fbpx

Tři zabijáci vztahu: Zbavte se jich, než vezme partner nohy na ramena 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock
Zveřejněno: 7. 3. 2023

Ze začátku jsou naše vztahy jedna velká láska nebeská. Překvapujeme se pozvánkami na romantické večeře a shovívavě se usmíváme nad tou troškou roztomilých zlozvyků našeho protějšku. Postupně se nám však do partnerství začnou vkrádat nenápadné, ale o to vražednější vzorce. Vypíchli jsme tři z nich, kterými zaručeně odradíte i ty sebevíc tolerantní partnery. Pokud tyto toxické vzorce poznáváte, co nejrychleji se je odnaučte. Možná budete překvapení, kolik spokojenosti a lehkosti to do společného soužití přinese.

Právě trpělivost vytváří mezi partnery atmosféru vzájemného respektu a porozumění, která oběma stranám umožňuje cítit se ve vztahu bezpečně a jistě.

Kdo jiný by měl o problémech ve vztazích vědět víc než pároví terapeuti. Tady jsou nejčastější stížnosti, kterými je zavalují jejich klienti:

„Pořád mu musím opakovat, co ve vztahu chci. Jsme spolu už deset let, proboha! Neměl by to za tu dobu už mít naučené jako malou násobilku?“

„Nechápu, jak jsme mohli být dřív kompatibilní. Teď nevydržíme ani hodinu, aniž bychom se pohádali o nějakém nesmyslu, jako je otisk skleničky na stole.“

„Nikdy si na mě neudělá dostatek času, když ho nejvíc potřebuji. Miluje mě vůbec, nebo je se mnou jen ze setrvačnosti?“

Zabiják vztahu č. 1: Pokud partner (nejlépe hned) nevyhoví mému přání, nezáleží mu na mně

Uf. Z tohoto výroku je cítit manipulace a hra na oběť snad na kilometry daleko. Ale upřímně, kdo z nás se tak někdy necítil, ať hodí kapesníčkem zmáčeným od uražených slz… Jak tento toxický vzorec vygumovat z každodenního soužití?

Trénujte trpělivost. Čas strávený vytvářením závěrů o bezohlednosti vašeho protějšku vyměňte jednoduše za to, že mu dáte prostor. Právě trpělivost vytváří mezi partnery atmosféru vzájemného respektu a porozumění, která oběma stranám umožňuje cítit se ve vztahu bezpečně a jistě. Klíčovou roli trpělivosti ve vztazích spolu s pokorou a odpuštěním potvrzuje i vědecký výzkum, publikovaný ve Frontiers in Psychology.

Stanovte jasná očekávání. Potřebujete něco od své drahé polovičky? Ujistěte se, že jste řekli svá přání, časové možnosti a priority dostatečně jasně. To je váš úkol.

Zabiják vztahu č. 2: Partner mě zná a vždycky ví, co potřebuji

Tohle je častý nešvar u párů, které jsou spolu už tak dlouho, že by snad mohly srůst v siamská dvojčata. Pravděpodobnost tohoto absurdního vyústění vztahu je stejná jako u varianty, že byste si mohli vzájemně číst myšlenky.

Pro začátek stačí vědomě si všímat, kdykoliv se vztahový zabiják u vás doma vynoří. Který z popsaných vzorců se u vás zabydlel a v jakých typických situacích se objevuje?

Vytváříte si předpoklady a závěry z toho, co si ten druhý právě myslí? Potom ve vašem vztahu bruslíte na tenkém ledě. Nedorozumění se vrství jedno za druhým a najednou je z vašeho partnera pomstychtivá příšera, která všechno dělá jen naschvál. Jak z toho ven?

Když nevím, tak se zeptám. Komunikujte s respektem, naučte se vyjadřovat jasně, a pokud možno stručně. Nečekejte, že lidé okolo vás budou plnit všechny vaše potřeby jen proto, že vás „přece znají už dlouho“.

Zabiják vztahu č. 3: Ideální partneři se na všem shodnou. A pokud ne, tak si prostě nejsme souzení.

Ideální partneři žijí jen v pohádkách. A možná i v nich by se po královské svatbě šťavnatě pohádali hned druhý den u snídaně.

Vztah bez jakýchkoliv neshod by byl navíc možná až strnule nudný. Kompatibilita partnerů je samozřejmě důležitá, ale jsou to právě drobné rozdíly, které do vztahu přináší pestrost a více pohledů na věc. Neshody mohou dokonce posilovat intimitu a jedinečnost našich vztahů.

Druhá věc jsou nicméně nikdy nekončící hádky a obviňování. Jak obhájit svá stanoviska konstruktivně?

Vyjádřete své pocity. Zkuste jednou říct „cítím se zklamaně a odmítnutě, když na tebe musím čekat s domluvenou večeří“ místo obviňování ve stylu „pořád chodíš pozdě, protože ti je úplně jedno, že na tebe čekám jako blbec.“ Cítíte ten rozdíl? 

Pokud si neustále vytváříte domněnky o tom, co si druhý myslí, potom ve vztahu bruslíte na tenkém ledě. Nedorozumění se vrství jedno za druhým a najednou je z vašeho partnera pomstychtivá příšera, která všechno dělá jen naschvál.

Pozor i na slova jako „pořád“ a „nikdy“, která posilují negativní stereotyp. Opravdu se nestalo, že by váš partner přišel jednou včas? Nebo jde spíš o jeho občasnou nedochvilnost, na kterou se poslední dobou víc soustředíte?

Popis vašich emocí je pro partnera zároveň mnohem srozumitelnější než příval obvinění, se kterými zpravidla nesouhlasí. Lépe pochopí, z čeho vycházíte a co konkrétně se vás v dané situaci silně dotklo.

Vezměte si čas. Pauza v řešení konfliktů vám vyčistí hlavu. Oba potřebujete setřepat své negativní emoce a podívat se na problém očima druhé strany.

Nová kvalita partnerství

Toxické vzorce se našimi vztahy vinou často dlouhé roky. Zbavit se jich není otázka jednoho večera, a možná ani jednoho měsíce. Se začátkem jejich cíleného odbourávání ale nečekejte ani o den navíc.

Pro začátek stačí vědomě si všímat, kdykoliv se vztahový zabiják u vás doma vynoří. Který z popsaných vzorců se u vás zabydlel a v jakých typických situacích se objevuje?

Místo své obvyklé reakce použijte jednu z popsaných technik. S odstupem času potom porovnejte, jak se změnou přístupu kritická situace dopadla. Čím častěji budete trénovat lov na zabijáky vztahů, tím přirozenější pro vás bude respekt a upřímná komunikace. Výsledek? Zdravý vztah, ve kterém má pro sebe každý dostatek bezpečného prostoru.

Související…

Proč se odmilováváme? Zde jsou 3 hlavní důvody a tipy, jak jim předcházet
Milada Kadeřábková

foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...