Nekřič. Neběhej. Nedělej to, ublížíš si. Děti jsou neustále z různých důvodů omezovány. Vnucujeme jim hranice, které je možná mají chránit, ale jsou tu hlavně pro to, abychom my sami mohli žít v relativním pohodlí. Ve škole to není o nic lepší. Děti jsou posuzovány strojově, známkami, podle toho, jestli dokázaly splnit určitý úkol krok za krokem, přesně podle návodu či představ učitele. Jejich přirozená nápaditost je svázána do balíčku „smíš-nesmíš“.
Školní systém asi jen tak nezměníme, můžeme ale své děti podporovat v kreativním a inovativním myšlení, díky němuž budou v budoucnu lepší posluchači i řečníci, zlepší své racionální myšlení, představivost i schopnost řešit problémy a hlavně se z nich stanou perfektní plánovači. Představte svým dětem myšlenkové mapy. A jak jinak než formou hry.
Co je to myšlenková mapa?
Pro případ, že byste o nich ještě neslyšeli, myšlenková mapa je grafické schéma myšlenek, dotýkajících se určitého tématu. Jejich cílem je uspořádat chaos v hlavě do přehledné struktury, s níž poté můžete pracovat. Mapa je hierarchická (rozdělená na složky, podsložky atd.) a má jasně vyznačené vztahy mezi jednotlivými prvky.
Neexistuje jedna správná cesta, jak myšlenkovou mapu vytvořit. Nekritizujte své dítě za to, jak něco zaznačilo. Přistupte na jeho hru, nabídněte mu další nápady a nechte ho, aby všechno zpracovalo po svém.
Řekněme, že se stěhujete, máte v hlavě spoustu myšlenek a nevíte, kde začít. Vezměte si čistý papír a pastelky. Doprostřed papíru napište STĚHOVÁNÍ. Od tohoto slova veďte žlutou čáru na jednu stranu a připište k ní „stěhování věcí“. Čáru si rozdělte do chobotnice – na jedné čáře bude „kuchyně“, další „ložnice“, „obývák“ atd.
Poté veďte od hlavního slova červenou čáru, kde bude napsáno „úklid“. Odtud povedou např. čáry „vyhazování odpadu“, „umývání oken“, „stírání prachu“. Pokračujte, dokud na papíře nebudou všechny úkoly, které musíte udělat. Snáze se pak ve všem zorientujete. seřaďte je tak, abyste věděli, co musíte udělat jako první.
Výhodou myšlenkové mapy je to, že zapojuje levou i pravou hemisféru mozku. Využíváte jak analytické, tak kreativní myšlení. Díky tomu často přijdete na věci, o nichž jste vůbec nevěděli, že ve vás jsou. Hlavně si ale vyčistíte mysl od mentálního zmatku a můžete pokračovat v práci s čistou hlavou.
Jak myšlenkové mapě naučit vaše děti?
Dětem můžete myšlenkovou mapu představit v situaci, kdy už umí číst a psát (tedy zhruba kolem 6–7 let). Přečtěte jim pohádku a nechte je, ať si během toho malují. Potom je požádejte, ať vám za pomoci svého obrázku příběh převypráví. Je stejný nebo se odlišuje? Pomáhá obrázek dětem vzpomenout si? Pozor, není to úkol, který by měly splnit bezchybně. Cokoliv, co vám řeknou, je správně.
Když nevíte kde začít, rozkreslete si, co všechno musíte udělat, a jednotlivé úkoly srovnejte podle důležitosti. (zdroj: Shutterstock)
Pak jim můžete dát za úkol popsat pohádku, kterou znají. Ať sepíšou příběhovou linii Sněhurky. Mohou to být třeba 4 lineární čáry: jedna dotýkající se příběhu Sněhurky a paralelně s ní příběh zlé matky. Ke Sněhurčině čáře přibude čára trpaslíků a ještě později čára prince zachránce. Na Sněhurčině čáře bude mnoho záchytných bodů – narození, odvedení do lesa, nalezení trpaslíků, vaření, jablko atd.
Mapa přátel
V dalším kroku můžete nechat děti nakreslit myšlenkovou mapu jejich přátel. V centru bude dítě, od kterého povede čára k jeho kamarádům, kamarádi budou spolu pospojováni do obrovské pavučiny podle toho, kdo se přátelí s kým, možná někde vykouknou i sourozenci a rodiče.
Neexistuje jedna správná cesta, jak takovou myšlenkovou mapu vytvořit. Možností je nekonečno. Nekritizujte své dítě za to, jak něco zaznačilo. Přistupte na jeho hru, nabídněte mu další nápady a nechte ho, aby všechno zpracovalo po svém.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek