Kde se skrývá temná energie? Vědci zkoumají jednu z největších záhad kosmologie

O temné energii toho více nevíme, než víme. Co víme, nebo si to přinejmenším myslíme, je, že temná energie tvoří zhruba 68 % celého vesmíru. A také, že ovlivňuje jeho rozpínání. To je ale zhruba vše, co je možné považovat za věrohodnou informaci. V jistém slova smyslu.

Tuto hypotetickou formu energie si nejlépe můžete představit jako jakýsi protějšek gravitace. Antigravitace tvoří negativní tlak, který vyplňuje vesmír a rozpíná strukturu celého časoprostoru. Temná energie tedy od sebe vesmírné objekty a tělesa neustále oddaluje místo toho, aby je přitahovala k sobě jako gravitace.

Problematikou temné energie se zabýval i jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob Albert Einstein. Ten si jako první uvědomil, že prázdný prostor ve vesmíru není vlastně prázdný a ukrývá v sobě několik úžasných vlastností, jako je již zmiňovaná schopnost tvořit další prostor. Einstein pak v jedné ze svých verzí teorie gravitace, která obsahuje tzv. kosmologickou konstantu, předkládá další myšlenku. A to, že prázdný prostor má svou vlastní energii. Jakmile vznikne více prostoru, zároveň se objeví více energie. A výsledkem je, že se vesmír rozpíná stále rychleji. Bohužel není zcela zřejmé, proč by kosmologická konstanta vůbec měla existovat. A co více, proč by měla mít právě takovou hodnotu, aby způsobila rozpínání vesmíru.

Nová pravda?

V únoru 2023 byly v časopisech The Astrophysical Journal a The Astrophysical Journal Letters publikovány dvě studie, které na záhadu temné energie vrhají zcela nové světlo. Jejich autoři nejprve pozorovali hmotnost supermasivních černých děr v mladých a hustých galaxiích, a poté je porovnali s hmotnostmi černých děr v galaxiích neaktivních.

Dá se předpokládat, že hmotnost černých děr je spjata se samotným rozpínáním vesmíru. A právě to poukazuje na možnost, že temná energie se ukládá právě do jejich jádra.

Předpoklad byl takový, že černá díra může svou hmotnost navýšit pouze pohlcením hmoty nebo splynutím s jinou černou dírou, a proto by se černé díry v prázdných prostorech vesmíru neměly znatelně zvětšovat. Nebo spíše vůbec. Výsledek výzkumu však tento předpoklad vyvrátil.

Výzkumníci zjistili, že černé díry v neaktivních galaxiích se za posledních devět miliard let zvětšily sedmkrát až dvacetkrát. V souvislosti s dalšími provedenými měřeními se tak dá předpokládat, že hmotnost černých děr roste společně s vesmírem. Jinými slovy, jejich hmotnost je spjata se samotným rozpínáním vesmíru. A právě to poukazuje na možnost, že temná energie se ukládá právě do jádra těchto černých děr.

Někteří vědci jsou proti

Fyzik Dave Clements, jeden ze spoluautorů výzkumu, uvedl v tiskové zprávě následující: „Je to opravdu překvapivý výsledek. Začali jsme zkoumat růst černých děr v čase a možná jsme tak našli odpověď na jednu z největších záhad kosmologie.“ Další ze spoluautorů výzkumu Chris Pearson tvrdí, že jejich práce poprvé přebírá teorii o černých dírách i temné energii a spojuje ji s ověřitelnými fakty, získanými pozorováním vesmíru.

Ne všichni ale s tímto výrokem souhlasí. Například fyzik z Niels Bohr Institute Vitor Cardoso zastává názor, že nový výzkum může pouze poukazovat na fakt, že černé díry se dnes vyvíjejí jinak, než tomu bylo před miliardami let.

Je možné, že mimozemské civilizace používají černé díry jako kvantové počítače.

Pro deník The Guardian řekl: „Vztah mezi hmotností černých děr a rychlostí rozpínání vesmíru, kterým se tato studie zabývá, je poněkud naivní a nemá dostatečnou oporu v základních principech.“

Více otázek než odpovědí

Zkoumat nekonečná tajemství vesmíru jistě patří k jedné z nejzajímavějších disciplín naší doby a lidstvo jednou může dovést k odpovědi na jednu z nejzásadnějších otázek: „Proč tu vlastně jsme?“ Přestože díky dnešním technologiím jsou odborníci schopni pozorovat události v kosmu staré několik miliard let, stále se jedná o pouhou špičku ledovce. Nebo možná špičku špičky ledovce.

Jediné, co tak můžeme s naprostou jistotou říct, že vlastně nic nevíme. To ale určitě není něco, co by nás, nebo respektive světové odborníky na kosmologii, mělo odradit od dalších výzkumů. Spíše naopak.

Co na to mimozemšťané?

S divokou teorií o černých dírách i o tom, co v sobě ve skutečnosti skrývají, přišel nedávno tým německých a gruzínských výzkumníků. Podle nich je možné, že mimozemské civilizace používají černé díry jako kvantové počítače.

Spoluautoři odvážné hypotézy teoretický fyzik Gia Dvali a profesor fyziky Zaza Osmanov uvedli pro Universe Today následující: „Bez ohledu na to, jak vyspělá je jiná civilizace nebo jak moc se liší její částicové složení a chemie od té naší, jsme všichni sjednoceni základními zákony kvantové fyziky a gravitace. A tyto zákony nám říkají, že nejefektivnějším úložištěm kvantové informace jsou černé díry.“

Myšlenka vychází z konceptu astrofyzika Rogera Penrose, který v 80. letech minulého století černé díry označil za možný zdroj neomezené energie. Podle něj i dalších vědců by uměle vytvořené černé díry mohly fungovat jako jakési kondenzátory kvantových informací. Tedy jako pro nás nepředstavitelně super výkonné počítače.