Býval úspěšný podnikatel s výdělkem několik set tisíc měsíčně. Teď nemá skoro nic, ale je prý mnohem šťastnější. „To období, kdy jsem obchodoval s mobily, bylo plné strachu, práce, nervozity a problémů,“ vypráví Petr Skořepa, který se z kolotoče podnikání postupně dostal ke své největší vášni: udržitelnému stavitelství. „Teď už po majetku netoužím. Tvořím a věnuji se tomu, co mě opravdu baví. Mám vše, co potřebuji.“
Reklama
Petr je původně elektrikář, vše ohledně udržitelných staveb se naučil sám. Hlavní inspirací mu prý jsou přírodní zákony a vlastní selský rozum. Jednoho letního dne jsme se sešli v domě na I. P. Pavlova, kde Petr čas od času přednáší.
Z jeho hlasu i gest vyzařuje klid. Přesto naše povídání o chytrém stavitelství občas přeruší úvahami o konzumním životu a zbytečné spotřebě, které ho evidentně trápí. Říká, že je samotář, semináře a letní tábory, na kterých lidi učí nejen to, jak si vylepšit dům, však stále pořádá.
Vím, že máte, co se týče ekologických staveb, obrovský záběr. Čím se teď přesně zabýváte?
Dřív jsem byl zaměřený jen na přírodní stavitelství a na domy ze slámy a hlíny. Postupem času jsem však přišel na způsoby, jak si postavit soběstačný domek s vlastní výrobou elektřiny, sklepem, lednicí i větráním. Ale mnoho těch chytrých technologií se dá aplikovat kdekoli. Proto jsem se rozhodl, že ukážu širšímu spektru lidí, že nemusíme být tolik závislí na moderních výrobcích a organizacích.
Stavím nové domky s pomocí kombinace betonu a hlíny a pomáhám lidem osvobodit se od hypoték a vysokých účtů.
Vždyť i naši předci dokázali stavět domy bez odpadu, bez bank, obchodů a stavebnin, tak proč bychom to dnes nedovedli také. V současnosti stavím nové domky s pomocí kombinace betonu a hlíny a pomáhám lidem osvobodit se od hypoték a vysokých účtů.
Od čistě přírodních materiálů jste tedy přešel i k modernějším. Jsou nějaké, kterým se stále snažíte vyhýbat?
Určitě, například sádrokartonu. Ten se totiž u nás často vyrábí z odpadu, který vzniká při odsiřování elektráren. Místo něj používám tetrapakové desky, které vzniknou rozsekáním krabic od mléka a džusů a potom se teplem slisují. Pracuje se s tím stejně jako se sádrokartonem.
Mám také vymyšlené odpařovací lednice, které fungují na obyčejných fyzikálních zákonech, jako třeba běžný vlhký sklep.
Také nepoužívám polystyren, protože uvolňuje karcinogenní látky. Pálené cihly nelepím PUR pěnou, ale normálně maltou. PVC nahrazuji materiály TPO a EPDM. Sice jsou trochu dražší, ale investice se vyplatí, protože na rozdíl od PVC, které na sluníčku vydrží kolem 20 let, se kaučuk, který tyto materiály obsahují, za stejných podmínek zachová až 50 let.
Zmínil jste soběstačné domy. Jaké v nich používáte technologie?
V případě vytápění a chlazení používám v létě solární panely a v zimě termočlánky, které se využívají například v autoledničkách a jsou poměrně levné. Výkonné na domácí výrobu elektřiny se běžně nevyrábí, ale dá se naučit je udělat svépomocí.
Už jsme bohužel tak bohatí, že si můžeme kupovat levné věci, říká Petr Skořepa
Termočlánek v autolednici funguje tak, že se při napájení elektřinou jedna strana ohřívá a druhá chladí. A naopak. Když jednu stranu ohříváme a druhou chladíme, tak generujeme na výstupu napětí. Elektřina, kterou odeberu, mi pak stačí na běžné fungování televize, notebooku, svícení...
Veškeré inovace by nám měly usnadňovat práci. Ale my máme teď té práce čím dál víc.
Může to fungovat v každém domě. Samozřejmě nějaká omezení tam jsou, například v takové domácnosti nemůžu péct v elektrické troubě od rána do večera. Ale na ten základ to stačí. Mám také vymyšlené odpařovací lednice, které fungují na obyčejných fyzikálních zákonech, jako třeba běžný vlhký sklep. Když se totiž odpařuje jakákoli tekutina, ochlazuje prostředí kolem. Na tomto přístupu pak může fungovat i větrání a klimatizace, když uděláme například přívod ze studny.
Takže přicházíte se staronovými inovacemi…
Na moderní slovo inovace jsem alergický. Veškeré inovace by nám měly přece usnadňovat práci. Ale my máme teď té práce čím dál víc, že už ani není čas navštěvovat rodinu nebo kamarády. Také nemám rád „bezúdržbové výrobky“. Většinou mají poměrně krátkou životnost a nemůžete udělat nic pro to, aby vydržely déle.
Většinou už jsme tak bohatí, že si můžeme dovolit kupovat levné věci.
Typickým příkladem jsou třeba plastová okna. Přibližně po dvaceti letech odejdou, ať děláte cokoli. Zato když se budete dobře starat o dřevěná a ošetřovat je olejovými barvami, tak vydrží desítky, možná i sto let.
Zajímavost: Plastová okna vydrží několik desítek let. Dřevěná a dřevohliníková okna mohou vydržet klidně i sto let a hliníková okna mohou vydržet i podstatně déle. Vše opravdu záleží na kvalitě výrobku a na údržbě.
