Ženská identita po svatbě: Změna příjmení bývala znakem podřízenosti muži

Změna příjmení u žen historicky představuje jejich společenskou podřízenost a podrobení identity žen identitě mužů. V článku pro Psychology Today o tom píše autorka Elizabeth Aura McClintocková Ph.D.

Očekávání, že ženy uzavřením manželského svazku přijmou příjmení svých manželů, konkrétně sahá do 9. století, kdy platila právní doktrína Doctrine of coverture. Dokument určoval, že ženy neměly vlastní právní identitu. Při narození dostávaly příjmení svého otce, a když byly „udány“ k manželství, automaticky přejímaly rodinné příjmení manžela. Během platnosti doktríny byly ženy legálním majetkem převáděným z otce na manžela. Dokument však nebyl niky oficiálně zrušen; související zákony pomalu zanikaly přijímáním nových zákonů od poloviny 19. století.

Stále běžná volba

V současném moderním světě už není převzetí manželova příjmení jedinou možností, zůstává ale stále běžnou volbou žen. Ze studie manželských párů v USA z roku 1980 vyplývá, že 98,6 % žen v tomto roce přijalo příjmení svého manžela. Mezi manželskými dětmi těchto párů příjmení manžela přijalo 95,3 % žen – mezigenerační pokles je tedy pouze o 3,3 %. Nejnovější průzkum společnosti Google pak zjistil, že svá rodná příjmení si ponechalo 20 % amerických žen vdaných v posledních letech.

Změna příjmení zůstává připomínkou toho, že identita žen se s nově nabytým sňatkem mění, zatímco identita mužů zůstává do značné míry stejná.

Studie v 80. a 90. letech zjistila, že vysoce vzdělané, kariérně orientované ženy s netradiční genderovou ideologií si s největší pravděpodobností vybírají netradiční příjmení – ponechávají si své vlastní nebo spojují své a manželovo. Společenské očekávání, že soudržné rodiny sdílejí jedno příjmení, staví mnoho žen před morální dilema, v rámci kterého jsou nuceny vybrat si mezi sebou a rodinou. Síla tradice je silná a v naší společnosti je nepředstavitelné, že by si příjmení po svatbě měnili i muži, takže břemeno změny leží výhradně na ženách.

Jak vyplývá z analýzy lékařky Emily Fitzgibbons Shaferové z roku 2017 – ženy, které si ponechávají svá rodné příjmení, jsou považovány za nedostatečně zavázané k manželství a rodině. Změna příjmení zůstává připomínkou toho, že identita žen se s nově nabytým sňatkem mění, zatímco identita mužů zůstává do značné míry stejná. Mnoho párů v dnešní době i nadále dodržuje manželské tradice tak, jak je ukládají konvence, to ale neumenšuje jejich zjevnou jednostrannost.