Na celém světě existují lidé, kteří žijí v domech bez přípojky k elektřině i plynu, a přesto normálně fungují. Říká se jim ostrovní nebo také soběstačné domy. I v Čechách už jich několik stojí. A rozhodně to není tak náročné, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Nejdůležitější je, aby tyto domy dokázaly vyrobit dostatek energie k pohonu všech běžných elektrických spotřebičů, tedy aby v nich fungoval internet, mohla se uvařit voda v rychlovarné konvici a neustále běžela lednice. Překvapivě na to vše není nutné mít tak velké množství energie a je to objem, který zvládne vyrobit i menší množství solárních panelů. Dále je pochopitelně třeba energii ukládat na dobu, kdy jí bude nedostatek. Ostrovní domy se tedy bez akumulátorů neobejdou. Zároveň je třeba podotknout, že byť v zimě solární panely tolik energie nevyrobí, tak na šikmé střeše, kde se neudrží sníh, s dostatkem panelů přece jen nějaká vznikne.
Pro zimní období
A co když energie bude některé dny stejně tak málo, že nevystačí? Tady se doporučuje mít záložní zdroj tepla a světla, například motorový agregát. Zároveň lze místo benzínového motoru využít plynový a tlačit do něj propan-butan v lahvích. Tři lahve mohou snadno vystačit na celou zimní sezonu, a to zcela bez omezení provozu domu.
Kdo by přece jen nechtěl vrčící motor v domě, může využít třeba kogenerační jednotku. O ní jsme psali v samostatném článku. Jde vlastně o kotel na biomasu (například peletky), který využívá zbytkové teplo k tomu, aby rozhýbal takzvaný Stirlingův motor. Kotel vyrobí teplo, motor zase elektřinu. Bohužel jde o poměrně drahou záležitost. Obyčejný agregát stojí jen zlomek toho, co kogenerační jednotka.
Samozřejmě, že lze mít doma také kamna na dřevo, to si ve vlastním lese pokácet, naštípat a pak z něj v domě topit. Jenže ne každý má vlastní les a ne každý se také chce dřít při řezání a sekání topiva.
Ve všech ostrovních domech musíme uzpůsobit svůj život tomu, jak svítí slunce, tedy například nezapínat pračku a myčku v noci, když solární panely nic neprodukují.
Teplo je nejdražší položkou v domě, proto je třeba jej schraňovat a zbytečně neztrácet. U ostrovních domů to platí dvojnásob. Malé ztráty totiž znamenají, že na vytopení domu pak stačí jen minimum energie.
Zároveň je dobré získávat nějaké teplo zadarmo. Proto jsou důležitá velká okna, kterými ve slunných zimních dnech vstoupí do interiéru ploché slunce, a dům trochu ohřeje. Samozřejmě, že tato okna mohou v létě pouštět do interiéru velké horko, proto se pro tyto případy doporučuje zřízení venkovního stínění, které slunce naopak dovnitř nepustí.
Soběstačné domy v Česku
V České republice takových domů odstřižených od sítí existuje hned několik. Je zajímavé, že většina z nich jsou spíš určité domácí snahy o soběstačnost, kdy si lidé za minimum peněz pořídili dům, solární panely, ty si sami zapojili a zimu přečkávají u kamínek. V červnovém čísle magazínu Dům&Zahrada vyšly loni se třemi z nich zajímavé rozhovory…
Ovšem je tu i jiná cesta. Velmi sofistikovaná a profesionální. Jejím příkladem je projekt Pavla Podruha nazvaný Soběstačný dům. Pavel se zajímal o soběstačnou architekturu už po vysoké škole a pak začal pořádat soutěže pro studenty na téma ekologických domů. Postupně to přerostlo až do bodu, kdy dokázal jeden z návrhů uskutečnit. Společně s mnoha partnery – od dodavatelů zdění, oken až po dodavatele solárních panelů – nakonec postavil ukázkový dům na Šumavě. Je zcela mimo jakoukoli přípojku, dokonce i komunikaci. Příjezd k samotnému domu je tak trochu ve stylu rallye. Ovšem jeho solární panely pokrývají celou jižní stranu střechy, mají výkon 10 kWp a nechybí ani akumulátorový set s kapacitou 20 kWh.
Zároveň je dobré získávat nějakou energii zadarmo. Proto jsou důležitá velká okna, kterými ve slunných zimních dnech vstoupí do interiéru ploché slunce, a dům trochu ohřeje.
Dům má za sebou již několik úspěšných zim. Ukazuje se, že i v největších mrazech není třeba spouštět záložní systémy (kogenerační peletkový kotel se Stirlingovým motorem a dieselovou elektrocentrálu). Jen je zapotřebí prostě uzpůsobit svůj život tomu, jak svítí slunce.
Na domě je nejlepší to, že jde o jakýsi pilotní výzkumný projekt. Pokud vás toto téma zajímá, můžete se do něj přijet podívat, pobýt víkend nebo třeba týden a vyzkoušet si, jak to funguje. Všechny informace o domě a jeho technologiích jsou navíc veřejné a Pavel Podruh se o své zkušenosti ochotně podělí s jakýmkoli zájemcem.
Cena za nezávislost
Výše jsme napsali jednu zásadní informaci, která se týká všech ostrovních domů. V takovém obydlí musíte uzpůsobit svůj život tomu, jak svítí slunce, tedy například nezapínat pračku a myčku v noci, když solární panely nepracují. Stejně tak to je i s výrobou vody, vařením a podobně. I Pavel Podruh už ví, co v jeho domě znamená sedm dní v bílé mlze. Ne, že by tam mrzli – prostě jen vařili jednou denně, čtyři dny měli studené večeře a praní odsunuli na později.
Důležitý pak je i specifický výběr spotřebičů do domácnosti – ty nejúčinnější, s nejmenší spotřebou, a to i ve stand-by módu. Samozřejmě, že je lepší všechno vypínat i ze zásuvek, protože i televize v zásuvce má poměrně velkou spotřebu. Také je třeba se zamýšlet nad tím, jak bude řešeno osvětlení. Jistě lze svítit klasickými LED žárovkami. Ale proč řešit transformaci nízkého napětí na 220 V a pak vše zase snižovat na 12 V se ztrátami? Není jednodušší už v záměru vytvořit osvětlení napojené na 12V akumulátor, který bude tvořit samostatný okruh a nikdy se vlastně nevybije, protože spotřeba všech světel v domě bude prostě mizivá?
Pokud vás zajímá více informací o ostrovních domech, podívejte se například na dům ve 2000 m n. m., postavený ve Skalistých horách. I vědci se tímto tématem dlouhodobě zabývají. Můžeme upozornit například na studii proveditelnosti z finské LUT University v podmínkách dalekého severu. Zajímavá je také dnes velmi řešená spolupráce ostrovního domu a výrobny vodíku z přebytků z FVE.
Reklama
foto: Shutterstock, csdum.cz, zdroj: Autorský článek