Píše vám desetkrát za hodinu, každý den doma čeká s teplou večeří. Než by si vyrazil s kamarády, radši se bude starat o vaši nemocnou kočku. Ideální partner? Anebo patologický závislák, který vám ze života postupně udělá peklo na zemi?

Ve vztazích jsou někdy hranice závislosti opravdu tenké. Jakmile ale u svého protějšku narazíte na zvýšenou kontrolu, sebeobětování, nebo na panický strach z odmítnutí, měli byste raději zbystřit. Jaké další signály by vás měly varovat?

Pro tebe všechno, miláčku

Citově závislí lidé mívají ve vztahu silnou potřebu pomáhat, nebo také „napravovat“ svého partnera, protože je pro ně často až nemožné navázat zdravé vztahy.

Citově připoutaní lidé přesvědčení o tom, že jsou ideálními partnery. Dávají přece do vztahu všechno – od společného času až po svou bezmeznou loajalitu! Ale právě absence mezí je ten zásadní problém.

Jako by pro ně neexistovaly žádné hranice osobního života. Jakmile jde o partnera, jdou stranou všechny zájmy i vlastní plány. Na prvním místě je vždy partner. Což může být pocit, který nejdřív příjemně polechtá naše vlastní sebevědomí. Ale pochopitelně jen do chvíle, než pochopíme, že totéž se očekává i od nás. Brrr!

Kořeny hledejte v dětství

Přehnané citové připoutání většinou vzniká v dětství. Mezi nejčastější rizikové faktory přitom patří dysfunkční rodina. Dítě se učí potlačovat své vlastní pocity, aby se zavděčilo věčně nespokojeným rodičům. Nebo je jejich citová závislost a manipulace natolik samozřejmou součástí vztahu, že je dítě převezme jako normální.

Patří sem také vydírání na způsob: „Jestli mě máš rád/ráda, tak…“ nebo sebeobětující vzorce chování: „Rozhodni se podle svého. Vždyť na mně nezáleží…“

Citová závislost se však může rozvinout i v harmonické rodině, která pečuje o svého psychicky nebo fyzicky postiženého člena. I tam je totiž hlavní téma potlačení sebe sama ve prospěch někoho jiného.

Citoví závisláci na sobě často nechají „štípat dříví“. Ve vztahu odpustí nejen jednorázové prohřešky, ale i celou řádku opakovaných zklamání.

Znaky citové závislosti

Žijete s citovým závislákem? Nebo nastal čas přiznat si to sám sobě? Následující typické znaky vás nenechají na pochybách:

1. Štěstí partnera nade vše

Citoví závisláci přizpůsobují své chování jedinému cíli: aby byl jejich partner spokojený. Vzdávají se dokonce i spoluúčasti při rozhodování o společných věcech, jen aby svůj protějšek nezklamali. Většina z nich neumí říct „ne“, protože se přehnaně bojí odmítnutí.

2. Osobní život v troskách

Pokud jeden z partnerů neustále ustupuje pouze potřebám toho druhého, brzy ztratí prostor pro své vlastní přátele a zájmy. Z jeho pohledu však jde o nutné oběti pro šťastný vztah.

3. Odpustí cokoliv

Citoví závisláci na sobě často nechají „štípat dříví“. Ve vztahu odpustí nejen jednorázové prohřešky, ale i celou řádku opakovaných zklamání. Často své vlastní jednání omlouvají tím, že svého partnera časem „napraví“.

4. Neumí vyjádřit své potřeby

Vaše potřeby zná nazpaměť, o těch svých ale mlčí.

Citově závislí lidé mohou tak vyžadovat sex jenom proto, že potřebují potvrzení vašich citů. Nebo jednoduše proto, aby vám zabránili trávit čas s někým jiným.

5. Všechno jen se souhlasem

Vzájemná akceptace je v partnerství určitě potřebná věc, závisláci ji ale posouvají na úplně jinou úroveň. V absurdních případech si třeba neoblečou nic, co předem neschválil jejich protějšek.

6. Zodpovědnost za chyby partnera

Při rozhovorech s přáteli nebo s rodinou se přehnaně připoutaní lidé omlouvají za negativní činy partnera, jako by šlo o jejich vlastní selhání.