A je to i jeden ze způsobů, jak šetřit životní prostředí…
Ano, hodně lidí říká, „to je levné, to si můžeme dovolit koupit a kdykoli vyhodit“. Ale nikoho pořád moc nezajímá, kde pak ty staré věci končí. Proto je dobré nakupovat tak, abychom vytvořili minimum odpadu. A jde tu samozřejmě už i o samotnou výrobu a energii, která se při výrobě spotřebuje. Bohužel, většinou už jsme tak bohatí, že si můžeme dovolit kupovat levné věci.
Základním stavebním materiálem jsou hlína a sláma
Co byste doporučil lidem, kteří si chtějí nějak vylepšit panelákový byt, aby byl, řekněme, udržitelnější?
Staré paneláky, které jsou podsklepené, mívají šachty, kterými prochází chladný vzduch. Ten chladil malou spižírnu v každém bytě a to se dá využít. Také jsou praktické vertikální zahrady na balkony, které se dají koupit na internetu.
Snažíme se co nejméně nakupovat a spíš měníme s lidmi v okolí, jeden vaří pivo, druhý dělá paštiky, jiný má vajíčka...
A i v tom sebemenším bytě se dá skvěle šetřit vodou. Třeba moje babička, která bydlí v Praze, má v umyvadle škopek, který jí chytá vodu, když si chce opláchnout ruce nebo třeba mrkev. A pak s tou vodou splachuje záchod. Ušetří víc než polovinu pitné vody a přitom je to tak triviální věc. Chápu, že škopky v umyvadle nejsou designově pěkné, takže do nových domů, které navrhuji, se snažím vymýšlet nějaké hezčí a lehce funkční.
Kromě samotných návrhů staveb také hodně školíte? Kde vás lidé najdou?
Organizuji jednodenní semináře pojmenované Kde domov můj; krásný a svobodný do 600 000 Kč bez účtů a splátek. Pořádám je v Praze, Brně, Košicích a Bratislavě na jaře a na podzim. V létě mám letní školy pro rodiny s dětmi, kdy dva dny vysvětluji teorii a čtyři následující „plácáme“ z hlíny pec, děláme omítky z bláta a písku, které jsou voděodolné a vydrží v perfektním stavu 10 až 15 let.
Opravdu na dům stačí 600 tisíc korun?
Domy z přírodních materiálů určitě nejsou levnější než ty běžné, a to, že i velký dům dokážu postavit za takovouto cenu, není standard. Je to díky tomu, že umím používat materiál kolem stavby a recyklovat. Ze starých oken udělám skleněné plochy zazděné do hlíny, což vypadá moc pěkně. Pokud si ale člověk nechá přírodní dům stavět na klíč od firmy, tak by měl počítat asi s 25 tisíci na metr.
Předpokládám, že asi taky bydlíte „chytře“...
S manželkou a dětmi žijeme v osadě, která je asi 20 kilometrů nad Hodonínem, z jedné strany je obec Vrbovce a z druhé Javorník. Bydlíme ve starém domku, který jsem upravil na základě toho, co znám, tak, aby se v něm příjemně žilo a abychom byli co nejvíce soběstační, jak už jsem o tom mluvil. Snažíme se co nejméně nakupovat v obchodech a spíš měníme s lidmi v okolí, jeden vaří pivo, druhý dělá paštiky, jiný má vajíčka, zeleninu a ovoce. Máme hodně slivek a třešní a také chováme zvířata.
Petr Skořepa staví hlavně z hlíny a ze slámy, v poslední době ale přechází i k moderním materiálům. Ovšem k těm, které vydrží a jsou ekologicky nezávadné
V naší osadě si lidé také mohou vyzkoušet, jaké je pobývat v přírodních domech. Už se ví, že záporné anionty obsažené ve vzduchu jsou blahodárné pro naše zdraví, přičemž v přírodě jich bývá 1000 až 5000 aniontů na mililitr vzduchu, zato v klimatizovaných místnostech 0 až 100, což je velmi málo, a kvůli tomu můžeme být často unavení až nemocní. V přírodních domech máte naopak víc energie, sám jsem si to vyzkoušel. Vliv na nás mají i tvary domu, střechy, například jsou dobré kruhové stavby nebo šestiúhelníkové, které nevytváří pocit hranic a omezení.
Co projektujete třeba teď?
Teď se chystám dělat projekty na soběstačné domy, které budou vyrábět i potraviny. Budou u nich jezírka s chovem ryb, automatické zavlažování vertikálních zahrad a záhonů, zadní část domu bude celá v zemi, kde teplota ani v zimě bez topení nikdy neklesne pod 10 až 14 stupňů.
Petr Skořepa (42)
Vyučený elektrikář a bývalý podnikatel. Zakladatel a hlavní lektor školy přírodního stavitelství, přední český odborník na stavby z přírodních materiálů. Staví převážně ze slámy a hlíny. V současnosti se zaměřuje především na udržitelné stavby a vede kurzy a letní školy v Čechách i na Slovensku. S manželkou a dětmi žije ve slovenské ekoosadě Vrbovce.
I kdybych tedy byl starý důchodce, který si nemůže ani nasekat dříví a zatopit, nebo platit elektřinu, v tom domku nikdy nezmrznu. Funguje to, protože tahle konstantní teplota je v Česku ve dvou metrech pod zemí. Ani nemusím dodávat, že spotřeba energie na vytopení takového domu je pak vždycky mnohonásobně menší.
foto: Archiv Petra Skořepy, zdroj: Ekovesnice
