Parasociální vztahy: Co to je a kdy nám mohou vážně uškodit?

Parasociální vztah je definován jako jednostranný vztah, ve kterém jedna ze stran obětuje svůj čas, energii a zájem straně druhé. Ta ale nemá o existenci první strany ani tušení.

Samotný termín parasociální vztah byl poprvé použit v roce 1956 dvojící výzkumníků, kteří zkoumali vztah mezi celebritami a jejich diváky u televizních obrazovek. Dnes je tento fenomén doménou sociálních sítí, především Instagramu, kde lidé sledují podrobnosti ze života svých oblíbených osobností i několikrát za den.

Parasociální vztahy přesahují obvyklé sledování influencerů a interakci s jejich obsahem. Vzniká zde jakási jednostranná intimita, důvěra a společně s tím určitá (domnělá) úroveň závazků vůči dané osobě. „Divák nebo fanoušek má pocit, že člověka, kterého sleduje, skutečně zná, že s ním má vztah a že jsou si nějakým způsobem blízcí,“ říká Rachel Kowertová, psycholožka a ředitelka výzkumné organizace Take This.

Zdroj inspirace

Parasociální vztahy jsou dnes zcela běžnou záležitostí. Podle Kowertové je pro člověka naprosto přirozené být společenský, pocit „někam patřit“ je také součástí procesu tvorby vlastní identity. I další odborníci, jako terapeutka Jessica Leaderová, souhlasí s názorem, že tento typ vztahu je spíše pozitivní než negativní: „Můžeme se cítit inspirováni, povzbuzeni a podporováni způsobem, kterého se nám prostřednictvím jiných vztahů v našem životě nemusí dostat.“

Příkladem zdravého parasociálního vztahu je sledování celebrity, politika nebo jinak významné osobnosti, která je vám v něčem podobná: ať už smyslem pro humor, svými názory nebo třeba tím, že pochází z podobného prostředí jako vy. To, že někdo s podobným zázemím dosáhl úspěchu, může být motivací k dosažení něčeho obdobného.

Z našeho českého rybníčku lze jako příklad uvést olympijské medailisty Lukáše Krpálka nebo Ester Ledeckou, eventuálně jakéhokoliv jiného vrcholového sportovce. Zájem o aktivity a život takových lidí se do toho vašeho s velkou pravděpodobností promítne pozitivně. Pokud tedy budete následovat alespoň některé jejich rady a postupy k tomu se neustále zlepšovat v tom, co děláte. Osobnosti celosvětového významu pak zastoupí například herec Leonardo DiCaprio, jehož aktivity týkající se ochrany životního prostředí ovlivnily miliony lidí v tom, jak na tuto problematiku nahlíží.

„Ještě jsem se nesetkala s jediným člověkem, který by spoléhal pouze na parasociální vztahy, což mu bránilo v obvyklé interakci s lidmi. Na parasociálním vztahu skutečně není nic nezdravého, tedy pokud nepřekročí jistou hranici a nezačne se jednat třeba o něco, jako je stalking.“

Ačkoliv parasociální vztahy mají i některé negativní konotace, podle Kowertové i Leaderové jsou ve valné většině případů pozitivní:

Poskytují bezpečný prostor

Parasociální vztahy poskytují bezpečný prostor všem, kteří se při osobním kontaktu s ostatními lidmi cítí nepříjemně. V tomto typu vztahu například od druhé strany nehrozí žádné nebezpečí v podobě odmítnutí, což je pro mnoho lidí strašákem.

Zvyšují sebedůvěru

Když máte z nějakého důvodu problém komunikovat s lidmi, parasociální vztah vám může pomoci procvičit si interakci s druhými. Pokud se zapojíte do komunikace se svým oblíbencem nebo třeba i s dalšími fanoušky na jeho profilu, můžete později tuto zkušenost přenést do reálného života.

Rozvíjí vlastní identitu

Studie z roku 2017, publikovaná v časopise Frontiers in Psychology, ukazuje, že parasociální vztahy mohou pomáhat lidem formovat jejich vlastní identitu, a to bez ohledu na věk.

V odborné diskuzi existují jisté neshody o tom, zdali parasociální vztahy u některých lidí nemohou být důvodem k větší osamělosti a odříznutí od reálného života. Kowertová ale ve svém výzkumu tuto myšlenku vyvrací: „Ještě jsem se nesetkala s jediným člověkem, který by spoléhal pouze na parasociální vztahy, což mu bránilo v obvyklé interakci s lidmi. Na parasociálním vztahu skutečně není nic nezdravého, tedy pokud nepřekročí jistou hranici a nezačne se jednat třeba o něco, jako je stalking.“

Všeho s mírou

I když jsou parasociální vztahy většinou zcela neškodné, můžeme se setkat s případy, kdy se celá záležitost začne ubírat nesprávným směrem. Jedním z prvních pozorovatelných znaků je, že vám vztah zabírá až příliš mnoho času, a pomalu se tak mění ve formu posedlosti. Podle Leaderové je vhodné vyhledat pomoc, pokud splňujete následující:

upřednostňujete parasociální vztahy před těmi skutečnými
parasociálním vztahům věnujete velkou část vašeho volného času
přebíráte názory sledované osoby a svoje vlastní potlačujete
izolujete se od zbytku světa
cítíte se být osamělí

Pokud byste se v něčem z toho sami poznali, není důvod panikařit. Naše sociální dovednosti si nevybíráme a terapie nebo rozhovor s odborníkem na duševní zdraví může být tím, co nás dělí od překonání našich strachů a vedení poklidného života.