7. Nezvládají kritiku

Závisláci udělají aspoň pro malou pochvalu téměř cokoliv. Naprosto však nezvládají slova kritiky, i kdyby byla sebevíc konstruktivní.

8. Deset zpráv za hodinu

Je normální psát si o svých plánech a pocitech. Citoví závisláci svého partnera ale doslova bombardují zprávami nebo telefonáty. Nejde ani tak o upřímný zájem, jako spíše o formu kontroly.

9. Já dávám, ty bereš

Jakmile dávání ve vztahu přesáhne určitou míru, stane se z něj podbízivost. Závislý partner typicky neustále něco dává, ale zdánlivě nic za to nechce.

10. Pravidla vztahu

Ze zamilovaného vztahu se brzy stává vězení. Vaše soužití je totiž sešněrované tolika pravidly a zákazy, že se z něj vytratí prostor pro jakékoliv spontánní nápady.

Citoví závisláci přizpůsobují své chování jedinému cíli: aby byl jejich partner spokojený. Většina z nich neumí říct „ne“, protože se přehnaně bojí odmítnutí.

11. Siamské dvojče

Chystáte se ven jen se svými přáteli? Tak s tím u citově připoutaných partnerů tvrdě narazíte. Patříte přece k sobě, tak musíte všude jen spolu. I za tímto vzorcem bohužel stojí spíš nutkavá potřeba kontroly než radost ze společně stráveného času.

12. Závisláci přitahují závisláky

V jejich historii randění se většinou najdou lidé, kteří byli závislí – ať už na pomoci druhých, nebo třeba na alkoholu a drogách. Citově připoutaní lidé tyto patologické vztahy totiž přitahují jako magnet. Mohou se rozdat a věří, že právě oni svůj protějšek „napraví“.

13. Sex jako kupování si náklonnosti

Citově závislí lidé si někdy pletou něžnosti s účelovým získáváním pozornosti a blízkosti. Mohou tak vyžadovat sex jenom proto, že potřebují potvrzení vašich citů. Nebo jednoduše proto, aby vám zabránili trávit čas s někým jiným.

14. Nevěří si

Nemají důvěru ve své vlastní schopnosti a většinou se řídí radou od někoho jiného (ideálně od vás). Na první pohled to vypadá, že si závislý partner věří jen v bezpečí s vámi. Ve skrytu duše ho ale i v těchto společných chvílích sžírají úzkosti z možného opuštění.

15. Značka „ideál“

Navzdory všem negativním aspektům jsou citově připoutaní lidé přesvědčení o tom, že jsou ideálními partnery. Dávají přece do vztahu všechno – od společného času až po svou bezmeznou loajalitu! Ale právě absence mezí je ten zásadní problém.

Přehnané citové připoutání většinou vzniká v dětství. Mezi nejčastější rizikové faktory přitom patří dysfunkční rodina. Dítě se učí potlačovat své vlastní pocity, aby se zavděčilo věčně nespokojeným rodičům.

Přeformátujte svůj vztah

Je váš vztah založený víc na vzájemné závislosti než na respektu ke vzájemným potřebám? Změnit partnerská pravidla je běh na dlouhou trať. Pokud jste si ale uvědomili problém, jste na startovní čáře a změny mohou proběhnout rychleji, než si myslíte.

Klíčem je vzájemná komunikace a budování důvěry. Je vám nepohodlně, když se musíte stýkat s přáteli jen v páru? Zkuste se se svou polovičkou domluvit na kompromisu a vyrazte někdy sami.

Můžete si zkusit dávat i úkoly, které posilují silné stránky vás obou. Co kdyby vám třeba váš milovaný „závislák“ napsal deset věcí, které by chtěl nebo chtěla ve vztahu zažít? Jejich křehké sebevědomí mohou také podpořit aktivity, ve kterých mohou zazářit a rozvinout svůj talent.

Související…

Tři zabijáci vztahu: Zbavte se jich, než vezme partner nohy na ramena
Dora Hanzelová

foto: Shutterstock, zdroj: Stylecraze.com