řešit.
Dorothy a The Seekers
Kognitivní disonanci popsal americký psycholog Leon Festinger v knize „Teorie kognitivní disonance“ z roku 1957. Festinger předpokládá, že každý člověk má vnitřní potřebu udržovat veškeré své postoje a názory stabilní a ve vzájemné harmonii. Tento jev označil jako kognitivní konzistence. Pokud ale zastáváme dvě související a zároveň protichůdné myšlenky, vzniká vnitřní nesoulad, který Festinger pojmenoval „kognitivní disonance“.
V rámci svého výzkumu Festinger zkoumal sektu The Seekers, jejíž členové věřili, že celou Zemi brzy postihne ničivá povodeň. Když nadešel „soudný den“ a k potopě nedošlo, Festinger začal shromažďovat od členů sekty reakce. Zatímco někteří jedinci byli schopni uznat pochybení vlastního úsudku, ti nejoddanější následovníci zakladatelky a vůdkyně Dorothy Martin ve většině případů překrucovali fakta ve svůj prospěch: někteří z nich argumentovali například tím, že k potopě nikdy nedošlo právě proto, že sektě věrně sloužili, a tím katastrofě zabránili.
Příklady kognitivní disonance
Jak už jsme ale naznačili, kognitivní disonance může mít mnoho podob a pravděpodobně se s ní setkal každý z nás. Zde uvádíme několik příkladů z každodenního života:
- Pijete alkohol nebo kouříte cigarety, ačkoliv víte, že škodí vašemu zdraví a mohou způsobit vážná onemocnění nebo smrt. Nejčastějším zdůvodněním pro toto chování bývá u lidí nadměrný stres.
- Chcete sportovat a žít zdravě, posilovně se ale vyhýbáte obloukem a rádi si dopřejete pořádnou baštu. Pak opravdu nezbývá, než se cítit provinile.
- Jste milovníkem zvířat, ale jíte maso? Pak vás možná občas při konzumaci přepadne nepříjemný pocit a zamyslíte se nad tím, odkud maso vlastně pochází.
- Máte povinností nad hlavu a nestíháte, přesto si pak místo práce pustíte seriál nebo film.
- Nakupujete levné oblečení nebo si plánujete koupit nový iPhone, ačkoliv neschvalujete praktiky některých společností, jako je například dětská práce nebo dopad výroby na životní prostředí.
- Chcete ušetřit nějaké peníze a vytvořit si finanční rezervu na nečekané výdaje. Jakmile ale přijde výplata, všechno utratíte do poslední koruny a později toho hořce litujete.
Mezi některé faktory, které mohou kognitivní disonanci způsobit, patří:
1. Volba mezi špatnými možnostmi
Někdy jsme postaveni před volbu, kdy nám ani jedna z nabízených možností nepřijde ideální. Nebo bychom si naopak chtěli vybrat možností více, ale nemůžeme. Pocit nesouladu, který v obou případech pociťujeme, není nic jiného než kognitivní disonance. Volbu si pak často různými způsoby zdůvodňujeme, abychom uvěřili ve správnost svých rozhodnutí.
2. Nové informace
Ke kognitivní disonanci může dojít tak, že se naučíte něco nového. Zjistíte, že politik, kterého dlouhodobě podporujete a volíte, je zapletený do skandální kauzy a choval se v rozporu s vaším přesvědčením. Lidé mají v takových případech tendenci své chování ospravedlňovat nebo nové informace úplně ignorovat.
3. Vynucená shoda
Možná si vzpomenete na situaci ze školních lavic, kdy učitel třídě položil otázku a ruku zvedli prakticky všichni kromě vás. Nátlak způsobený spolužáky vás donutil zvednout ruku také, ačkoliv o správné odpovědi jste neměli ani potuchy. Pak jste se už jen modlili, aby zrovna vás učitel tentokrát nevyvolal. Vynucenou shodou se můžeme bránit i šikaně nebo nátlaku v zaměstnání, když veřejně zastáváme názory, s kterými ale ve skutečnosti nesouhlasíme.
4. Závislost
Kognitivní disonanci způsobují i závislosti na návykových látkách. V důsledku vlivu drog na psychické zdraví není závislý jedinec schopen zastávat své obvyklé hodnoty a chovat se podle nich.
Řešení existuje
Existuje několik různých způsobů, jak se kognitivní disonance zbavit. Své dosavadní přesvědčení například můžeme doplnit o nové poznatky – ověřit si informace, které kognitivní disonanci způsobují.
Můžeme také přizpůsobit své chování tak, aby bylo více v souladu s vlastním přesvědčením. Představte si situaci, kdy vám záleží na ochraně životního prostředí, ale zároveň pracujete v chemické továrně, která ho značně znečišťuje. Ukončení pracovního poměru pro vás ale v tuto chvíli není z nějakého důvodu přijatelné. V takovém případě můžete udělat kompromis, a ačkoliv na pozici setrváte, budete dělat vše pro to, aby byl negativní dopad provozu minimalizován. Nebo začnete pravidelně přispívat některé neziskové organizaci, která je na životní prostředí zaměřená.
Pokud nejsme schopni své chování změnit nebo přizpůsobit, dochází často ke změně pohledu na situaci: sami sebe ujistíme, že vlastně děláme to nejlepší, co je v našich silách, a odpustíme si.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Medical News Today