Není překvapením, že děti potřebují lásku, vedení a přítomnost rodičů, aby se posléze v dospělosti staly šťastnými a schopnými jedinci. Často se mluví o důležitosti matky ve výchově dítěte, ale co otcové? Jaký je jejich efekt? Tuto otázku si položili i vědci.
Efekt otce
Již studie z roku 1991 zjistila, že děti, na jejichž výchově se aktivně podíleli i otcové, prospívaly lépe, dosahovaly lepších výsledků v testech a snadněji si zapamatovaly detaily. Vědci tenkrát zkoumali psychologické a kulturní dopady zapojení obou rodičů ve fázi od těhotenství až do konce prvního roku dítěte. Jiná studie následně ukázala, že tento efekt přetrvával nejméně do 36 měsíců věku dítěte.
V roce 1998 proběhl další sociologický výzkum, který se zaměřil na dopad zapojení otce do péče o dospívající děti. Z výsledků vyplynulo, že podpora ze strany otce má u dětí příznivé účinky v oblastech vzdělání, ekonomického zabezpečení, delikventního chování a v psychické pohodě. Jinými slovy, přítomnost otce v období dospívání zajišťuje dětem v budoucnu větší úspěšnost, sebevědomí a pocit štěstí.
„Dadddy issues“ nejsou mýtus
Sociologové tehdy také zjistili, že otcové mají tendenci se více angažovat u dospívajících synů než u dcer, což může vést ke vzniku otcovského komplexu, známého také pod názvem „daddy issues“. Ženy, trpící tímto komplexem, mohou vykazovat silné nevědomé impulsy, které je nutí vyhledávat a obdivovat starší muže, nebo naopak mají z mužů strach a pociťují k nim nedůvěru.
Dcery mohou díky neangažovaným otcům získat přesvědčení, že muži nemají zájem o smysluplné investování do dlouhodobých vztahů, což ve výsledku vede k tomu, že se v budoucnu spokojí s příležitostnými úlety.
„Řada dříve realizovaných studií zjistila souvislost mezi nekvalitním otcovstvím a dopady na sexuální život dcer, včetně časného a rizikového sexuálního chování,“ řekla serveru Fatherly psycholožka Danielle J. DelPrioreová.
DelPrioreová se domnívá, že dcery mohou díky neangažovaným otcům získat přesvědčení, že muži nemají zájem o smysluplné investování do dlouhodobých vztahů, což ve výsledku vede k tomu, že se v budoucnu spokojí s příležitostnými úlety.
Zapojení do zdravotní péče
Pozitivní dopady otců na životy dětí potvrzují i novější data. Výzkum z roku 2006 ukázal, že batolata, která mají alespoň jednoho podporujícího rodiče, dosahují lepších výsledků v kognitivních testech, ale také že děti s podporujícími matkami dosahují ještě lepších výsledků, pokud je do výchovy aktivně zapojený i otec.
Autoři další studie z téhož roku vycházeli z dříve realizovaných výzkumů, které prokázaly, kromě již zmiňovaných pozitivních dopadů zapojení otce, také příznivý vliv na nárůst hmotnosti předčasně narozených dětí, míru kojení, jazykové dovednosti a školní výsledky.
Výzkumníci se ale tentokrát blíže zaměřili na zapojení otců do zdravotní péče o děti. Vycházeli z předpokladu, že otcové jsou od tohoto druhu zapojení odrazováni, ačkoliv je to způsob, jak mohou o zdraví a vývoji svého potomka získat cenné informace.
Muži, kteří se studie zúčastnili, uváděli různé překážky, které jim v zapojení se do zdravotní péče brání. Jsou to například kolize s jejich pracovními povinnostmi nebo nedostatečná důvěra ze strany zdravotníků. Většina otců však měla pozitivní zkušenosti se zdravotním systémem a oceňovala možnost podpořit své dítě, položit lékaři otázky a získat informace „z první ruky“.
Aktivní účast otců u preventivních a dalších zdravotních prohlídek dětí sice nemá dopad na vývoj dětí, ale hraje důležitou roli v kvalitě péče, kterou jim díky tomu mohou poskytnout.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek