„Dospělý člověk může mylně předpokládat, že šikana je opakované obírání o svačiny nebo zamykání do skříňky,“ říká hlavní autor nové americké studie profesor John Rovers z Drake University v Iowě. „My jsme však zjistili, že tato fyzická forma, kterou samozřejmě nesmíme podceňovat a se kterou jsme běžně obeznámeni, má na psychické zdraví dětí překvapivě nízký vliv,“ dodává Rovers.
Výzkumníci pod vedením Roverse použili data z průzkumu dětí a mládeže od jedenácti do sedmnácti let, aby zjistili, zda existuje přímá souvislost mezi šikanou a duševním zdravím. Výsledky ukázaly, jak různé formy ubližování ovlivňovaly pocity smutku, beznaděje a myšlenky na sebevraždu. Shrnuje to článek pro server CNN.
Útoky na identitu a kyberšikana
Výzkum ukázal, že právě takzvaná šikana identity, která zahrnuje napadání sexuální orientace nebo genderové identity, korelovala se silnými pocity úzkosti a pokusy o sebevraždu. Poté následuje kyberšikana – prostřednictvím komunikačních technologií – a sociální šikana – vyčlenění z kolektivu nebo obrácení vrstevníků proti jednomu spolužákovi.
Dotázaní učitelé a ředitelé škol se podle zjištění studie stále nejvíce obávají fyzické šikany, možná i kvůli jejímu snazšímu odhalení. „Informace, které nám studie zprostředkovala, můžou být užitečné jak pro zaměstnance škol, tak pro rodiče dětí,“ řekl psychiatr pro dětské a dospívající pacienty Neha Chaudharyová.
Výzkum ukázal, že právě takzvaná šikana identity, která zahrnuje napadání sexuální orientace nebo genderové identity, korelovala se silnými pocity úzkosti a pokusy o sebevraždu. Poté následuje kyberšikana – prostřednictvím komunikačních technologií – a sociální šikana – vyčlenění z kolektivu nebo obrácení vrstevníků proti jednomu spolužákovi.
Většina dospívajících trpí
Údaje ze souvisejících průzkumů, které vědecký tým zkoumal, odhalily znepokojivé statistiky o celkovém stavu duševního zdraví u dospívajících. „Průzkumu se účastnilo 70 000 studentů a pět procent z nich se pokusilo o sebevraždu. To je 3 500 dětí,“ uvedl Rovers. Výsledky z amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí, které jsou prováděny dvakrát za rok, nyní odhalily, že problémy s duševním zdravím se mezi dospívajícími zhoršují, a to dramaticky – 57 % středoškolaček v roce 2021 cítilo trvalý smutek a beznaděj. U chlapců to bylo 29 %. 1 ze 3 dospívajících dívek vážně uvažovala o pokusu o sebevraždu. 52 % LGBTQ studentů vykazovalo špatné duševní zdraví a jeden z pěti se v roce 2022 pokusil o sebevraždu.
Pomoct musíme i „tyranům“
V šikaně rozlišujeme tři možné účastníky: takzvaného tyrana, oběť a mnohdy také dítě, které je šikanováno, a proto zároveň šikanuje ostatní, říká Rovers. Odborníci na psychologii člověka se shodují na tom, že pomoct potřebují bezvýhradně všichni. „Šikanování je vzorec chování, který ubližuje všem. Jak oběti šikany, tak dětem, které jsou svědci, a dokonce i tyranům samotným. Ty většinou něco trápí a jejich chování má důvod,“ říká klinická pediatrička Hina Talibová.
Šikanované dítě ve většině případů nepřichází za rodičem s tím, že mu jiné dítě ubližuje. Ale vykazuje řadu projevů, může se objevit změna nálad, úzkost, deprese, bolesti žaludku i vyhýbání se škole a záchvaty pláče. U dospívajících to může být uzavření se do sebe, proto je důležité vždy komunikovat. Dr. Dr. Hina Talib rodičům doporučuje být ke svému dítěti bezvýhradně pozorný a jednat, jakmile uvidí změnu v chování. Možností je několik – zeptat se dítěte napřímo, komunikovat s ním o tom, co prožívá, ptát se, jestli mu někdo ve škole neubližuje, dobrým krokem je poradit se s pediatrem nebo s vedením školy.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: CNN.com
